Evropě hrozí tvrdý mocenský střet se Spojenými státy kvůli umělé inteligenci (AI). V rozhovoru na akci magazínu Stern před tím ve čtvrtek večer varovala někdejší německá kancléřka Angela Merkelová. Deník Bild v pátek připomněl, že americký prezident Donald Trump prohlásil, že celosvětový závod o mocenskou převahu v oblasti umělé inteligence bude mít jen jednoho vítěze.
"Otázka, zda můžeme regulovat digitální média, nebo ne, bude další velkou bitvou se Spojenými státy," řekla Merkelová. Někdejší čtyřnásobná spolková kancléřka se domnívá, že USA se pokusí zablokovat unijní pravidla pro AI. "Bude velmi silný tlak na to, aby (regulace) nebyly," uvedla.
Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. Chce tak podle Reuters znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní omezení AI. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy, například firmy OpenAI, Alphabet či Meta Platforms, a také investoři.
Mezi EU a USA vyvolávají napětí některé kroky, které unie vůči velkým technologickým společnostem činí. Evropská komise například vyšetřuje americkou společnost Google ze skupiny Alphabet. Podezírá ji, že při používání on-line obsahu pro účely umělé inteligence porušuje pravidla hospodářské soutěže. Případná pokuta může dosáhnout až deseti procent celosvětových ročních příjmů firmy.
Nejnovější vyšetřování Googlu navazuje na zářijovou pokutu v objemu skoro tří miliard eur (bezmála 73 miliard korun), kterou EK podniku vyměřila za zvýhodňování jeho vlastních nástrojů pro reklamní služby před konkurencí. Tento krok vyvolal hněv Trumpa, který pokutu označil za diskriminační.
Merkelová se v rozhovoru věnovala i nové americké bezpečnostní strategii, ve které Trumpova vláda uvedla, že činnost Evropské unie podkopává v Evropě politickou svobodu a suverenitu. Takový postoj kritizovali mimo jiné předseda Evropské rady António Costa nebo šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle Merkelové nesmí Evropané nikdy přerušit pouto s USA, zároveň ale nemohou připustit, aby Washington nahlížel na Evropany takovým způsobem.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Turisté, vraťte se, prosí vánoční Betlém. Ježíšovo rodiště je jiné, než byste čekali
Betlém se opět připravuje na svátky zrození svého nejslavnějšího rodáka. Po dvou letech se na hlavním náměstí Jesliček znovu rozsvítil velký vánoční strom. Město, kde se narodil Ježíš Kristus, doufá, že se do jeho ulic vrátí turisté a poutníci z celého světa. Poslední roky pro něj byly ekonomickou katastrofou.
"Cenzura není tam, kde si myslíte." Paříž i Brusel odsuzují sankce USA proti Evropanům
Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům.
Kaše, ryba, houby i vepřové. Co se dříve jedlo na Vánoce a co jíme dnes
Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Ne všichni čekají na Ježíška. Co dělají o Vánocích židé a muslimové?
Díky globalizaci i masivní komercionalizaci se Vánoce v posledních desetiletích proměnily v cosi, co už dávno přesahuje zdi kostelů. Dekorace, vánoční trhy, koledy z reproduktorů a tlak na „sváteční pohodu“ dnes obklopují i ty, kdo se ke křesťanství nehlásí. Z původně ryze náboženského svátku se stal kulturní fenomén - čas setkávání a rituálů. Přesto ovšem platí, že ne všichni Vánoce slaví.