


Andrej Babiš se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, s šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu.

Český premiér to dnes oznámil na síti X. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly "skvělou příležitostí" sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice českých firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
"Jsem rád, že jsem se mohl setkat se šesti prezidenty, pěti premiéry a dalšími ministry i špičkami byznysu nebo šéfem NATO," napsal Babiš s tím, že představitele všech zemí také vyzval k investicím v České republice. Z "maratonu" 16 schůzek podle něj vzešla spousta konkrétních projektů, na nichž čeští ministři mohou okamžitě začít pracovat.
Například se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem se Babiš podle svých slov dohodl, že se Česká republika zúčastní mezinárodní výstavy Expo 2027 v Srbsku, kde bude mít vlastní pavilon.
"Dal jsem si také úkol otevřít ambasádu v Ománu. Do Ománu jezdí stále více českých občanů na dovolenou, a proto jsme se bavili i o otevření přímé letecké linky do Maskatu," oznámil Babiš s odkazem na setkání s poradcem ománského korunního prince.
Předseda české vlády v připojeném videu uvedl, že jednal například s černohorským protějškem Milojkem Spajičem, kterého pozval na návštěvu České republiky, a také s chorvatským protějškem Andrejem Plenkovičem a s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním. Dnes jednal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem, kterého pozval do Prahy, nebo s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a s izraelskou hlavou státu Jicchakem Herzogem. Hovořil i s běloruskou opoziční lídryní Cichanouskou.
Hlavní pozornost na WEF dnes na sebe strhl americký prezident Donald Trump, který mimo jiné znovu vysvětloval svůj záměr získat do vlastnictví Spojených států Grónsko, což vyvolává nesouhlas řady evropských zemí.



V cestovatelském systému Drozd je sice zaregistrováno několik tisíc Čechů ve válkou zasažených zemích Blízkého východu, většina z nich ale neprojevila zájem o informace o repatriaci, uvedl v sobotu ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pořadu televize Nova. Mezitím se vrací další turisté zejména z Dubaje.



Íránské Shromáždění znalců dospělo k většinové shodě na nástupci nejvyššího duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího, zabitého v prvních hodinách úderů na Teherán. Podle íránské agentury Mehr to oznámil jeden z 88 členů sboru vysoce postavených islámských právníků a duchovních. Izraelská armáda varuje, že jejím terčem se stane každý nástupce Chameneího i ti, kdo ho chtějí jmenovat.



Více než polovina Čechů se domnívá, že česká veřejnost přistupuje k cizincům s předsudky a zaujatostí. Mnoho z nich přiznává, že by za souseda nechtělo Afghánce, Araba nebo Syřana. Přívětivější jsou naopak k cizincům ze západních zemí.



Prezident Petr Pavel se i tři roky od zvolení těší nadpoloviční podpoře občanů. Důvěra v prezidenta ve srovnání s předchozím rokem navíc vzrostla, a to napříč veřejností i demografickými skupinami.



Na první pohled působí jako surfař, influencer nebo model. Ve skutečnosti ale pětadvacetiletý mladík tráví pracovní dny v prostředí, do kterého by většina lidí nevkročila ani za nic. Jeho práce? Úklid extrémně znečištěných domů a nebezpečného odpadu. „Viděl jsem toho už hodně, takže se snažím nevcházet do těch domů v šoku. Ale někdy je to opravdu těžké,“ přiznává.