


Sledovací kamery, hacknuté sítě a miliardy datových bodů. Izraelci několik let v tajné zpravodajské operaci sledovali ajatolláha Alího Chameneího a další představitele režimu. Díky tomu pronikli do každodenního fungování Teheránu natolik hluboko, že přesně věděli, kdy a kde udeřit – a kdy se naskytne jedinečná příležitost zasáhnout samotné centrum moci.

„Když vysoce vycvičení a loajální bodyguardi a řidiči vysoce postavených íránských úředníků přijeli do práce v Teheránu – kde byl v sobotu při izraelském leteckém útoku zabit ajatolláh Alí Chameneí – Izraelci se dívali,“ píše deník The Financial Times.
Téměř všechny dopravní kamery v Teheránu byly podle jeho zdrojů roky napadeny hackery, jejich obrazy byly šifrovány a přenášeny na servery v Tel Avivu a jižním Izraeli, uvedly dvě osoby obeznámené s touto záležitostí.
Jedna kamera měla úhel záběru, který se ukázal jako obzvláště užitečný, uvedl jeden ze zdrojů, protože jim umožnila zjistit, kde bodyguardi parkují svá osobní auta, a dovolila jim nahlédnout do fungování části přísně střeženého areálu.
Složité algoritmy přidávaly do spisů členů bezpečnostních složek podrobnosti, které zahrnovaly jejich adresy, pracovní dobu, trasy, kterými docházeli do práce, a co je nejdůležitější, koho měli obvykle chránit a přepravovat – čímž vytvářely to, co zpravodajští důstojníci nazývají „vzorcem života“.
To pomohlo připravit cestu k atentátu na ajatolláha, společně s dalšími stovkami zdrojů Izrael a CIA dokázaly přesně určit, v kolik hodin bude 86letý Chameneí onoho osudného sobotního rána ve svých kancelářích a kdo se k němu připojí.

Izrael také podle zmíněného deníku dokázal narušit mobilní síť, takže Chameneího ochranka nemohla přijímat možná varování. Jejich telefony se zdály obsazené.
Dlouho předtím, než dopadly bomby, „jsme znali Teherán jako Jeruzalém“, řekl listu Financial Times nejmenovaný izraelský důstojník tajné služby. Jednotka 8200 agentury Mosad nashromáždila hory dat, která vojenská rozvědka shromažďovala do denních přehledů. Izrael použil analýzu sociálních sítí k analýze dat, aby odhalil pravděpodobná centra rozhodovacího procesu a identifikoval nové cíle ke sledování a likvidaci.
Deník zároveň připomíná, že ne všechny detaily poslední operace jsou známy. Některé z nich možná nikdy nebudou zveřejněny, aby se ochránily zdroje a metody, které se stále používají k vystopování jiných cílů. Ale podle více než půl tuctu současných i bývalých důstojníků izraelských tajných služeb bylo zabití Chameneího politické rozhodnutí.
Když CIA a Izrael zjistily, že Chameneí bude v sobotu ráno pořádat schůzku ve svých kancelářích, naskytla se výjimečná příležitost zneškodnit ho spolu s řadou členů vrcholného íránského vedení.
Odhadli, že jejich dopadení po zahájení války by bylo mnohem těžší, protože Íránci by se rychle pustili do úhybných praktik, včetně ukrývání v podzemních bunkrech imunních vůči izraelským bombám.
Chameneí, na rozdíl od svého spojence, vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, se neskrýval. Nasralláh strávil roky života v podzemních bunkrech a vyhnul se několika izraelským pokusům o atentát - až v září 2024 izraelské letouny shodily na jeho úkryt v Bejrútu až 80 bomb a zabily ho. Chameneí místo toho veřejně uvažoval o možnosti, že bude zabit, a svůj vlastní život odmítal jako bezvýznamný pro osud islámské republiky. Někteří íránští experti dokonce uvedli, že očekával mučednickou smrt.

Jeden z dotázaných ale uvedl, že Chameneí podnikl určitá opatření. „Bylo pro něj neobvyklé, že nebyl ve svém bunkru – měl bunkry dva – a kdyby tam byl, Izrael by se na něj s bombami, které má, nedostal,“ uvedl dotyčný zdroj, který si přál zůstat v anonymitě.
Americká armáda uvolnila cestu izraelským stíhačkám k bombardování Chameneího rezidence zahájením kybernetických útoků, které „narušují, zhoršují a oslepují schopnost Íránu vidět, komunikovat a reagovat“, uvedl generál Dan Caine, předseda sboru náčelníků štábů USA.
Caine řekl, že k útoku na komplex došlo za denního světla na základě „spouštěcí události“, kterou Izraelské obranné síly dokázaly provést s pomocí amerických zpravodajských služeb. Izraelské letouny odpálily na Chameneího komplex až 30 přesných střel, uvedl bývalý vysoce postavený izraelský důstojník tajné služby.
„Íránci se scházeli na snídani, když byli zabiti,“ řekl Trump televizi Fox News. Izraelská armáda uvedla, že úder za denního světla poskytl výhodu. „Rozhodnutí zaútočit ráno namísto v noci umožnilo Izraeli dosáhnout taktického překvapení podruhé, a to i přes silnou íránskou připravenost,“ dodala.



Petr Pavel v úterý navštívil sněmovnu, poprvé v nynějším volebním období. Řekl, že není jediný ospravedlnitelný důvod pro to, aby výdaje na obranu a bezpečnost stagnovaly. Naopak, je dostatek zásadních důvodů, aby adekvátně rostly. Stagnaci výdajů na obranu a na celkovou bezpečnost Česka v rozpočtu označil za závažný krok a apeloval na odpovědnost zákonodárců.



Ceny plynu skokově skočily o více než polovinu, ceny ropy o 8 procent. To je zatím výsledek války USA a Izraele proti Íránu pohledem světových trhů. Teherán v odplatě za americké nálety totiž zaútočil proti těžebním zařízením arabských států Perského zálivu. Prakticky na nulu také klesla námořní doprava v Hormuzském průlivu mezi Iránem a Ománem, kudy proudí na trhy třetina světové produkce ropy.



Často se stává, že filmoví tvůrci chtějí vzdát hold nějakému městu či vesnici, a tak do nich umístí děj svého snímku. Vzpomenete si, jaká z nich figurují v názvech těch nejslavnějších filmů, ať už u nás nebo ve světě? V našem kvízu stačí jen vybrat to správné místo ze tří možností a doplnit ho do názvu.



Írán chce jednat, ale je příliš pozdě, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. Íránská protivzdušná obrana, letectvo, námořnictvo a vedení jsou podle šéfa Bílého domu zničeny. Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, při kterých zabily duchovního vůdce Alího Chameneího a řadu dalších předních činitelů.



Ruský prezident Vladimir Putin si telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým projednali mimo jiné situaci kolem Íránu a také otázky týkající se maďarských občanů působících v ukrajinských ozbrojených silách a zajatých Ruskem. Uvedl to v úterý Kreml na svém webu. Budapešť zatím podle dostupných informací o telefonátu neinformovala.