


Alžírský parlament ve středu jednomyslně přijal zákon, který definuje francouzský kolonialismus z let 1830 až 1962 jako zločin. Alžír také požaduje po Paříži oficiální omluvu, což je podle agentury AFP požadavek, který by mohl zhoršit už tak napjaté vztahy mezi oběma zeměmi. Francouzská diplomacie označila schválení zákona za jasně nepřátelskou iniciativu.

Poslanci v parlamentu měli kolem krku omotané šály s barvami alžírské vlajky (červená, zelená, bílá) a při přijetí zákona povstali, tleskali a provolávali Ať žije Alžírsko. Text předpisu činí Francii "právně zodpovědnou za svou koloniální minulost v Alžírsku a za tragédie, jichž se v této zemi dopustila", píše AFP.
Jako za nepromlčitelné zločiny francouzského kolonialismu označuje nový zákon testy jaderných zbraní, mimosoudní popravy, rozsáhlé používání fyzického a psychického mučení a systematické drancování bohatství.
Francouzské ministerstvo zahraničí označilo schválení zákona za "iniciativu, která je jasně nepřátelská k vůli obnovit francouzsko-alžírský dialog i ke klidné práci ohledně témat (společné) paměti". Podle francouzské diplomacie Paříž stále usiluje o obnovení dialogu s Alžírskem například v oblastech bezpečnosti a migrace.
Okupace alžírského území, kterou Francie zahájila rokem 1830, se neobešla bez masového vraždění a nucených deportací místního obyvatelstva, uvádějí historikové. Řadu povstání Francouzi potlačili, válka za nezávislost z let 1954 až 1962 připravila o život tisíce Alžířanů. Podle alžírských historiků šlo o 1,5 milionu obětí, zatímco francouzští historici mluví o 400 000 padlých na alžírské straně.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v roce 2017, když kandidoval na funkci hlavy státu, označil kolonizaci Alžírska za zločin proti lidskosti, za který by se měla Francie omluvit. Po zveřejnění zprávy francouzského historika Benjamina Stora o důsledcích kolonizace a války v Alžírsku v lednu 2021 se Macron zavázal k "symbolickým činům" s cílem pokusit se o smíření obou zemí, tentokrát se však odmítl omluvit.
Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté i kvůli otázce migrace. Paříž v minulosti vinila alžírské úřady z toho, že odmítají přebírat své občany vyhoštěné z Francie. Další spor se týkal uvěznění francouzsko-alžírského spisovatele Boualema Sansala v Alžíru, kterého místní úřady obvinily mimo jiné z ohrožování národní jednoty, urážky armády a poškozování národního hospodářství. V listopadu byl spisovatel omilostněn.
Alžírsko se už léta snaží, aby zločiny kolonialismu byly právně definovány. Politici však toto téma dosud prosazovali jen opatrně, aby nevyvolali přílišné oslabení vztahů s Francií, kde řada Alžířanů teď žije.



Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV), řekla ministryně financí. Předchozí vládě NERV radil s reformami veřejných financí.



Nově zveřejněné dokumenty v kauze miliardáře a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina ukazují jeho pestré napojení na Česko. Jeho českou stopu už v současnosti prověřuje tuzemská policie. Údajně zatím jen z veřejných zdrojů. Deník Aktuálně.cz popisuje širokou škálu kontaktů, které zde finančník měl. Zájem měl především o mladé dívky. Nejde ale o jediné pojítko.



Biatlonistka Markéta Davidová poprvé promluvila o tom, co se stalo během nedělní smíšené štafety na olympijských hrách v Anterselvě. Češka po delší pauze překvapivě nastoupila na poslední úsek, ale musela na trestné kolo a propadla se z pátého místa na konečné jedenácté.



Ghislaine Maxwellová, někdejší společnice zesnulého sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina, v pondělí odmítla zodpovědět otázky amerických zákonodárců. Ti se snaží prošetřit, jak je možné, že Epstein mohl sexuálně zneužívat nezletilé dívky po celou řadu let. Maxwellová se odvolala na pátý dodatek americké ústavy.



Podle agentury Interfax se ruská tajná služba FSB domnívá, že na pokusu o zabití zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva se podílelo Polsko.