


„Je to fajn chlapík, ale o Rusku nevěděl zhola nic,“ tvrdil před týdnem americký prezident Donald Trump o svém zvláštním vyslanci Stevu Witkoffovi. Ten se do Ruska za poslední rok podíval šestkrát. Jednání s Kremlem však často probíhala podezřele nestandardně. Podle amerického deníku Wall Street Journal to byl ruský prezident Vladimir Putin, kdo si Witkoffa vybral k vyjednávání.

Trumpův dlouholetý přítel z newyorského realitního byznysu Steve Witkoff, který má nyní na starost klíčová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, má do standardního diplomata daleko. Zbohatlík z Bronxu se s Donaldem Trumpem seznámil právě skrze reality a rád také se současným prezidentem v minulosti hrával golf.
Zkušenosti z diplomacie ale nemá žádné. Jeho jméno tak od počátku budí otázky, proč byl jednáním s Kremlem pověřen právě on.
Do Moskvy údajně cestuje na vlastní náklady v soukromém tryskáči a odmítá standardní brífinky zpravodajských služeb. Na americké ministerstvo zahraničí, pod nějž spadá většina jeho agendy, většinou nechodí. Po setkáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem většinou informuje přímo přímo Donalda Trumpa nebo amerického ministra zahraničí Marca Rubia.

Sám Witkoff přiznává, že diplomacie není jeho obor. Standardní postupy ale podle něj dosud nepřinesly žádné výsledky. Proto je potřeba zkusit po čtyřech letech války mezi Ruskem a Ukrajinou nový přístup.
„Znamená to vžít se do situace druhé strany a přijít na to, jak jí mohu pomoci získat politický prostor k uzavření (mírové) dohody,“ řekl pro Wall Street Journal. Na napadenou Ukrajinou zatím nezavítal ani jednou. V Rusku byl za poslední rok šestkrát.
Žádný jiný Američan se od dob druhé světové války, kdy probíhala mírová jednání s tehdejším sovětským prezidentem Josifem Stalinem, netěšil takové diplomatické přízni ruských vládců. Ta tehdy vedl americký prezident Franklin Roosevelt, po jeho smrti jeho nástupce Harry Truman, a dále zvláštní vyslanec Harry Hopkins jako klíčový vyjednavač v zákulisí.
Způsob nynějšího diplomatického kontaktu s Kremlem je přitom velmi nestandardní - a právě to ruskému prezidentovi vyhovuje, píše deník The Wall Street Journal.
A právě z listem nově zveřejněných informací vyplývá, že si Witkoffa jako partnera pro vyjednávání zřejmě vybral sám Vladimir Putin. Do Moskvy ho poprvé pozval krátce po nástupu druhé Trumpovy administrativy k moci. Setkání zařizoval ruský byznysmen Kiril Dmitrijev, který je další klíčovou osobou ve vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou.



Vladimir Putin o osobní setkání s Witkoffem stál tak moc, že nechal jako gesto dobré vůle propustit amerického středoškolského učitele Marca Fogela vězněného v Rusku, kterého Moskva odsoudila na čtrnáct let za uchovávání marihuany. Tu měl mít Fogel z Ameriky předepsanou kvůli chronické bolesti zad.
Ruský prezident si ale pro setkání stanovil několik podmínek. Witkoff musel do Moskvy přijet bez jakýchkoliv pracovníků CIA, bez profesionálních diplomatů a bez tlumočníka, píše Wall Street Journal.
Během studené války přitom zkušení diplomaté nacvičovali přísné protokoly, aby předešli nedorozuměním mezi dvěma jadernými mocnostmi. Také po rozpadu Sovětského svazu naslouchali američtí prezidenti svým poradcům a tajným službám, aby dokázali pracovat s ruskými požadavky.

Dnes ovšem tyto profesionální struktury chybí. Spojené státy nemají v Moskvě od června žádného velvyslance. Neexistuje žádný náměstek ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti. A sám Witkoff několik nabídek CIA na brífink o Rusku odmítl.
Americké ministerstvo zahraničí tak vyhradilo alespoň malou skupinu zaměstnanců, kteří jsou Witkoffovi k dispozici, nicméně ani oni, ani ostatní členové Trumpovy administrativy často neobdrželi žádné shrnutí výsledků vyjednávání mezi Witkoffem a Rusy. Klíčoví spojenci Washingtonu z Evropy mají navíc často pocit, že je Trumpova administrativa ve vyjednávání s Moskvou zcela obešla.
Právě nahrazení profesionálních diplomatů miliardářem a osobním Trumpovým přítelem mohla být jedna z Putinových strategií. Kreml se od začátku stavěl odmítavě ke zvláštnímu vyslanci Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keithovi Kellogovi, kterého podezíral z přílišných sympatií k Ukrajině.
Moskva se přitom nemusela nijak výrazněji namáhat, aby vrazila klín mezi americké úředníky a Trumpovu administrativu. Současný americký prezident dává opakovaně najevo, že nedůvěřuje státnímu byrokratickému aparátu, a netají se svým skepticismem vůči tradičním institucím a spojencům. Místo toho preferuje osobní loajalitu, kterou mu jeho dlouholetý přítel Witkoff zatím podle všeho prokazuje.
„Witkoff je fajn chlapík a jeho největší výhodou je, že má skvělou osobnost,“ řekl nedávno Donald Trump o svém vyslanci. Krátce nato dodal, že před začátkem vyjednávání „nevěděl o Rusku zhola nic“. Byl to ovšem právě Trump, který svého kamaráda z golfu přesvědčil, aby si kromě dojednání míru mezi Izraelem a Hamásem vzal na starost také konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou.
Informaci o tom, že by na dosazení Witkoffa mělo vliv Rusko, nicméně označil jeden ze zaměstnanců Bílého domu za absurdní. „Prezident osobně pověřuje lidi, kterým důvěřuje, jako je ministr zahraničí Rubio, zvláštní vyslanec Witkoff a další, aby realizovali jeho zahraničněpolitické cíle,“ uvedla mluvčí Bílého domu Anna Kellová.
Kdo ale varoval před ruským vlivem na Trumpovu administrativu, je Boris Bondarev, bývalý vysoký ruský diplomat, který uprchl krátce po invazi na Ukrajinu a nyní žije v utajení. „Trump přemýšlí jako obchodník, myslí na dohody, zatímco Putin uvažuje naprosto opačně,“ řekl pro Wall Street Journal.
„Pro Putina je válka víc než jen běžná záležitost, je to něco posvátného, něco, co musí dotáhnout do konce. Trumpa považuje za lehce ovlivnitelného člověka,“ dodává.



Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. Za klíčové podle ukrajinských médií označil posílení protivzdušné obrany. "Je v jejich povaze provést masivní útok na naše Vánoce. Uvědomujeme si, že v těchto dnech mohou podniknout rozsáhlé útoky.



Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí uvedl, že příští týden bude s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jednat o íránských jaderných aktivitách i o další fázi Trumpova mírového plánu pro Pásmo Gazy. Informuje o tom agentura Reuters.



Působil jako protokolář u tří českých prezidentů a také v kontroverzní čínské firmě, která měla blízko k Hradu a tehdejšímu prezidentu Miloši Zemanovi. Nyní se Miroslav Sklenář v dresu Motoristů chystá na „čistku“ mezi úředníky ministerstva zahraničí.



Ministerstvo obrany má podle SPD předložit podklady k ukončení své role v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině v boji proti ruské agresi. Po pondělním téměř tříhodinovém jednání SPD to novinářům řekl předseda hnutí a Sněmovny Tomio Okamura. Dodal, že postupuje podle programového prohlášení vlády a že Česko žádné peníze z rozpočtu poskytovat na pokračování války na Ukrajině nebude.



Evropská komise v pondělí oznámila, že plánovaná česká státní podpora provozovatelům pozemního digitálního televizního vysílání (DTT) odporuje právu Evropské unie. Záměr, který Brusel prověřoval několik let, měl vést k vyplacení zhruba 473 milionů korun České televizi, Českým radiokomunikacím a společnosti Digital Broadcasting. Evropská komise tvrdí, že pomoc nebyla během jejího šetření vyplacena.