


Tchaj-wan po více než dvoutýdenní nečekané přestávce oznámil návrat rozsáhlých aktivit čínského letectva kolem ostrova. Přestávka čínských vojenských letů vyvolala v Tchaj-peji spekulace o motivech Pekingu, napsala agentura Reuters.

Čína, která Tchaj-wan považuje za své území, obvykle vysílá kolem ostrova každý den stíhačky, drony a další vojenská letadla. Přerušení bývá většinou způsobeno špatným počasím.
Podle dnešního hlášení tchajwanského ministerstva obrany bylo za posledních 24 hodin zaznamenáno 26 čínských vojenských letadel, soustředěných hlavně nad Tchajwanským průlivem. Poslední podobný incident byl hlášen 25. února, kdy bylo zaznamenána 30 letadel poté, co Peking oznámil další společné cvičení různých složek armády.
Od 27. února do 7. března Tchaj-wan nehlásil žádná čínská letadla. Poté se objevily pouze jednotlivé stroje v jihozápadní oblasti ostrova. Čína neposkytla žádné vysvětlení a neodpověděla ani na další žádost o komentář. Čínský Úřad pro záležitosti Tchaj-wanu však v sobotu pozdě večer ostře kritizoval tchajwanského prezidenta Laje Čching-te za jeho projev o potřebě zvýšit obranné výdaje a chránit demokracii ostrova.
Podle tchajwanských úředníků a odborníků mohly být důvody dočasného zmizení letadel různé, od přehodnocení nátlakové kampaně Pekingu před plánovanou návštěvou amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně od 31. března až po pokračující čistku mezi vysokými čínskými generály. Tchajwanský ministr obrany Wellington Koo zdůraznil, že i když letadla zmizela, čínské válečné lodě kolem ostrova zůstaly a hrozba Pekingu nepominula.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla.
Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby. Drtivá většina zemí jej ale jako samostatný stát neuznává, i když mnoho zemí s ním udržuje čilé obchodní vztahy.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“