


Potomci nizozemských osadníků v Jihoafrické republice (JAR) si činí nároky na území, které kdysi získali jejich předci od tamního království a později o ně přišli ve prospěch Británie. K tomuto kroku je podle agentury Reuters inspiruje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání kontroly nad Grónskem, které je autonomní součástí Dánska.

Skupina nazvaná „Boerevolk Oranžského svobodného státu“ si nárokuje území ve východní provincii KwaZulu-Natal u hranic s Lesothem, které nizozemským osadníkům v 19. století věnoval král národa Zuluů za to, že ho podpořili ve válce o dědictví zulské proti jeho bratru. Na přelomu 19. a 20. století však o toto území přišli v druhé búrské válce, kdy bojovali proti britským imperiálním vojskům. Britové z něho pak za cenu velkých ztrát udělali součást JAR.
Oznámení skupiny bylo podle Reuters zveřejněno ve vládním věstníku minulý týden a skupina se v něm odkazuje na rezoluci OSN, která garantuje nezávislost zemím a národům pod koloniální nadvládou. „Británie půdu nikdy nevlastnila, (...) tak ji nemohla legálně dát Jihoafrické unii v roce 1910,“ uvádějí.
Jihoafrická unie (1910–1961) byla předchůdce dnešní Jihoafrické republiky. Území, které skupina požaduje, tak podle ní JAR nepatří. Ve svém oznámení uvedla, že se nechala inspirovat Trumpem, který zpochybnil nárok Dánska na Grónsko, píše Reuters.
Mluvčí Boerevolk Oranžského svobodného státu na opakovanou žádost Reuters o komentář neodpověděl, nereagoval ovšem ani mluvčí vládního oddělení pro pozemkové reformy.
Jihoafrická vláda v minulosti dovolila separatistické skupině bílých Afrikánců, tedy potomkům evropských osadníků, aby založili město Orania na Oranžské řece, připomíná Reuters. Většinu obyvatel tvoří právě Afrikánci a od roku 2004 má Orania i vlastní měnu. Pravděpodobnost, že by ale Pretoria vyhověla požadavkům skupiny Boerevolk Oranžského svobodného státu, je podle Reuters nepatrná.
Velkou část půdy, kterou Afrikánci na území dnešní JAR osídlili, zabrali původním obyvatelům v různých potyčkách a bitkách, v důsledku čehož jim dnes patří v zemi většina soukromé půdy.



Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Vyplývá to z informací na webu sněmovny. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.



Od nočních hodin hoří na okraji Pardubic hala, která patří české zbrojovce LPP Holding. Ta už před několika lety oznámila, že chce ve východočeské metropoli společně s izraelskou firmou Elbit Systems vyrábět a vyvíjet drony. A právě to mohl být důvod masivního požáru. Vyplývá to z e-mailu organizace, která se k požáru přihlásila.



Cestující pražské MHD mohou od pátečního dopoledne znovu využívat stanici linky metra B Českomoravská. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po rekonstrukci, která trvala přes 14 měsíců. Město usilovalo o její zprovoznění před začátkem mistrovství světa v krasobruslení, které se koná v O2 areně od 24. do 29. března.



Mnozí to možná považovali za předčasný aprílový žert. Africká fotbalová konfederace po dvou měsících od zápasu mezi Marokem a Senegalem úředně změnila mistra kontinentu. Finále, které bylo přehlídkou bizáru, tak dostalo nečekanou korunu. Senegalci, jimž byl titul odebrán, pochopitelně zuří.



Je to, jako by se na jednom pódiu potkaly třeba Taylor Swiftová a Beyoncé, jen ve světě klavíru. Klavírní festival Rudolfa Firkušného pod hlavičkou Pražského jara na podzim v Praze zahájí hvězdné klavírní duo Jevgenij Kissin a sir András Schiff. Festival i letos kombinuje prověřenou tradici s energií mladých talentů.