Afrikánci v JAR požadují půdu, již kdysi získali od místních a pak o ni přišli

Skupina nazvaná „Boerevolk Oranžského svobodného státu“ si nárokuje území ve východní provincii KwaZulu-Natal u hranic s Lesothem, které nizozemským osadníkům v 19. století věnoval král národa Zuluů za to, že ho podpořili ve válce o dědictví zulské proti jeho bratru. Na přelomu 19. a 20. století však o toto území přišli v druhé búrské válce, kdy bojovali proti britským imperiálním vojskům. Britové z něho pak za cenu velkých ztrát udělali součást JAR.

Oznámení skupiny bylo podle Reuters zveřejněno ve vládním věstníku minulý týden a skupina se v něm odkazuje na rezoluci OSN, která garantuje nezávislost zemím a národům pod koloniální nadvládou. „Británie půdu nikdy nevlastnila, (...) tak ji nemohla legálně dát Jihoafrické unii v roce 1910,“ uvádějí.

Související

Dokumentární film o Melanii Trumpové kina v JAR nepromítnou. Vztahy jsou napjaté

Jihoafrická unie (1910–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1961) byla předchůdce dnešní Jihoafrické republiky. Území, které skupina požaduje, tak podle ní JAR nepatří. Ve svém oznámení uvedla, že se nechala inspirovat Trumpem, který zpochybnil nárok Dánska na Grónsko, píše Reuters.

Mluvčí Boerevolk Oranžského svobodného státu na opakovanou žádost Reuters o komentář neodpověděl, nereagoval ovšem ani mluvčí vládního oddělení pro pozemkové reformy.

Jihoafrická vláda v minulosti dovolila separatistické skupině bílých Afrikánců, tedy potomkům evropských osadníků, aby založili město Orania na Oranžské řece, připomíná Reuters. Většinu obyvatel tvoří právě Afrikánci a od roku 2004 má Orania i vlastní měnu. Pravděpodobnost, že by ale Pretoria vyhověla požadavkům skupiny Boerevolk Oranžského svobodného státu, je podle Reuters nepatrná.

Související

Čeští osadníci zavedli v asijské stepi elektřinu a postavili domy. Konec byl hořký

Velkou část půdy, kterou Afrikánci na území dnešní JAR osídlili, zabrali původním obyvatelům v různých potyčkách a bitkách, v důsledku čehož jim dnes patří v zemi většina soukromé půdy.