Do „zóny smrti“ míří AI a roboti. Estonské start-upy mění pravidla války na Ukrajině a budují autonomní „hlídací psy“ pro ochranu hranic i mořského dna. Redakce deníku Aktuálně se vydala do dvou firem obranného průmyslu, které inovují. Jak to bude s autonomními drony? Hrozí, že vojáky ve válce budoucnosti zabije nějaký „Terminátor“?
Ruský internet se potýká s rozsáhlými výpadky, které podle odborníků souvisejí se zaváděním přísné cenzury a takzvaných „bílých seznamů“ povolených stránek. Obyvatelé Moskvy i dalších měst hlásí nefunkční mobilní sítě i výpadky GPS. Zatímco běžní občané jsou tlačeni do izolace, ruská elita blokace nadále obchází. Situaci popisuje přímo z ruského hlavního města novinář Jiří Just.
Ukrajina se připravuje na obrovskou výzvu. Podle odhadů se po skončení války vrátí přibližně milion vojáků, kteří se budou muset znovu začlenit do běžného života. Svitlana Berezina z Asociace psychologického vzdělávání v rozhovoru pro Aktuálně popisuje, proč klasická psychologická pomoc nestačí a jak vypadá cesta veteránů do politiky či podnikání.
Na pomezí Evropské unie a Ruska se mladí Estonci učí něco, co většina jejich vrstevníků v západní Evropě zná jen z historie. V pobaltské zemi je povinná vojenská služba pro muže mezi 18 a 27 lety, a kdo nastoupí, získá výcvik s moderními zbraněmi i zkušenosti, které jinde nenajde: od hledání min po 24hodinový raft na otevřeném moři.
„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Zatímco v Česku se možnost znovuzavedení povinné vojenské služby příliš neřeší, v Estonsku ji de facto nikdy nezrušili. Mladí Estonci tak musí v 18 letech na vojnu, která trvá 8 až 11 měsíců. Branci mají volné víkendy a po prvních měsících mohou jezdit odpoledne domů. O podrobnostech v rozhovoru mluví výzkumnice a socioložka Eleri Lillemäe.
Tankery tzv. stínové flotily přepravující sankcionovanou ruskou ropu přes Baltské moře pravidelně vyplouvají se dvěma členy posádky na palubě navíc: dvojicí Rusů se zkušenostmi z bezpečnostních organizací. Podle novinářů z investigativního projektu OCCRP, kteří v úterý zveřejnili velkou investigaci, jde o muže se zkušenostmi z vojenské rozvědky GRU či soukromé armády známé jako Wagnerova skupina.
Vysoce postavený generálmajor amerického letectva ve výslužbě William Neil McCasland, který kdysi velel základně dlouho spojované se spekulacemi o ztroskotaném UFO, se už téměř dva týdny pohřešuje. Úřady v Novém Mexiku se již obrátily na veřejnost s žádostí o pomoc s jeho nalezením.
Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdí, že válka s Íránem se možná blíží ke konci, v zákulisí se začínají projevovat rozdíly mezi Washingtonem a Jeruzalémem. Podle deníku The Wall Street Journal mají Spojené státy a Izrael odlišné představy o tom, kdy a za jakých podmínek konflikt ukončit – a právě to může další vývoj války výrazně zkomplikovat.
Globální ceny ropy prudce vzrostly navzdory závazkům Spojených států a dalších zemí o uvolnění zásob. Bejrútem a Teheránem otřásly ve čtvrtek vzdušné útoky a v Perském zálivu po útoku íránských lodí hoří irácké tankery.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal v minulých dnech influencerovi Caolanovi rozhovor, který se ve středu ráno objevil na sociálních sítích. Ukrajinský lídr se v něm vyjádřil hned k několika věcem: mluví například o konfliktu v Íránu a o využití ukrajinských zkušeností s drony nebo o „hádce“ s Trumpem v Bílém domě.
Na telegramovém kanálu Black Mirror se objevilo 300 stran pitevní zprávy ruského opozičníka Alexeje Navalného. Ten zemřel před více než dvěma lety za podezřelých okolností v trestní kolonii. Pitva ukazuje, že se lékaři Navalného ani nepokusili otestovat na látku, která jej podle západních zemí nakonec zabila. Zveřejnění pitevního protokolu pobouřilo Navalného manželku Juliju.
Íránské fotbalistky svým nečekaným rozhodnutím zaujaly média po celém světě. Místo aby před úvodním zápasem proti Jižní Koreji zpívaly hymnu islámské republiky, zůstaly potichu. Celá věc nakonec přerostla v akci zahrnující pouliční protesty, výhrůžky smrtí a noční telefonát mezi Donaldem Trumpem a australským premiérem Anthonym Albanesem.
Masivní izraelský úder v pátek ráno zničil teheránský podzemní bunkr nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího, který využívali vysocí představitelé režimu, oznámily Izraelské obranné síly (IDF). Zveřejnily také animaci, která přibližuje detaily podzemního úkrytu.
Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého Alího Chameneího. V neděli o tom informovaly tiskové agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Věrnost novému ajatolláhovi už přísahaly íránské revoluční gardy i armáda.
Zatímco čeští dárci v pomoci Ukrajině nepolevují, stát se chystá na výrazné rozpočtové škrty, které mohou ochromit desítky humanitárních projektů. Předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa v pořadu Spotlight News upozorňuje na paradox: český rozpočet na ukrajinských uprchlících vydělává, přesto vláda omezuje podporu tam, kde Česko tradičně budovalo svůj mezinárodní vliv.
Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.
Zatímco svět s napětím sleduje útoky USA a Izraele na íránské cíle, Rusko, odvěký spojenec Teheránu, zůstává jen u slov. Moskva je natolik vyčerpaná válkou na Ukrajině, že své partnery v nouzi prostě neubrání, hodnotí analytik Pavel Havlíček v rozhovoru pro Spotlight News. Jak na tom vlastně Rusové po čtyřech letech války jsou? A plní alespoň některé strategické cíle?
Američané s Izraelci v sobotu udeřili na centra íránského režimu. Jenže při útoku na základnu v jihoíránském Minabu zasáhli základní školu, kde zemřelo nejméně 175 lidí. Mnohé z obětí byly děti. Bílý dům odpovědnost odmítá, ale americký deník The New York Times či televize BBC teď přinesly důkazy o tom, že na školu opravdu útočily americké síly. Podobnou taktiku přitom využívá ve válce i Rusko.
Írán strávil desetiletí budováním podzemních bunkrů, aby před zničením ukryl svůj rozsáhlý raketový arzenál. Necelý týden po začátku války se dvěma jeho nejmocnějšími protivníky ale tato strategie začíná vypadat jako chyba. Podle deníku Wall Street Journal totiž Američané znají lokace, a tak jen čekají, až se Íránci pokusí vytáhnout odpalovací zařízení.
