Ruští aktivisté napadli v neděli v Petrohradu polského velvyslance Krzysztofa Krajewského, uvedl server Onet. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Pouze zásah osobních strážců zabránil fyzickému napadení velvyslance, píše list Gazeta Wyborzca s odvoláním na zdroj z ministerstva zahraničí.
Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat Donbas a souhlasit s redukcí své armády. To jsou jen některé z bodů údajného mírového plánu, o kterém podle médií v utajení jednají Američané s Rusy. Například podle analytiků Institutu pro studium války znamenají takové podmínky de facto ukrajinskou kapitulaci. Novinář Jiří Just, který dlouhodobě žije v Moskvě, ale tvrdí, že problém bude mít i Kreml.
Už od úterý se hovoří o novém mírovém plánu pro Ukrajinu, jako první informaci s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele přinesl server Axios. Návrh má mít údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou. Jenže Kyjev se na vzniku dokumentu nepodílel a evropští lídři jej kritizují.
Prezident Trump přivítal v úterý saúdského korunního prince bin Salmána, s nímž podepsal několik strategických obchodních dohod. S kauzou vraždy exilového novináře Džamála Chášukdžího, za níž podle tajných služeb stál právě Trumpův host, se šéf Bílého domu vyrovnal žádostí, ať ho novináři "nepřivádějí do rozpaků". Návštěvu završila okázalá večeře za účasti Elona Muska a dalších hostů.
Počet obětí středečních izraelských úderů v palestinském Pásmu Gazy vzrostl na nejméně 27. Podle agentury AFP to ve středu uvedly tamní nemocnice a úřady. Prvotní informace uváděly 11 a posléze 22 a 25 mrtvých. Podle palestinské agentury WAFA izraelská armáda útočila na několika místech v oblastech měst Gaza a Chán Júnis.
Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který ministerstvu spravedlnosti USA nařizuje zveřejnit spisy k případu odsouzeného a zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V noci na čtvrtek o tom informovala agentura AP s tím, že Trump ustoupil politickému tlaku v této kauze. Návrh zákona v úterý schválily Sněmovna reprezentantů a Senát.
Rivalita mezi Moskvou a Londýnem sahá až do imperiální éry, současná válka na Ukrajině ale jejich vztahy snížila na úplně nové dno - Spojené království se tak v Rusku stává nepřítelem číslo jedna, což potvrzují i nedávné velmi ostré výroky špiček moskevské diplomacie.
Evropa si zřejmě vyhodnotila, že konflikt v Súdánu pro ni není důležitý, konstatuje politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Bohumil Doboš. Vysvětluje, proč by tato válka Evropany zajímat měla: "Jde o množství násilí, které tam probíhá. Pokud se chce Evropa tvářit jako normativní mocnost, tak na tohle musí poukazovat." Připouští, že jde o nejbrutálnější současnou válku.
Benátky budou i v příštím roce vybírat vstupné od turistů, kteří se tam neubytují. Oznámila to radnice italského historického města. Poplatek budou úřady vybírat 60 dní v období od dubna do konce července. To je o několik dní více než letos. Výše vstupného zůstane deset eur (245 korun). V případě objednávky alespoň čtyři dny před plánovanou návštěvou je cena poloviční.
Polské ministerstvo zahraničí doporučilo polským občanům, aby se kvůli vysokému počtu případů žloutenky typu A v sousední zemi nyní vyhnuli cestám do České republiky. Informovala o tom agentura PAP.
Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout rámcový plán z dílny USA pro ukončení války s Ruskem, na jehož základě by se Ukrajina měla mimo jiné vzdát části svého území a některých zbraní. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje.
Evropský veřejný prostor v posledních dnech zaplavila vlna mimořádně tvrdých prohlášení, a to jak ze strany ruských představitelů, tak z úst zástupců německého ministerstva obrany. Výroky odrážejí rostoucí jednak radikalizaci rétoriky, zároveň ale poukazují i na hlubší nejistotu ohledně budoucí bezpečnosti v Evropě.
Evropa čelí logistické výzvě. Přesun statisíců vojáků a vojenské techniky ze strategických přístavů na západě kontinentu k východním hranicím Evropské unie by dnes trval až 45 dní, píše Financial Times. Staré mosty, odlišné železniční rozchody i byrokracie brzdí rychlou reakci. Brusel proto připravuje „vojenský Schengen“ a chystá modernizaci klíčové dopravní infrastruktury.
Slovenský prezident Peter Pellegrini ve středu přijal demisi vicepremiéra pro plán obnovy a znalostní ekonomiku Petra Kmece, jenž rezignoval v kauze podezření z netransparentního rozdělování dotací. Jeho dosavadní úřad dočasně povede ministr školství a Kmecův kolega ve straně Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Tomáš Drucker.
Americké imigrační úřady deportovaly ze Spojených států nejméně padesátku Ukrajinců. Jedná se o největší deportovanou skupinu od začátku ruské agrese. Důvodem mělo být porušení amerických zákonů. Zda jde o konečný počet, zatím není jasné, média nicméně původně spekulovala až o 80 ukrajinských občanech, kterým vyhoštění hrozilo.
Do konce příštího roku nainstaluje pařížský Louvre stovku nových kamer k ochraně tohoto nejnavštěvovanějšího muzea světa a během několika týdnů umístí kolem Louvru zatím blíže nespecifikované bariéry. Podle agentury Reuters to ve středu řekla ředitelka muzea Laurence des Carsová ve francouzském parlamentu.
Je to nejslavnější elitní jednotka na světě - britská SAS. Založená za druhé světové války, stala se předobrazem většiny speciálních sil na světě a také svého druhu národním pokladem Británie. Teď ale poprvé v dějinách čelí nedostatku mužů. Ti se bojí trestního stíhání za údajné zločiny spáchané během bojových operací i desítky let nazpátek.
Evropská komise chce usnadnit rychlý a hladký přesun vojsk, vybavení a vojenských prostředků po Evropě. Jde například o odstranění regulačních překážek. Nově by měla existovat jasná pravidla a postupy pro přeshraniční vojenské přesuny s maximálně třídenní dobou zpracování a rovněž i jednotný povolovací postup pro všech 27 států.
Administrativa Donalda Trumpa ve spolupráci s Moskvou tajně připravuje nový mírový plán pro Ukrajinu. Dokument s 28 body má kromě ukončení války řešit i bezpečnostní záruky či budoucí vztahy zemí. Evropský pohled na možnosti příměří nastínil jen několik dní předtím finský prezident Alexander Stubb.
Více než 80 zemí se na klimatické konferenci OSN COP30 v brazilském Belému shodlo na nutnosti odklonu od fosilních paliv v boji proti globálnímu oteplování. Tyto státy na konferenci v úterý vyzvaly, aby klíčovým bodem závěrečné deklarace byla takzvaná cestovní mapa odklonu od fosilních paliv. Deník The Guardian ale napsal, že proti návrhu budou zřejmě Saúdská Arábie či další státy vyvážející ropu.
