Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha vyzval otevřeným dopisem ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), aby si on a ministerští úředníci vyzkoušeli kladení jedu na hraboše do nor.
Čeští zemědělci odmítají kampaň, v níž jsou chovy prasat a skotu označovány jako výrazní producenti skleníkových plynů s podílem na globálním oteplování. Impulzem byla nedávno zveřejněná zpráva panelu OSN o podílu zemědělství na tvorbě oxidů uhlíku a dusíku a metanu. Kvůli globální výzvě se také v ČR objevují návrhy na redukci prasat a krav, řekl šéf krajské agrární komory Jaroslav Šíma. Jejich stavy se přitom podle něj za 30 let snížily o dvě třetiny a třeba proti Francii a Německu jsou nízké. Navíc půda hnůj hospodářských zvířat potřebuje, dodal.
V boji proti globálnímu oteplování už nestačí jen omezit emise oxidu uhličitého produkovaného v energetice či dopravě, potřeba je také snížit emise skleníkových plynů, které produkuje člověk v zemědělství a při dalším využívání půdy. Vyplývá to ze zprávy panelu OSN pro změny klimatu. Organizace mimo jiné doporučuje zalesňovat a méně plýtvat potravinami.
Agrární komora i mnozí řadoví zemědělci hlasitě upozorňují na přemnožení hraboše polního, který jim likviduje úrodu. Situace je kritická zejména na střední a jižní Moravě. V této souvislosti volají po jeho plošném hubení a aplikaci jedu i mimo zemědělskou půdu. Ekologové a zoologové však varují před vedlejším efektem takového kroku. Jed by totiž zahubil i necílové organismy, zabíjel by i otrávený hraboš, pakliže by si na něm pochutnal dravec, ale i třeba pes na procházce. S tím však zemědělci nesouhlasí.
Pěstování borůvek v sadech nemá v Česku zrovna silné kořeny. Na Moravě působí několik pěstitelů, v Čechách nejsou téměř žádní. Plochy s modrými bobulemi přitom nepřesahují jednotky hektarů. V kontrastu s tím Češi v lesích po houbách nejvíce očesávají právě borůvčí. Fotoreportér Aktuálně.cz se podíval do jednoho z několika málo sadů, který svá výnosná jablka doplnil hektarem původně kanadské plodiny.
Místa, kde ornice mizí kvůli nevhodnému pěstování kukuřice, ale i brambor a slunečnic, jsou po celé zemi a přibývá jich. Půda tím přichází nejen o svoji úrodnost, ale i o schopnost zadržet vodu. V kopcovitém terénu Žďárských vrchů je pak voda schopná za sezonu z některých míst odplavit i veškerou ornou půdu. Podle expertů by pomohla protierozní vyhláška. Stanovila by, kolik půdy může za rok zmizet z hektaru pozemku, a úředníci by měli dostat jasné pravomoci to kontrolovat a pokutovat. Narazila však na odpor vlivných zemědělských podniků.
Půdě na českých polích neubližuje jen eroze. Ornice je chudá na organickou složku, což jí také brání v lepším vázání vody. Zemědělec Josef Sklenář z Biofarmy Sasov u Jihlavy zkouší novou metodu, která spočívá v setí širokořádkové kukuřice mezi řádky sklizeného, ale nezaoraného žita, takzvaný žitný drn. Technologii, které se říká strip-till, úspěšně vyzkoušelo v Česku už několik podniků.
Dnes rozlehlé lány polí dříve dělily cesty, po kterých lidé volně procházeli krajinou. Postupem času je však zemědělci zaorali a jednotlivá pole spojili do velkých celků. Více než stovka starostů se nyní spojila do projektu "1000 a 1 cesta pro krajinu", který chce alespoň tisíc zaoraných cest obnovit. Mají sloužit nejen turistům, ale také udržet vodu v krajině díky protierozním pásům či alejím stromů, které by podél nich mohly vzniknout.
Na obhospodařovanou plochu a chov zvířat dostanou zemědělci dotace za zhruba 32 miliard korun, převážná část peněz pochází z evropských fondů. Finální příjem letošních takzvaných jednotných žádostí ukončil fond v pondělí, podalo je téměř 31 000 zemědělců, tedy skoro všichni v ČR, včetně holdingu Agrofert. Jde o tzv. nárokové dotace, tedy ty, na které má nárok každý kdo obhospodařuje půdu podle daných pravidel.
Rodina Tomanových je s českým zemědělstvím spojena více než úzce. Otec současného ministra, Miroslav Toman starší, šéfoval československému agrosektoru už za komunismu. Po revoluci se rodina pustila do podnikání v drůbežářství, je s nimi spojena privatizace známé firmy Xaverov a řada kontroverzí. Nyní Miroslav Toman starší ovládá společnost Agrotrade a jeho syn Zdeněk, mladší bratr současného ministra zemědělství, zde působí jako předseda představenstva. Právě této firmě kvůli možnému střetu zájmů Státní zemědělský intervenční fond přestal proplácet dotace. Podívejte se, jaké další společnosti rodina Tomanových ovládá.
V Česku začala sklizeň brambor. Zda bude lepší než jejich loňská produkce, která kvůli suchu meziročně klesla o 15 procent na 380 tisíc tun, není v tuto chvíli podle expertů jasné. Březnové a dubnové počasí pěstování raných brambor ale přálo, kvůli chladnějšímu květnu se však zpozdila jejich sklizeň. Uvedli to zástupci Českého bramborářského svazu. Ovocnáři naopak škody na úrodě už znají: chladné počasí na ovoci způsobilo škodu přes sto milionů korun.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) odmítl, že by se předběžná auditní zpráva EK týkala jeho střetu zájmů kvůli projektům firmy Agrotrade. Státní zemědělský intervenční fond v souvislosti s novou auditní zprávou také uvedl, že nebude dále proplácet projekty Agrofertu, které jsou schváleny po 9. únoru 2017. Výše proplacených projektů je do dnešního dne 63 milionů korun. Agrofert patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše.
Ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) bylo holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. Zpráva o zemědělských dotacích od unijních auditorů však na rozdíl od zprávy ohledně regionálních fondů zatím není dokončena a dorazí až koncem června. Podle některých zdrojů by se mohla týkat nejen střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), ale i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).
Zajímáte se o kvalitní stravu i o to, odkud jednotlivé suroviny pochází? Tušíte, co je biopotravina, jaké nese označení? Vyzkoušejte si kvíz a zjistěte další zajímavosti o ekologickém farmaření.
Bezděkovský mlýn rodiny Řezníčkovy v Rohozné na Jihlavsku se věnuje chovu masného skotu a letos získal dvě ocenění. Cenu Svazu ekologických zemědělců (PRO-BIO) za Nejlepšího sedláka roku a Bartákův hrnec pro nejlepší ekofarmu si manželé Řezníčkovi převzali v sobotu, kdy statek zároveň otevřeli veřejnosti. "Když jsme vstoupili do ekologie, reakce některých byly, že tam jdeme kvůli dotacím. Nedokázali jsme jim vysvětlit, že je to z přesvědčení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Věra Řezníčková.
Škála biofarem v Česku je pestrá. Zatímco některé se zabývají třeba ovocnářstvím, zavařováním, agroturistikou, či výrobou masa nebo mléčných výrobků bez chemie a "éček", jiné obhospodařují široké lány pastvin, na kterých žijí exotické druhy skotu takřka bez kontaktu s člověkem. Na příklady zajímavých projektů v rámci českého ekoagrosektoru se můžete podívat v interaktivní mapě Aktuálně.cz.
Zemědělství není zrovna obor, který by byl pro mladé "in". Přesto se o něm mluví stále více, zejména kvůli změnám klimatu. Téma je pro výrazné angažmá premiéra Andreje Babiše v této doméně ožehavé i politicky. Podívejte se na data, která ukazují, kdo jsou největší příjemci dotací v českém zemědělství, kolik ve skutečnosti okupuje české půdy nenáviděná řepka a jak se vyvíjí spotřeba pesticid.
Povodně z intenzivních srážek jsou přirozeným jevem, zemědělská půda by však mohla zadržet více vody, kdyby se hlouběji oralo, tvrdí Martin Hanel a Petr Máca z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Do budoucna bude se zvyšující se teplotou růst množství vlhkosti ve vzduchu, srážkové extrémy tak budou pravděpodobně růst, upozornili.
Chemické látky zvyšují produkci zemědělců, plodiny chrání před nemocemi, škůdci či plísní. Jsou ale také hlavním znečišťovatelem vody i půdy, které dodávají organismům potřebné živiny. S alternativou k chemickým postřikům teď přišel biochemik Zbyněk Lamplot, rostliny chce pěstovat pomocí umělé inteligence. První chytrý prototyp bude mít ve svém podniku Entrée šéfkuchař Přemek Forejt.
I přes poměrně deštivý květen zůstává deset procent území Česka vystaveno extrémnímu zemědělskému suchu, což je nejhorší stupeň ze šesti. Dalších šest procent území trpí výjimečným suchem. Zatímco se situace částečně zlepšila na Moravě, velký nedostatek vody je v Ústeckém kraji, velké části Středočeského kraje, Plzeňského kraje a Královéhradeckého kraje, částečně je zasažen i Liberecký a Pardubický kraj. Na Moravě sucho přetrvává na střední a v části jižní Moravy, vyplývá z mapy, kterou v pondělí zveřejnil portál InterSucho a je vztažená k neděli.
