Do světových oceánů se řekami dostávají miliony tun plastů. Vzniká "plastové moře". Evropská unie tak přišla s několika opatřeními, jak s tím bojovat. Brzy se například mají přestat používat míchátka nebo plastové příbory na jedno použití.
Neratovická chemička Spolana v roce 2017 počtvrté nejvíce znečišťovala životní prostředí kvůli emisím rakovinotvorných a mutagenních látek. Vyplývá to z žebříčku, který v úterý na tiskové konferenci prezentovala ekologická organizace Arnika a který čerpá z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Podle Pavla Kaidla, mluvčího holdingu Unipetrol, kterému Spolana patří, postavení v žebříčku odráží fakt, že společnost je v Česku jediným výrobcem kaprolaktamu.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte nařídil před půl rokem zavřít ostrov Boracay, protože podle něj připomínal "odpadní jímku".
Podle organizace Greenpeace jde světové znečištění na vrub především třem nadnárodním potravinářským koncernům.
Pořadatelé olympijských her v Tokiu 2020 používají na čištění vody pro triatlonisty a dálkové plavce speciální filtry.
Když v roce 2012 vystoupil Boyan Slat na TED konferenci s technologickým návrhem, jak vyčistit oceány od plastů, málokdo dával teprve 18letému vynálezci šanci. Teď máme k dispozici systém, který slibuje změnu v čištění zamořených moří. Nizozemská firma The Ocean Cleanup v čele s Boyanem Slatem vyvinula 600 metrů dlouhou hráz se záchytnou sítí, která za pomoci přírodních jevů sbírá odpadky z hladin oceánů sama. Cílem projektu je zbavit oceány až 90 % plastů do roku 2040. Společnost testuje čisticí systém v takzvané Velké tichomořské odpadkové skvrně.
Řecko, stejně jako jiné země ve světě, trápí problém s hromadícím se odpadem. Jihoevropský stát je navíc známý nedokonalým systémem třídění odpadu. Znečištění se nevyhýbá ani zdánlivě čistým mořím, která omývají řecké ostrovy. Podívejte se, jak to vypadá na dně Egejského moře u ostrovů Thasos a Sifnos.
Naši dobrovolníci nocují na plážích, aby ochránili želví vajíčka, snaží se zabránit, aby místní vybírali hnízda. Získávání želvoviny je brutální, pytláci otočí želvu, nahřejí želvovinu a z krunýře sloupnou rohovinu, říká hudebník Dan Bárta, který se angažuje v projektu Chráníme mořské želvy, ten působí v Indonésii. Dodává, že želvy jsou nejvíce ohrožené úbytkem přirozeného prostředí a znečištěním, všechna jejich stádia jsou potravou nebo statusovým zbožím.
Na tom, aby nás sinice trápily, pracujeme od druhé světové války, teď už se jich nezbavíme, tvrdí hydrobiolog z Povodí Vltavy Jindřich Duras. Celou zeměkouli podle něj překrmujeme živinami a sinice jsou dostatečně zásobené fosforem. Dramaticky musíme snížit jeho množství ve vodě, popisuje Duras. Potíž je podle něj kromě sinic i s látkami, které nejsou vidět, ať už jde o zbytky antibiotik, pesticidy nebo impregnace. Těch látek jsou stovky a my nemáme představu, co způsobují, říká hydrobiolog.
Podle OECD klade česká ekonomika důraz na uhlí a intenzivní průmyslovou. To se negativně projevuje na úrovni životního prostředí.
Znečištěné oceány nazývá OSN "planetární krizí". V mořích po celém světě hynou kvůli plastům statisíce ryb i savců, jako jsou velryby. Na vodě dokonce vznikly umělé ostrovy z odpadků. Zkuste si v našem kvízu, co o plastech v oceánech víte.
Evropská komise si uvědomila, že nemůžeme náš blahobyt stavět na neustálé spotřebě surovin, říká Ivo Kropáček z hnutí DUHA. Komise přišla s návrhem nové směrnice, která by se týkala některých výrobků na jedno použití, například vatových tyčinek nebo plastových příborů. Z Evropské unie jde do moří ročně půl milionu tun plastových odpadů, upozorňuje Kropáček. Nápad se mu líbí i přesto, že většina plastů v oceánech pochází z Asie a Afriky. Evropská unie byla vždycky lídrem v enviromentálních otázkách, nemůžete to chtít po Trumpově Americe, míní ekolog.
Každou minutu světové oceány znečišťuje nálož nezničitelných plastů, a to i navzdory veškerým opatřením. Upozorňuje na to i magazín Wallpaper a zároveň představuje projekty designérů z celého světa, kteří se snaží pro nepotřebný odpad najít další využití.
Krunýřovka krilová dokáže rozkládat mikroplasty ve svém trávicím systému a vylučovat mnohem menší plastové částečky.
Praha zažádala o první povolení potřebné pro zastřešení takzvané Spořilovské spojky. To má ulevit přibližně 15 tisícům lidí, kterým denně projíždí pod okny tisíce kamionů. Zastřešení vyjde město přibližně na dvě miliardy korun. Pokud vše půjde podle plánu, stavební práce by mohly odstartovat za tři roky.
Česká republika se nepřidá k žalobě proti limitům znečištění ovzduší, které schválila Evropská unie v loňském roce. Na dnešním zasedání o tom rozhodla vláda. Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdilo, že se jeví jako vhodné se k žalobě přidat jako vedlejší účastník na straně Polska. Záměr kritizovaly ekologické organizace. Aktivisté Greenpeace v úterý vylezli na balkon ministerstva, ze kterého spustili transparent s nápisem Ministerstvo uhlí a smogu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý uvedl, že se k žalobě chce připojit ministerstvo průmyslu, zatímco resort životního prostředí je zásadně proti. Dodal, že se spíše kloní k negativnímu postoji ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).
Záměr ministerstva průmyslu kritizují ekologické organizace, proti je také ministerstvo životního prostředí.
Skoro třetinu všech prodaných aut by měla od roku 2030 tvořit "čistá" auta, jako jsou elektromobily, navrhuje Evropská komise. Nepřichází ale s povinnou kvótou - po automobilkách chce, aby snížily emise svých vozů. A je na nich, jestli to udělají skrze větší důraz na čistá auta.
Staré sovětské a ruské automobily jsou v ázerbájdžánském hlavním městě samozřejmostí. Auta bohužel nesplňují moderní standardy, a tak dochází k velkému znečištění ovzduší. S mírnými předpisy, které pro tyto automobily platí, je dost pravděpodobné, že se vzduch nad městem Baku hned tak nevyčistí.
Lesy ČR využívají možností, které jim dává vyhláška ministerstva zemědělství. Po průmyslových podnicích chtějí stamiliony korun za poškozování porostů. Firmy ale platit nechtějí, jen v případě energetické skupiny ČEZ se u soudů řeší spory za stovky milionů korun.
