


Trump pohrozil Harvardu, že od něj bude požadovat miliardu dolarů odškodného
Americký prezident Donald Trump na své sociální síti pohrozil Harvardově univerzitě, že od ní bude požadovat miliardu dolarů (20,6 miliardy korun) odškodného.



Americký prezident Donald Trump na své sociální síti pohrozil Harvardově univerzitě, že od ní bude požadovat miliardu dolarů (20,6 miliardy korun) odškodného.



Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová budou vypovídat v Kongresu v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, sdělil jejich mluvčí Angel Ureña.



Čínská armáda a její rozsáhlá taktická cvičení poukazují na budoucnost moderního válčení. Hlavní roli v něm totiž nehrají jen vojáci, ale především tzv. autonomní systémy – od pozemních robotických psů vyzbrojených puškami až po sebevražedné drony.



Ruský Dálný východ se v posledních týdnech potýká se sněhovou kalamitou, která paralyzovala život desetitisíců lidí. V oblasti Kamčatky totiž napadlo tolik sněhu, že i obyvatelé některých čtvrtí tamní metropole Petropavlovsk-Kamčatskij jsou zcela odříznuti od světa. Problémy mají i záchranáři. Vzhledem k vážnosti situace musí armáda na místo poslat největší nákladní letadlo s těžkou technikou.



Potomci nizozemských osadníků v Jihoafrické republice (JAR) si činí nároky na území, které kdysi získali jejich předci od tamního království a později o ně přišli ve prospěch Británie. K tomuto kroku je podle agentury Reuters inspiruje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání kontroly nad Grónskem, které je autonomní součástí Dánska.



Americký prezident Donald Trump má další cíl: komunistický režim na Kubě. V posledních týdnech vyvíjí Washington na Havanu stále větší tlak. Trumpova administrativa se navíc pokouší Kubu úplně odstřihnout od dodávek ropy. Podle některých odhadů tak má tamní režim zásoby paliva maximálně na dva týdny.



Nedochvilnost německého železničního dopravce Deutsche Bahn (DB), za kterou je dlouhodobě kritizován, se v lednu ještě zhoršila. Informuje o tom agentura AFP s odkazem na deník Süddeutsche Zeitung. Podle pondělního vyjádření společnosti dorazilo včas pouze 52 procent spojů.



Budoucí norská královna Mette-Marit udržovala nečekaně úzké vztahy s americkým sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Zjistila to norská média, která studovala Epsteinovy spisy zveřejněné v pátek. Jde o další skandál, protože její syn tento týden stane před soudem za desítky trestných činů včetně znásilnění, napsala v pondělí agentura AFP.



Maďarsko napadlo u Soudního dvora Evropské unie nařízení, které počítá s postupným zákazem dovozu ruského plynu do EU. Požaduje, aby soud toto nařízení zrušil. Oznámil to v pondělí maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Záměr podat proti tomuto zákazu žalobu avizovalo rovněž Slovensko.



Stínová flotila tankerů, která pomáhá Rusku a Íránu obcházet sankce, čelí dosud největšímu tlaku. Západní země začaly lodě hromadně odstavovat, zabavovat a odebírat jim vlajky. Do hry vstoupila i Ukrajina, která na plavidla útočí svými drony. Cílem je odříznout agresivní režimy od peněz z prodeje ropy, což se podle analýzy týdeníku The Economist začíná konečně dařit.



Před 60 lety, 3. února 1966, přepsala sonda Luna 9 dějiny. Stala se prvním lidským výtvorem, který měkce dosedl na měsíční povrch v Oceánu bouří. Úspěch SSSR sice potvrdil předpoklad, že Měsíc má pevný povrch, na kterém lze bezpečně přistát, ale přinesl i jednu kuriózní situaci – první snímky z povrchu totiž díky „pirátskému“ kousku britských vědců publikoval západní tisk dříve než Moskva.



Tisíce lidí v Polsku, kteří se domnívají, že jsou už několik let rozvedení, se mohou dozvědět, že podle práva jsou stále svoji. Upozorňuje na to server Politico. Tento zmatek je podle něj následkem bitvy o justiční reformy zavedené za předchozí národněkonzervativní vlády Práva a spravedlnosti, které se současný proevropský kabinet premiéra Donalda Tuska snaží zrušit.



Svět by měl být znepokojen, pokud 5. února bez náhrady vyprší smlouva Nový START, která Rusku a Spojeným státům stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče. Prohlásil to místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, napsala dnes agentura Reuters.



Dvě ztracená letadla během jediného dne podtrhují trend posledních měsíců. Ukrajina provádí systematické údery proti ruskému letectvu a Moskva ztrácí stroje rychleji, než je dokáže vyrábět a udržovat v provozu. Podle analytika Lukáše Visingra nejde o kolaps, ale o problém, který Rusy dlouhodobě citelně oslabuje.



Americký viceprezident J. D. Vance a prezident Donald Trump odmítají kritiku, že by se k Evropě obraceli zády. Naopak tvrdí, že ke kontinentu chovají hluboké sympatie. Jejich požadavky na zvýšení výdajů na obranu a přísnější migrační politiku jsou prý motivovány snahou o záchranu evropské civilizace. Podle Trumpa se ale Evropa v současnosti ubírá špatným směrem.



Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) musí opustit palestinské Pásmo Gazy do konce února, rozhodlo v neděli izraelské ministerstvo pro diasporu. Organizace totiž podle ministerstva odmítla poskytnout izraelským úřadům seznam svých palestinských zaměstnanců, uvedla agentura AFP.



Těsně po ruském útoku dronem Šáhid na civilní vlak v Charkovské oblasti byla dobrovolnice Laura Przybylaková jen několik stovek metrů od místa dopadu. Do oblasti přijela s humanitární pomocí spolu s dobrovolníkem Macem.



V jihoturecké provincii Antalya havaroval v neděli dálkový autobus, který sjel ze silnice. Devět lidí zahynulo a dalších 26 bylo zraněno, uvedla místní média. Češi mezi nimi nebyli, sdělilo ČTK ministerstvo zahraničních věcí. Turecká média pak informovala, že při jiné nehodě dvou vozidel v sousední provincii Burdur zahynulo sedm lidí a dalších pět se zranilo.



Evropa čelí největší bezpečnostní zkoušce od konce druhé světové války. Nepředvídatelná politika Donalda Trumpa výrazně oslabila dlouhodobé partnerství mezi oběma kontinenty. Evropští lídři hledají, jak si zajistit vlastní bezpečí. Analytici ale varují, že bez americké pomoci nemá Evropa šanci.



Madrid zahájil proces legalizace 500 tisíc migrantů bez povolení k pobytu a přizná jim právo v zemi pracovat. Podle vlády je cílem tohoto kroku „čelit vzestupu krajní pravice“.