Bulharský prezident podal demisi, rozhoduje o ní ústavní soud, píše BTA

Radev je dosud jediným bulharským prezidentem, který opustil úřad před uplynutím svého funkčního období.

Ústavní soud v tiskové zprávě podle BTA uvedl, že v souvislosti s odstoupením prezidenta zahájil řízení, zpravodajkou v této věci jmenoval předsedkyni soudu Pavlinu Panovovou. Ústavní soud není vázán žádnou lhůtou. Jediný dosavadní precedent – odstoupení Blagy Dimitrovové z funkce viceprezidentky v roce 1993 – naznačuje, že toto rozhodnutí netrvá déle než týden, napsala BTA s odvoláním na specializovaný web lex.bg.

Související

Osm parlamentních voleb za pět let. Bulharsko se zmítá v chaosu, nedaří se sestavit vládu

Takové rozhodnutí nevyžaduje dokazování, vyjádření ani slyšení stran. Soud musí pouze zjistit, že prezident rezignoval z vlastní svobodné vůle. Radev bude poté s okamžitou platností uvolněn a jeho pravomoci po zbytek funkčního období, tedy do ledna 2027, převezme viceprezidentka Iliana Jotovová, dodala BTA.

„Zítra (v úterý) předložím svou demisi z funkce prezidenta Bulharské republiky,“ prohlásil 62letý Radev v krátkém projevu v pondělí. Agentura AFP označila rozhodnutí prezidenta za nový zvrat v politické krizi, která destabilizuje balkánskou zemi už pět let. Šéf státu podle agentury Reuters svým krokem vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíš na jaře. Jotovová musí podle ústavy složit přísahu před parlamentem, aby nejvyšší funkci mohla zastávat do konce prezidentova mandátu, poznamenala agentura AP.

První demise hlavy státu v postkomunistickém Bulharsku přichází v době, kdy veřejnost očekává, že založí novou politickou stranu. Bývalý generál letectva opakovaně dával najevo, že by se mohl zúčastnit nových voleb. V pondělním projevu se ale o svých plánech nezmínil.

Radev byl zvolen prezidentem v roce 2016 a znovu v roce 2021. Jeho politické ambice se však rozšířily a dlouhodobě naznačoval možnost založení vlastní strany.

Související

Kreml zaplavuje Evropu ilegálními přistěhovalci. Teď je posílá i přes Bulharsko

Jeho odstoupení přichází uprostřed politické krize, která vede zemi k osmým parlamentním volbám za poslední čtyři roky. V roztříštěném parlamentu řada volebních vítězů nedokázala získat většinu ani vytvořit trvalé koalice. Poslední koalice vydržela téměř rok, dokud ji protesty proti novému rozpočtu a rozsáhlé korupci nedonutily v prosinci k rezignaci. Mezitím Radev musel opakovaně jmenovat prozatímní vlády, což zvýšilo jeho vlastní politické ambice, soudí podle Reuters analytici a západní diplomaté.

Další předčasné parlamentní volby oznámil Radev minulý pátek poté, co ztroskotal nejnovější pokus o sestavení vlády. Očekávalo se, že prezident jmenuje prozatímní úřednický kabinet a vyhlásí termín nového hlasování, patrně na přelomu března a dubna.

Zatím poslední volby se v Bulharsku konaly v říjnu 2024.

Navzdory politické nestabilitě se Bulharsko na počátku roku připojilo k eurozóně. Politickou rovnováhu tato země ovšem potřebuje, aby dokázala zrychlit příjem peněz z unijních fondů na modernizaci zastaralé infrastruktury, podpořila zahraniční investice a mohla se účinně pustit do boje s korupcí, poznamenala dříve agentura Reuters.

Spisovatelka a disidentka Blaga Dimitrovová, která zemřela v květnu 2003, krátkou dobu působila jako viceprezidentka prvnímu demokraticky zvolenému bulharskému prezidentovi. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se připojila k prodemokratickému Svazu demokratických sil. V roce 1992 byla zvolena viceprezidentkou k první demokraticky zvolené hlavě státu Željovi Želevovi. V roce 1993 na svou funkci rezignovala kvůli politickým neshodám s Želevem.