Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.
Americký prezident Donald Trump se domnívá, že by státy světa měly USA s otevřením Hormuzského průlivu „pomoci radostně“. „Některé (země) jsou z toho velmi nadšené a některé ne. Jsou mezi nimi i země, kterým jsme pomáhali po mnoho, mnoho let,“ řekl Trump. Část spojenců už účast vyloučila. Učinilo tak například Německo, podle jehož kancléře Friedricha Merze není íránská válka záležitostí NATO.
Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.
Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“
Maďarská opoziční strana Tisza chce, aby se v případě jejího vítězství v dubnových parlamentních volbách funkcí ve vládě ujali špičkoví manažeři ze světa byznysu. Napsal o tom server Politico.
„Máme něco, čemu se říká NATO,“ řekl k situaci v Perském zálivu Donald Trump podle deníku Financial Times. USA podle něj pomohly nezištně Evropě na Ukrajině. „Byli jsme na ně velmi hodní. Teď uvidíme, jestli oni pomohou nám. Pokud nebudou reagovat nebo pokud bude jejich reakce negativní, bude to pro budoucnost NATO velmi špatné,“ dodal.
Do „zóny smrti“ míří AI a roboti. Estonské start-upy mění pravidla války na Ukrajině a budují autonomní „hlídací psy“ pro ochranu hranic i mořského dna. Redakce deníku Aktuálně se vydala do dvou firem obranného průmyslu, které inovují. Jak to bude s autonomními drony? Hrozí, že vojáky ve válce budoucnosti zabije nějaký „Terminátor“?
Zničený ruský plynový tanker Arctic Metagaz, který 3. března zasáhl neidentifikovaný mořský dron, stále křižuje vody Středozemního moře a aktuálně ohrožuje maltské pobřeží. Rusko tento incident označilo za „teroristický akt“ a vinu připsalo Kyjevu.
V Barmě se v pondělí poprvé od převratu v roce 2021 sešel parlament. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Zákonodárný sbor vzešel z voleb z přelomu prosince a ledna, které vyhrála strana blízká vládnoucí juntě. Podle organizací, které sledovaly volby v Barmě, nebylo hlasování svobodné.
Ruský internet se potýká s rozsáhlými výpadky, které podle odborníků souvisejí se zaváděním přísné cenzury a takzvaných „bílých seznamů“ povolených stránek. Obyvatelé Moskvy i dalších měst hlásí nefunkční mobilní sítě i výpadky GPS. Zatímco běžní občané jsou tlačeni do izolace, ruská elita blokace nadále obchází. Situaci popisuje přímo z ruského hlavního města novinář Jiří Just.
Cenu americké filmové akademie Oscar za nejlepší film dostal snímek Jedna bitva za druhou, který patřil spolu s Hříšníky k favoritům letošního 98. ročníku. Film dostal celkem šest Oscarů včetně cen za režii a scénář pro Paula Thomase Andersona.
Ve Francii skončilo první kolo místních voleb, ve kterých občané rozhodují o starostech a zastupitelích ve zhruba 35 tisících městech a vesnicích. Ve městě Le Havre podle předběžných výsledků uspěl bývalý francouzský premiér Édouard Philippe, kterému tak vzrostly šance pro prezidentské volby plánované na rok 2027.
Česko-dánská koprodukce slaví. Cenu americké filmové akademie Oscar za nejlepší celovečerní dokument získal snímek Pan Nikdo proti Putinovi. Ten sleduje působení válečné propagandy na ruských školách v době, kdy Rusko vede agresi proti Ukrajině. Dokument byl přes víkend i předmětem bouřlivé diskuse, které se zúčastnila poradkyně premiéra Andreje Babiše (ANO), která rozporovala poselství snímku.
Fronta u Pokrovsku patří k nejtvrdším úsekům války na Ukrajině. Když selžou drony i dělostřelectvo, přichází na řadu improvizace a ryzí lidský faktor. Video projektu Ukrainian Witness ukazuje operaci, při níž ukrajinský voják donesl výbušniny na zádech nepříteli přímo „pod nos“ – do středu ruských pozic.
Vojtěch Hönig pomáhal jako kameraman České televize pokrývat válku na Ukrajině. Z ČT se ale rozhodl odejít a založil neziskovou organizaci Generace Nika – v rámci workshopů se snaží teenagerům z oblastí zasažených válkou předat něco ze svého kameramanského řemesla. „Podařilo se nám vytvořit nějaký bezpečný prostor, kde mohou sdílet své zážitky. Celý proces je zaznamenaný v seriálu.“
Ukrajina se připravuje na obrovskou výzvu. Podle odhadů se po skončení války vrátí přibližně milion vojáků, kteří se budou muset znovu začlenit do běžného života. Svitlana Berezina z Asociace psychologického vzdělávání v rozhovoru pro Aktuálně popisuje, proč klasická psychologická pomoc nestačí a jak vypadá cesta veteránů do politiky či podnikání.
Na pomezí Evropské unie a Ruska se mladí Estonci učí něco, co většina jejich vrstevníků v západní Evropě zná jen z historie. V pobaltské zemi je povinná vojenská služba pro muže mezi 18 a 27 lety, a kdo nastoupí, získá výcvik s moderními zbraněmi i zkušenosti, které jinde nenajde: od hledání min po 24hodinový raft na otevřeném moři.
České firmy jsou nadprůměrně konkurenceschopné ve vývozu produktů a součástek klíčových pro energetickou transformaci. Ukazuje to žebříček Greenplexity Harvardovy univerzity, ve kterém se Česko umístilo na 3. místě. Aby tuzemské firmy mohly využít velký ekonomický potenciál této oblasti, musí se však nejprve vymanit z pozice „pouhého“ subdodavatele.
Před týdnem varoval katarský ministr energetiky Saad al-Kaabi, že válka s Íránem srazí světovou ekonomiku na kolena. Ropa a zemní plyn jsou totiž jen začátek. Rozpadá se celá síť průmyslových vstupů – od síry přes petrochemii až po dusíkatá hnojiva a čipy. To vše závisí na ropě a plynu z Perského zálivu. Energetická krize se tak přeměňuje v celosvětovou průmyslovou a potravinovou hrozbu.
