


Peking ve středu uvedl, že ukončil rozsáhlé vojenské cvičení u ostrova Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřenou provincii. Následně podle agentur v novoročním projevu prezident Si Ťin-pching prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.

„Znovusjednocení naší vlasti, které je v souladu s duchem doby, je nezastavitelné,“ pronesl podle agentury AFP Si Ťin-pching. „My Číňané na obou stranách Tchajwanského průlivu sdílíme krevní a příbuzenské pouto,“ dodal čínský lídr. Průliv široký 160 kilometrů odděluje Čínu od demokraticky spravovaného ostrova.
Si Ťin-pching také v proslovu vychvaloval technologický pokrok své země zejména ve zbrojním a vesmírném průmyslu. Zatímco mluvil, míhaly se na obrazovkách před diváky výjevy humanoidních robotů, kteří předváděli bojové umění kung-fu, nebo záběry nových vodních elektráren, napsala agentura AP.
Tchajwanská pobřežní stráž ve středu dopoledne uvedla, že se čínské lodě začaly z okolí Tchaj-wanu stahovat. Čína později oznámila, že cvičení pojmenované Spravedlivá mise 2025 dokončila.
Od pondělí Čína pořádála rozsáhlé vojenské cvičení v okolí ostrova, které mělo simulovat blokádu tchajwanských přístavů a poprvé nacvičovat, jak odradit zásah jiných zemí, které by přišly v případě čínského napadení Tchaj-wanu na pomoc.
Do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala Čína 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřeží stráže. Z toho 35 letounů překročilo střední linii dělící Tchajwanský průliv, kterou Tchaj-pej považuje za neoficiální hranici mezi oběma zeměmi. Podle agentury Reuters to ve středu sdělilo tchajwanské ministerstvo obrany.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te cvičení odsoudil s tím, že porušuje mírová očekávání mezinárodního společenství a je vojenskou zastrašovací taktikou, jež podrývá stabilitu v regionu.

Za 48 hodin do středečního rána kolem Tchaj-wanu podle tchajwanského ministerstva obrany kroužilo 207 čínských vojenských letounů a 125 z nich překročilo středovou linii. Čína podle téhož zdroje také ve dvou vlnách do vod severně a jihozápadně od Tchaj-wanu odpálila 27 raket.
Manévry se konaly jen necelé dva týdny poté, co Spojené státy oznámily, že prodají Tchaj-wanu zbraně za 11,1 miliardy dolarů (229 miliard Kč). Peking na tento krok ostře zareagoval a uvalil sankce na americké zbrojní firmy. V úterý také čínské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP uvedlo, že tomuto prodeji zbraní zabrání i s pomocí síly.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle.






Reportér Aktuálně.cz Ondřej Stratilík prožil několik uplynulých dní mezi havíři a jejich rodinami, kteří se těžce vyrovnávají s ukončením těžby černého uhlí ve Stonavě. V rozhovoru mluví o tom, co od nich slyšel, a zároveň popisuje i jejich reakce na politické projevy. Z nich nejvíce rezonoval předtočený projev prezidenta Petra Pavla, na který reagovali havíři pískáním.



Nebuďme skromní a uspořádejme v Česku olympiádu, nabádá při pohledu na aktuální klání pod pěti kruhy první ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Největší svátek sportu by se u nás mohl konat už v roce 2036 nebo 2038. „Myslím, že bychom neměli být skromní. Zvládli bychom to,“ říká Šťastný v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Skupinová fáze hokejového turnaje mužů v olympijském Miláně se v neděli uzavírá. Češi ve 12:10 nastoupí proti Švýcarsku. A půjde o důležitý zápas, neboť nastaví vyřazovacího pavouka pro předkolo i čtvrtfinále.



Obrovským zklamáním končí olympijské hry v Itálii pro Markétu Davidovou. Dlouholetá česká biatlonová jednička, kterou trápí bolesti zad, po pokažené smíšené štafetě nezvládla dobře ani svůj druhý start. Ve sprintu dojela po čtyřech chybách na střelnici a pomalém běhu až na 81. příčce. V následném televizním rozhovoru s ní cloumaly emoce.