








Přesně před 40 lety, v květnu 1986, vstoupil do kin ikonický snímek Top Gun. Řada jeho scén by teď mohla teoreticky oživnout na blízkovýchodním nebi. Především díky obstarožní výzbroji íránského letectva, jehož útočnou silou jsou muzejní stroje F-4 Phantom, F-5 Tiger a F-14 Tomcat. Pravdou ovšem je, že izraelské a americké nálety zlikvidovaly řadu těchto letounů ještě na zemi.



Ceny plynu skokově skočily o více než polovinu, ceny ropy o 8 procent. To je zatím výsledek války USA a Izraele proti Íránu pohledem světových trhů. Teherán v odplatě za americké nálety totiž zaútočil proti těžebním zařízením arabských států Perského zálivu. Prakticky na nulu také klesla námořní doprava v Hormuzském průlivu mezi Iránem a Ománem, kudy proudí na trhy třetina světové produkce ropy.



Fungují restaurace, lidé chodí na koncerty a přitom kousek dále padají izraelské bomby. Tak popisuje libanonské hlavní město Bejrút přímo z místa Jakub Jajcay, bývalý důstojník slovenské armády, který si nyní dělá doktorát na katedře Blízkého východu Univerzity Karlovy. Cizinci ve městě podle něj zatím většinou zůstávají.



Sledovací kamery, hacknuté sítě a miliardy datových bodů. Izraelci několik let v tajné zpravodajské operaci sledovali ajatolláha Alího Chameneího a další představitele režimu. Díky tomu pronikli do každodenního fungování Teheránu natolik hluboko, že přesně věděli, kdy a kde udeřit – a kdy se naskytne jedinečná příležitost zasáhnout samotné centrum moci.



Podle posledních dostupných údajů ze sčítání lidu žije v Česku zhruba tisíc osob s íránským státním občanstvím. Diaspora je aktivní a v poslední době uspořádala několik protestů a demonstrací, kterých se účastní desítky až stovky lidí. Mezi nimi i Íránec Arian, se kterým Aktuálně.cz přináší rozhovor.



Íránští zástupci během dřívějších jednání se Spojenými státy prohlásili, že mají 460 kilogramů na 60 procent obohaceného uranu, který by mohl být použit k výrobě jedenácti atomových bomb, řekl americký zmocněnec Steve Witkoff. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý podle státních tiskových agentur TASS a RIA Novosti prohlásil, že neexistují důkazy, že by Teherán vyvíjel jaderné zbraně.



Spojené státy během sobotních úderů proti Íránu vůbec poprvé v bojových podmínkách nasadily sebevražedné útočné drony LUCAS (Low-Cost Unmanned Combat Attack System). Americký systém přitom vychází z íránského Šáhidu, který Rusko nasazuje při útocích na ukrajinská města.



Ne všichni Ukrajinci zastávají tvrdý názor proti ruské okupaci. Na jihovýchodní Ukrajině dokonce existuje věznice, kde si tresty odpykávají ženy usvědčené z napomáhání nepříteli. Některé z nich svých činů litují, jiné ale i nadále vzhlížejí k Moskvě a doufají ve výměnu zajatců. Unikátní svědectví o jejich životě za mřížemi popsal web Kyiv Independent.



Zatímco někteří Iránci v soukromí slavili smrt náboženského vůdce Alího Chameneího po izraelsko-amerických úderech, další se v sobotu shromáždili na teheránském náměstí Enghelab, kde truchlili a vyjádřili podporu stávajícímu režimu.



V roce 2022 mělo 39 % Poláků pozitivní vztah k Ukrajincům, dnes je to 43 %. Negativní číslo ale stouplo z 22 % v roce 2022 na 35 % v roce 2025. A jen 31 % Poláků považuje Kyjev za spojence. Oba národy si nemohou odpustit krvavou minulost za druhé světové války, Poláci také vidí Ukrajince jako domýšlivé a vnímají je jako ekonomickou konkurenci.



„Můžeme mluvit o nejúspěšnější a nejefektivnější dekapitační operaci v dějinách válčení,“ říká pro Aktuálně.cz vojenský analytik Lukáš Visingr. Írán podle něj dokáže udržet současnou intenzitu raketových útoků už jen několik dní. V rozhovoru rozebírá také příčiny vzdušné dominance USA a Izraele i dopady konfliktu na Rusko.



Neznámý muž v pondělí ve skotském městě Edinburgh pobodal dva lidi, kteří skončili v nemocnici. Podle policie je situace pod kontrolou a nehrozí větší nebezpečí. Čin zároveň nepovažuje za teroristický, napsala agentura Reuters. Skotský list The National uvedl, že útočník se zabarikádoval v jednom z bytů.



Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?



Žádný z guvernérů japonských prefektur neuvedl, že by byl ochoten přijmout zeminu z dekontaminačních prací u katastrofou postižené jaderné elektrárny Fukušima - přinejmenším bez dalších informací o bezpečnost a bez podpory od ústřední vlády. Uvedla to japonská tisková agentura Kjódó jako poznatek z vlastního šetření.



Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 znovu otevřela staré obavy a připomněla, že historie se v tomto regionu nikdy úplně neuzavřela. Pobaltské státy proto zbrojí, cvičí a připravují se na možnost, kterou by ještě před pár lety většina Evropy považovala za nepředstavitelnou. Jak se pobaltské země připravují na možný konflikt s Ruskem?



Tento týden uplynulo deset let od chvíle, kdy byl uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř v Jihoafrické republice odsouzen k 35 letům za mřížemi. Jeho život na jihu kontinentu připomínal akční film. Unikl zde i propracovanému pokusu o vraždu.



Vojenské zpravodajství a pražský generální štáb sleduje eskalaci konfliktu na Blízkém východě ve velkém detailu. Především kvůli českým vojákům, kteří nyní v oblasti působí. Hlavně jde o skupinu příslušníků ozbrojených sil pod vedením topografa Libora Mašlaně pracujících v pozorovatelské misi MFO. Jeho jednotku současné boje zastihly na Sinajském poloostrově.



Smrti íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího předcházely měsíce sledování a sběru zpravodajských informací. Americká agentura CIA podle zdrojů deníku New York Times detailně mapovala jeho pohyb i návyky. Odhalení výjimečného setkání íránské špičky v Teheránu vytvořilo příležitost, kterou Washington a Jeruzalém vyhodnotily jako unikátní šanci k zásahu.


