


Řecko společně s několika dalšími zeměmi plánuje vybudovat návratové centrum v Africe. V pátek to napsal s odkazem na své zdroje deník Kathimerini. Do střediska podle plánů budou vysláni migranti, kteří nezískali azyl a jejichž země původu je odmítá převzít. O možnosti umístění centra již evropské země začaly jednat s Keňou.

Na záměru podle řeckého listu pracují vedle Řecka také Německo, Nizozemsko, Dánsko a Rakousko. Společný plán by země měly představit na začátku března v Bruselu na zasedání Rady EU pro migraci, napsal deník.
Řecký ministr pro migraci a azyl Thanos Plevris uvedl, že se již setkal se svými protějšky v těchto zemích. Technické týmy by se měly potkat příští týden, aby plán dále projednaly, informoval server Euronews Romania.
„Problém s návraty (migrantů) existuje v celé Evropě,“ vysvětlil Plevris rumunskému serveru. Doplnil, že vytvoření takových center by také působilo jako odstrašující opatření proti další nelegální migraci.
Do střediska či více středisek by byli umístěni neúspěšní žadatelé o azyl, které nepřijímají jejich země původu, což výrazně ztěžuje jejich deportaci. Podle řeckého listu evropské země chtějí o možnosti umístění zařízení jednat také s Ugandou a Rwandou. Do center by putovali pouze migranti ze zúčastněných zemí. Pokud by například migrant pákistánského původu nebyl přijat svou zemí, byl by přemístěn právě do plánovaného zvláštního centra v Africe.
Řecká vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise v posledních letech zpřísňuje svou migrační politiku. Vedle toho i na unijní úrovni byla schválena opatření, která mají usnadnit například návratovou politiku.
Loni v prosinci ministři vnitra Evropské unie schválili návrh, který by umožňoval zřízení návratových center v třetích zemích a rychlejší deportace. Letos v únoru Evropský parlament schválil návrh pravidel třetích bezpečných zemí.






Írán a Spojené státy i jejich spojenci souhlasili s okamžitým příměřím v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu, uvedl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. O dvoutýdenním příměří hovoří i americký prezident Donald Trump a Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Ceny ropy začaly klesat.






„Kdyby to bylo na mně, vzal bych tu ropu (íránskou). Nechal si ji a vydělal na tom hodně peněz.“ Takhle v pondělí šokoval Donald Trump. Dodal také (ještě před tím, než se s Íránci ve středu dohodl na příměří), že zvažuje obsazení ostrova Chárg, kde je hlavní terminál, přes který teče 90 procent exportované íránské ropy. Trump je v tomto překvapivě konzistentní – totéž žádal už v roce 1980.



Vražda, nebo sebevražda? Smrt Kurta Cobaina patří k nejikoničtějším momentům moderní popkultury – a zároveň k těm, které dodnes budí pochybnosti. Oficiální verze mluví jasně, přesto se po více než třiceti letech znovu vrací otázky, které odmítají zmizet. „Lidé chtějí věřit, že se stalo něco jiného,“ zaznívá v debatách, které znovu otevírají staré rány.