Čína a Filipíny se ocitly v dalším diplomatickém a vojenském střetu. Čínská strana oznámila, že v blíže neurčený den vytlačila filipínské letadlo a lodě z oblasti atolů Scarborough a Sabina.
Zatímco čínská armáda mluví o nutné obraně proti provokacím a o důrazném varování, Filipíny podobné kroky dlouhodobě označují za agresi a čínskou propagandu. Incident je nejnovějším z řady konfrontací na strategicky významné vodní cestě, kde vedou klíčové obchodní trasy.
Napětí se soustřeďuje hlavně na útes Scarborough, který leží přibližně 350 kilometrů od Manily, hluboko ve výlučné ekonomické zóně Filipín. Čína jej však od roku 2012 fakticky ovládá. Situaci v září vyhrotil plán Pekingu na vyhlášení přírodní rezervace o rozloze 3500 hektarů v této lokalitě, což Manila i Washington vnímají jako pokus o trvalou anexi.
Podobná situace panuje v blízkosti mělčiny Sabina, zhruba 160 kilometrů od filipínské provincie Palawan, kde čínská pobřežní stráž v minulosti použila proti filipínským plavidlům i vodní děla.
Přestože mezinárodní arbitrážní soud v Haagu už v roce 2016 rozhodl, že Peking nemá na tyto atoly žádný historický ani právní nárok, Čína verdikt odmítá a svou přítomnost v oblasti posiluje. V roce 2023 vydala novou mapu, kde si nárokuje prakticky celé moře na úkor Filipín, Vietnamu či Malajsie. Kromě kontroly nad námořní dopravou jde také o obrovské zásoby ryb a předpokládaná bohatá ložiska ropy a zemního plynu pod mořským dnem.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Turisté, vraťte se, prosí vánoční Betlém. Ježíšovo rodiště je jiné, než byste čekali
Betlém se opět připravuje na svátky zrození svého nejslavnějšího rodáka. Po dvou letech se na hlavním náměstí Jesliček znovu rozsvítil velký vánoční strom. Město, kde se narodil Ježíš Kristus, doufá, že se do jeho ulic vrátí turisté a poutníci z celého světa. Poslední roky pro něj byly ekonomickou katastrofou.
"Cenzura není tam, kde si myslíte." Paříž i Brusel odsuzují sankce USA proti Evropanům
Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům.
Kaše, ryba, houby i vepřové. Co se dříve jedlo na Vánoce a co jíme dnes
Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Ne všichni čekají na Ježíška. Co dělají o Vánocích židé a muslimové?
Díky globalizaci i masivní komercionalizaci se Vánoce v posledních desetiletích proměnily v cosi, co už dávno přesahuje zdi kostelů. Dekorace, vánoční trhy, koledy z reproduktorů a tlak na „sváteční pohodu“ dnes obklopují i ty, kdo se ke křesťanství nehlásí. Z původně ryze náboženského svátku se stal kulturní fenomén - čas setkávání a rituálů. Přesto ovšem platí, že ne všichni Vánoce slaví.