


Z 28bodového „mírového“ dokumentu, kterým chtěla Trumpova administrativa ukončit už skoro čtyři roky trvající válku na Ukrajině, se staly dokumenty hned čtyři. Ukrajinský web ZN.UA zjistil, jaké konkrétní nevýhody pro jeho zemi skýtá.

Ani z nejnovější verze amerického mírového plánu nezmizel „nejbolestivější“ požadavek ruské strany, a to odstoupení části ukrajinského území. Ukrajina by měla uznat ruskou kontrolu nad Krymem, Luhanskou a Doněckou oblastí. V poslední jmenované má vzniknout jakási „neutrální demilitarizovaná nárazníková zóna“.
Původní plán chtěl správu zóny přiznat Rusku, nová varianta ale uvádí, že ukrajinské a ruské síly by měly zůstat mimo administrativní hranici.
„Ale kdo zaručí, že tam nebude přítomna FSB se všemi svými kulomety a pavími pery,“ ptá se web ZN.UA. „Co zabrání (Rusku) v postupu? Nebo v infiltraci agentů převlečených za civilisty?“ zeptal se zase před novináři Zelenskyj ve čtvrtek.
Na druhou stranu by se Rusové měli stáhnout z Dněpropetrovské, Charkovské a Sumské oblasti, v Záporožské a Chersonské oblasti se počítá se zmrazením na současné linii styku, kterou de facto tvoří řeka Dněpr.
„USA navrhly Ukrajině, aby se stáhla z východní Doněcké oblasti a vytvořila zvláštní ekonomickou zónu v oblastech, které v současnosti kontroluje,“ dodal podle BBC k návrhům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Kromě území si ale Rusové dělají zálusk i na největší evropskou jadernou elektrárnu, kterou po začátku války na čas obsadili. Záporožská jaderná elektrárna by podle nového dokumentu měla začít znovu vyrábět elektřinu, ale pod kontrolou nového, a sice amerického vlastníka s tím, že polovinu vyrobené energie by měla odebírat Ukrajina.
Dokument ale podle webu neříká nic o tom, kam by putovala zbylá polovina. V původním 28bodovém plánu to připadlo Rusům.

Nejnovější varianta takzvaného Trumpova mírového plánu nezavazuje Ukrajinu k tomu, aby ve své ústavě zakotvila, že se k NATO nepřipojí, a NATO se nezavazuje k tomu, že ve svých základních dokumentech zakotví zákaz vstupu Ukrajiny.
To pro Ukrajinu vypadá jako dobrá zpráva. Jenže v dalším samostatném dokumentu se Spojené státy zavazují, že se NATO již nebude rozšiřovat a východoevropskou zemi do svých struktur nepřijme. USA navíc podle smluv budou proti nasazení jakýchkoli aliančních vojáků na Ukrajině.
Členem EU by se pak podle dokumentů měla Ukrajina stát už od 1. ledna 2027. Zajímavostí ale je, že se dokument už neptá na to, co si o tom myslí sama sedmadvacítka.
Jak sarkasticky podotýká zmiňovaný web ZN.UA, po dlouhých konverzacích mezi vyslanci Washingtonu a vládcem moskevského Kremlu se stala zajímavá věc. „Prezidenta Trumpa začal trápit stav ukrajinské demokracie a znovu mluví o nutných volbách, stav ruské demokracie ho ovšem nikdy neznepokojuje.“

Upozorňuje tím na skutečnost, že podle mírového plánu by co nejdříve po podpisu dohody měly proběhnout na Ukrajině volby. Zelenskyj už každopádně v posledních dnech konání voleb připustil s tím, že je na ně připraven.
„Požádám USA, aby pokud možno společně s evropskými kolegy zajistili bezpečnost pro uspořádání voleb. Pak Ukrajina během 60 až 90 dnů bude na uspořádání voleb připravena,“ uvedl doslova.
Trumpova mluvčí ve čtvrtek avizovala, že Bílý dům je jak z Ruska, tak z Ukrajiny „extrémně zklamaný“. „Americký prezident Donald Trump je z jednání už unavený a velmi otrávený postupem obou stran a zváží, zda se Spojené státy dál budou účastnit bezvýsledných jednání,“ uvedla.



Celý Donbas je ruský, řekl zahraničněpolitický poradce Kremlu Juris Ušakov k možnosti, aby se na Ukrajině konalo referendum týkající se možných ukrajinských územních ústupků. Postavení Donbasu, tedy průmyslového regionu na východě Ukrajiny tvořeného Doněckou a Luhanskou oblastí, je nyní zřejmě jedním z hlavních sporných bodů při jednání o možnosti ukončení ruské války proti Ukrajině.



Fanoušci Rayo Vallecano byli v Polsku terčem cíleného útoku. Maskovaná skupina je přepadla cestou na zápas fotbalové Konferenční ligy a zranila několik lidí.



V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová. S odvoláním na její podporovatele o tom informuje agentura AP. Íránské úřady se k zatčení 53leté bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv dosud oficiálně nevyjádřily.



V Rumunsku se dva lidé nakazili leprou, oznámil ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než 40 let, píše agentura Reuters. Obě nakažené pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé jsou podezřelí z nákazy leprou a čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely.



Spojené státy chtějí přesvědčit čtyři země, aby následovaly Británii a odešly z Evropské unie. Vyplývá to z delší uniklé verze nedávno zveřejněné americké Národní bezpečnostní strategie, na kterou tento týden upozornil americký server Defense One a o které v pátek informuje bruselský list The Brussels Times. Jde o Rakousko, Itálii, Maďarsko a Polsko.