


Americký prezident Donald Trump se rozhodl oslavit 250. výročí Spojených států vydáním pamětní zlaté medaile se svojí podobiznou. Minulý týden to schválila tamní Komise výtvarných umění.

Medaile, která má být ražena ze 24karátového zlata, bude zobrazovat Trumpa se zaťatými pěstmi, jak se opírá o stůl. Nad ním bude napsané slovo „Svoboda“ a pod ním heslo „Věříme v Boha“. Na druhé straně medaile má být zobrazen orel, národní symbol Spojených států.
„Navrhuji schválení této medaile v předložené podobě a důrazně doporučuji, abyste ji vyrobili co největší, až do průměru tří palců (7,62 centimetru),“ uvedl v článku pro web BBC místopředseda Komise výtvarných umění USA James McCrery.
Loni v říjnu Donald Trump navrhl vydat rovněž pamětní jednodolarové mince, které by také nesly jeho podobiznu.
Trumpova administrativa mohla přijít s oběma návrhy, jelikož našla mezery ve federálních zákonech, které zakazují, aby byli žijící prezidenti (či jiné žijící osoby) zobrazováni na oběžných platidlech. Žádný zákon ovšem nezakazuje, aby byli žijící prezidenti zobrazeni na pamětních mincích či zlatých medailích, díky čemuž na nich může být vyražen Trumpův portrét.
I když je to tedy legální, je to velmi neobvyklé a odpor k tomuto konceptu ve Spojených státech má kořeny až u George Washingtona. Ten odmítl být zobrazen na penězích, jelikož to je něco, co podle něj dělají pouze monarchové.
Demokratický kongresman Ritchie Torres se snažil vydání pamětních dolarů s Trumpem zabránit. V říjnu minulého roku navrhl zákon nazvaný TRUMP Act, což byl akronym pro The Restrict Ugly Money Portraits Act (Zákon o omezení ošklivých portrétů na penězích), který by žijícím prezidentům zakázal vydávat jakákoliv platidla nebo pamětní mince s jejich vlastní podobiznou. Torresův návrh ovšem nakonec neprošel.
Zlatá medaile a jednodolarové mince nejsou prvními příklady Trumpova úsilí o sebepropagaci. Minulý rok nechal v Bílém domě nainstalovat „prezidentskou alej slávy“ s portréty amerických prezidentů. Pod portréty také pověsil plakety, které ostře kritizují jeho demokratické předchůdce, a naopak na svoji plaketu napsal jen chválu.
Jeho administrativa letos také navrhla Národní portrétní galerii ve Washingtonu, aby část galerie vystavovala několik Trumpových podobizen. Galerie již vystavuje Trumpův oficiální portrét, podle nějž byla navržena zlatá pamětní medaile. Národní portrétní galerie často organizuje výstavy portrétů amerických prezidentů, ale vždy až po skončení jejich mandátu.

Vydávání pamětních mincí či medailí s portréty žijících amerických prezidentů je velmi výjimečné. Stalo se tak dosud pouze jednou v roce 1926, kdy se ke 150. výročí vzniku Spojených států na pamětní půldolarové minci objevil 30. americký prezident Calvin Coolidge. Na minci byl zobrazen spolu s prvním americkým prezidentem Georgem Washingtonem.



Armádě ČR se podařilo naplnit letošní cíl nabírání nových vojáků už během prvního čtvrtletí téměř ze dvou třetin. Pro letošek chce přibrat 2250 rekrutů a zatímco ještě před dvěma týdny plnila tento cíl na 49 procent, nyní je to 65,5 procenta. V sobotním pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).



Zástupci dvojice obviněné z terorismu v souvislosti se žhářským útokem na pardubický závod zbrojovky LPP Holding promluvili. V sobotním vyjádření tvrdí, že muž a žena, kteří od úterního večera sedí ve vazbě, u zapálení haly ve východočeské metropoli vůbec nebyli. Oba se prý v noci na pátek 20. března nacházeli v Praze.



Nadstavbová část ženské fotbalové ligy začala v sobotu minutou ticha za Nicol Valentovou. Jen těžkou pochopitelnou informaci o úmrtí teprve šestnáctileté talentované fotbalistky zveřejnil fotbalový klub z Mladé Boleslavi, jehož dres Valentová oblékala.



Česko letos zažívá dvě významná výročí. Zdeněk Svěrák, jedna z nejvýznamnějších osobností tuzemské kultury, slaví v sobotu devadesát let a neméně legendární Jára Cimrman šedesátku. Málokdo toho o fenoménu Cimrmanů může říct víc než skalní fanoušek a odborník Tomáš Maleček.



Chirurgové jako „nešlapající prostitutky“? Dnes bych taková slova nepoužil, za výrok jsem se omluvil, řekl nastupující ředitel kyjovské nemocnice Pavel Piler v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Bývalý šéf dvou brněnských nemocnic v minulosti čelil ostré kritice od svých kolegů za „autoritářské“ a „homofobní“ chování. Nyní promluvil o kontroverzích spojených s jeho jménem i o plánech na novém působišti.