Boje mezi Thajskem a Kambodžou pokračují i po termínu, který jako dohodnutý čas jejich ukončení oznámil americký prezident Donald Trump. Uvedli to dnes lídři obou zemí, kteří se opět vzájemně obvinili z rozdmýchávání násilností, napsala agentura Reuters.
Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si dnes vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. "Zemřeli další čtyři vojáci," řekl na tiskové konferenci mluvčí thajského ministerstva obrany a dodal, že od pondělního obnovení bojů na hranicích mezi Thajskem a Kambodžou zemřelo celkem 14 thajských vojáků.
Thajský premiér Anutin Čánvirakun oznámil, že jeho země bude pokračovat v útocích, dokud se nebude cítit bezpečná, a že konflikt podněcují útoky Kambodže ohrožující civilisty. Kambodžský premiér Hun Manet naproti tomu uvedl, že Kambodža je připravena boje ukončit a že útočí pouze Thajsko.
Trump v pátek uvedl, že si s oběma vůdci telefonoval a ti mu slíbili, že ještě v pátek boje ukončí. Šéf Bílého domu dal do souvislosti konec bojů a pokračování obchodů Thajska a Kambodže se Spojenými státy. Obchodní dohody s oběma zeměmi použil Trump jako páku při vyjednávání příměří v dohodnutého v létě.
Navzdory jeho snaze však pokračují prudké pohraniční střety, které začaly před šesti dny. Na několika místech podél sporné, 817 kilometrů dlouhé hranice se odehrávají jedny z nejtvrdších bojů od letošního července. Tento týden při nich zahynulo nejméně 20 lidí, více než 260 dalších bylo zraněno a z pohraničních oblastí se evakuovalo přes půl milionu obyvatel.
Letošní vlna násilností se zvedla po smrti kambodžského vojáka, který zemřel 28. května na hranicích po přestřelce s thajskými vojáky. Situace se pak vyostřila 23. července, kdy Bangkok obvinil Phnompenh z nastražení min, které ve sporné oblasti zranily nejméně pět thajských vojáků.
Po diplomatické roztržce se vojska obou zemí začala následující den ostřelovat. Pět dní trvající ozbrojené příhraniční střety si tehdy vyžádaly 43 mrtvých a kolem 300 tisíc vysídlených osob na obou stranách. Obě země podepsaly 28. července dohodu o příměří, která následovala po Trumpově ekonomickém tlaku.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Turisté, vraťte se, prosí vánoční Betlém. Ježíšovo rodiště je jiné, než byste čekali
Betlém se opět připravuje na svátky zrození svého nejslavnějšího rodáka. Po dvou letech se na hlavním náměstí Jesliček znovu rozsvítil velký vánoční strom. Město, kde se narodil Ježíš Kristus, doufá, že se do jeho ulic vrátí turisté a poutníci z celého světa. Poslední roky pro něj byly ekonomickou katastrofou.
"Cenzura není tam, kde si myslíte." Paříž i Brusel odsuzují sankce USA proti Evropanům
Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům.
Kaše, ryba, houby i vepřové. Co se dříve jedlo na Vánoce a co jíme dnes
Vánoce jsou opět tady a nejen pro labužníky jsou hlavně o jídle. Většina z nás si neumí Štědrý den představit bez smaženého kapra nebo řízku s bramborovým salátem a následující den bez božíhodové husy či kachny. V našich žaludcích pak vše doplňuje vánočka, cukroví a sklenka vína či piva. Jak ale vypadaly Vánoce našich předků? A kdy se vůbec objevil kapr se salátem?
Ne všichni čekají na Ježíška. Co dělají o Vánocích židé a muslimové?
Díky globalizaci i masivní komercionalizaci se Vánoce v posledních desetiletích proměnily v cosi, co už dávno přesahuje zdi kostelů. Dekorace, vánoční trhy, koledy z reproduktorů a tlak na „sváteční pohodu“ dnes obklopují i ty, kdo se ke křesťanství nehlásí. Z původně ryze náboženského svátku se stal kulturní fenomén - čas setkávání a rituálů. Přesto ovšem platí, že ne všichni Vánoce slaví.