Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února zavede kvůli Grónsku desetiprocentní clo na zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a z Finska. Clo bude podle něj v platnosti, dokud se Spojeným státům nepodaří uzavřít dohodu o koupi tohoto arktického ostrova.
Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo dnes odpoledne v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
Prezident Pavel slíbil během návštěvy Ukrajiny svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému letouny, které jsou „velmi efektivní proti dronům“. Typ letounu nespecifikoval, Aktuálně.cz ale má indicie, o jaká letadla by mohlo jít.
Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Teploty na Ukrajině padají hluboko pod nulu. Čím dál více obyvatel je pak kvůli ruským útokům v těžkých mrazech bez dodávek tepla i elektřiny. A to i desítky hodin. Ukrajinský prezident se rozhodl vyhlásit stav nouze v energetickém sektoru. Deník Aktuálně.cz mluvil s Ukrajinkou Aljonou Budagovskou z organizace Člověk v tísni, která situaci zažívá na vlastní kůži.
Ruské drony a dělostřelectvo zaútočily v noci na cíle v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Poškozeno bylo několik budov a také plynovod a elektrické vedení.
„Pokud Evropa nezastaví nesmyslnou válku na Ukrajině, Rusko může v době jednoho nebo dvou let zahájit jaderný útok,“ řekl v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem jeden z ideologů Kremlu Sergej Karaganov. Pokud by k situaci došlo, Rusko by se podle něj zaměřilo na Německo nebo Spojené království.
Ruští velitelé údajně předstírají úspěchy, aby získali odměny a vyznamenání. Říká se tomu „brát na úvěr“. Vesnice, u nichž v předstihu hlásili dobytí, se pak snaží pod svou skutečnou kontrolu získat na přelomu roku, aby nepřišli o prémie. Ženou proto vojáky do sebevražedných útoků s jediným cílem – natočit vztyčení ruské vlajky jako důkaz úspěchu.
Prozatímní syrský prezident Ahmad Šara v pátek vydal nařízení, které uznává kurdskou menšinu žijící v Sýrii, garantuje její národní práva a oficiálně uznává kurdštinu jako úřední jazyk. Děje se tak v době, kdy přetrvávají střety mezi armádními silami a kurdskými bojovníky, napsala agentura AFP. Syrská armáda uvedla, že se chystá podniknout další údery na pozice prokurdských milic.
Finální počet obětí listopadového požáru v Hongkongu vystoupal na 168, přičemž většinu tvoří ženy. Poslední předběžný počet obětí byl 161, napsala v pátek s odvoláním na úřady agentura AFP. Jednalo se o nejtragičtější požár za několik posledních desetiletí.
Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl odsouzen k 20 letům vězení za organizování hromadného znásilňování tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
Bulharsko čekají předčasné parlamentní volby, už osmé za posledních pět let. V pátek to podle agentury AFP oznámil prezident Rumen Radev poté, co ztroskotal jeho třetí pokus o sestavení vlády. Radev by nyní měl jmenovat prozatímní úřednický kabinet a vyhlásit termín nového hlasování, které se očekává na přelomu března a dubna.
Německý soud v pátek poslal na tři roky do vězení 19letého Čečence s ruským občanstvím, který plánoval bombový útok na izraelské velvyslanectví v Berlíně. Vinným jej shledal z přípravy útoku a také z pokusu o členství v zahraniční teroristické organizaci, informovala agentura DPA. Mladíka německá policie zadržela loni v únoru.
V pátek shledal norský soud 48letého islamistu Arfana Bhattiho vinným z organizace smrtící střelby v gay baru během oslav sexuálních menšin Pride v Oslu v roce 2022. Odsoudil ho k 30 letům vězení, což je ve skandinávské zemi maximální možný trest. Informovala o tom agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump hrozí v posledních týdnech anexí Grónska. Argumentuje přitom rostoucím vlivem Ruska a Číny. Dánská vláda sice Trumpova tvrzení několikrát zpochybnila, její vlastní tajné služby však nedávno varovaly, že Rusko v Arktidě a v bezprostředním okolí Grónska skutečně nasazuje své ponorky a špionážní lodě.
Protikorupční soud v Kyjevě stanovil v pátek kauci pro bývalou ukrajinskou premiérku Juliji Tymošenkovou, která je obviněna z podplácení poslanců, na 33 milionů hřiven (asi 16 milionů korun). Expremiérce hrozí až deset let vězení a konfiskace majetku, napsal portál RBK-Ukrajina.
Slovenská policie dále vyšetřuje vládního zmocněnce pro prověření postupu státu za pandemie nemoci covid-19 Petera Kotlára kvůli možnému šíření poplašné zprávy. Policie v pátek dle Denníku N nepotvrdila ranní zprávu serveru Pluska.sk o obvinění Kotlára a jen uvedla, že k případu v současnosti nemůže poskytnout další informace. Kotlár původně Plusce.sk řekl, že o obvinění ví, ale ještě ho neviděl.
Svědectví o „zvukové vlně“, která měla při zásahu proti venezuelskému diktátorovi Nicolási Madurovi paralyzovat jeho ochranku, rozvířilo spekulace o existenci tajných zbraní schopných působit přímo na lidský organismus. Výpověď se objevila ve chvíli, kdy CNN informovala o zařízení testovaném Pentagonem, jež by podle některých vyšetřovatelů mohlo souviset i s takzvaným havanským syndromem.
Íránské úřady požadují horentní sumy za vydání těl lidí zabitých při protivládních demonstracích. V případě, že rodiny uvedou, že zabitý byl příslušníkem bezpečnostních sil, platit za vydání těla k pohřbení nemusí. S odkazem na pozůstalé o tom v pátek napsal zpravodajský server BBC.
Litva obvinila šest lidí ze Španělska, Kolumbie, Kuby, Ruska a Běloruska, kteří se měli pokusit o podpálení podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě. Ten se odehrál v roce 2024 a podle zjištění tamní prokuratury za ním stála ruská vojenská rozvědka GRU. Skupina se podle vyšetřovatelů pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
