Dánská premiérka podala demisi, její strana měla nejhorší výsledek od roku 1903

Královský palác oznámil, že král přijal premiérku, která po vysvětlení výsledků voleb a situace v parlamentu podala demisi a oznámila, že zástupci politických stran zvolených do jednokomorového Folketingu by nyní měli dostat příležitost vyjádřit své názory na nadcházející formování vlády.

Zemi však čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků ale nezískal ve 179členném jednokomorovém parlamentu většinu.

Související

Dánsko volí nový parlament, favoritkou je premiérka Frederiksenová

Ve středu odpoledne se panovník chystá přijmout zástupce politických stran. Ty nyní čekají jednání, aby určila, zda příští vládu sestaví Frederiksenová, nebo jiný stranický lídr.

Rozhodující silou mohou být centrističtí Umírnění v čele s ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem. Frederiksenová v povolebním projevu prohlásila, že je připravena zemi dále vést. Poznamenala, že jednání o vládě nebudou jednoduchá.

Levicová uskupení včetně premiérčiny Sociální demokracie získala 84 křesel, pravicové strany pak mají 77 křesel a centristé 14 křesel. Zbývající čtyři mandáty v parlamentu připadají na Grónsko a Faerské ostrovy, což jsou autonomní části Dánského království.

Sociální demokracie zvítězila se značným náskokem, obdržela 21,9 procenta hlasů. Tento výsledek byl ale proti volbám v roce 2022 o 5,6 procentního bodu horší. Stanice TV2 výsledek Sociální demokracie označila za historicky špatný, neboť tak málo hlasů strana nezískala od parlamentních voleb v roce 1903, kdy obdržela 21 procent.

Související

Trump zrušil cestu do Dánska, premiérka mu nechce prodat Grónsko

S odstupem zhruba deseti procentních bodů skončila na druhém místě za sociálními demokraty Socialistická lidová strana s 11,6 procenta hlasů. Třetí je pak s 10,1 procenta hlasů středopravicová Liberální strana vedená ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem. Tato strana oproti předešlým volbám ztratila přes tři procentní body, Socialistická lidová strana si naopak o 3,3 procentního bodu polepšila.

Premiérka Frederiksenová, která je u moci od roku 2019, volby vyhlásila v únoru, o několik měsíců dříve, než musela. Podle analytiků se tak stalo zjevně v naději, že její rozhodný postoj ve sporu o dánské autonomní území Grónsko, které by americký prezident Donald Trump rád získal pod americkou správu, jí pomůže u voličů.

Britská BBC napsala, že v Dánsku, členské zemi Evropské unie a NATO, do velké míry panuje shoda na zahraniční politice, a volební kampaň tak ovládly domácí témata, jako je stav dánského hospodářství a životní náklady. Frederiksenová navrhla například daň z majetku ve výši 0,5 procenta pro 20 tisíc nejbohatších Dánů. Tématy předvolebních debat byla také vysoká míra znečištění pitné vody pesticidy v důsledku chovu vepřů a budoucnost zemědělství.