Budoucnost Ukrajiny je v NATO. Těmito slovy zakončil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek svoji první návštěvu Kyjeva od začátku války. Několik hodin poté ale zaznělo z Německa, že se nejedná o příliš blízkou budoucnost. Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že přijetí Ukrajiny "není na pořadu dne".
Ostudu si odnášejí americké tajné agentury, Pentagon a taky prezident Joe Biden. Z maléru se nepochybně raduje i Donald Trump. Někde tady, tedy mezi ruskými tajnými službami a trumpovci, bych hledal viníka.
Ruský vůdce se na lavici obžalovaných v Haagu hned tak neobjeví, možná se tam neobjeví nikdy, ale ten strašný punc mu zůstane. A západním zemím bude připomínat, že nesmějí polevit v podpoře bité Ukrajiny.
Pravidelný sobotní večerní videoprojev využil ukrajinský prezident mimo jiné k tomu, aby oznámil uvalení dalších sankcí na Rusko, Irák a Sýrii. Ukrajina dala na sankční seznam 300 jednotlivců a 141 právnických osob. Většinou jde o ruské občany, ale seznam zahrnuje také syrského premiéra Husajna Arnúse, ministra zahraničí Fajsala Mikdáda a množství íránských občanů a několik íránských firem.
Tlačit Zelenského do ústupků, když Ukrajina ukázala, že jí je svoboda drahá, když čelí riziku genocidy a když brání nejen sebe, je nebezpečná slabost, jež nás může dovést do pekel.
Ukrajina by měla ještě letos začít vyjednávat o vstupu do Evropské unie, prohlásil tento týden v Kyjevě šéf nejsilnější politické skupiny v europarlamentu, německý lidovec Manfred Weber. Zopakoval tak, co tvrdí i jiní evropští politici a také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air oznámila, že od 14. března pozastaví z bezpečnostních důvodů své lety do moldavské metropole Kišiněva. Konkrétně uvádí obavy o bezpečnost v moldavském vzdušném prostoru, informovala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC. Wizz Air létá z Moldavska do Česka, Maďarska, Británie a Itálie.
Ani rok po začátku invaze na Ukrajinu nelze s jistotou říct, jaký průběh prvních dní války si představoval ruský prezident Vladimir Putin. Do plánování útoku na sousední stát byl zapojený jen nejužší kruh kolem vládce Kremlu, o skutečných představách však vypovídá text, který loni v únoru omylem publikovala ruská státní tisková agentura.
Ukrajinci se brání ruské invazi už přesně rok. Za tu doby se jim podařilo osvobodit rozsáhlá území u Kyjeva, Charkova i Chersonu, okupanti ale stále ovládají velkou část Donbasu, kde nyní s obránci svádějí těžké boje. Kontrolují také pás pobřeží Azovského moře, který propojuje Rusko s anektovaným Krymem. Jak se za dvanáct měsíců týden po týdnu měnila fronta?
Druhý rok války na Ukrajině se v USA prolne se začátkem předvolební prezidentské kampaně 2024. Tyto události spolu přímo souvisí. Válka bude v kampani za Atlantikem mimořádně silně rezonovat. Výsledek amerických voleb pak zase bude zcela zásadní pro Kyjev.
Kyjev zahalený maskou strachu. I tak popsal šéfreportér Aktuálně.cz Martin Novák ve svých reportážích z Ukrajiny okamžiky, které v únoru 2022 předcházely útoku ruských jednotek. Do hlavního města dorazil jen pár dní předtím, než vypukl konflikt, jenž záhy ovlivnil budoucnost nejen jednoho celého národa.
Dramatická rekonstrukce prvních dní války, významné bitvy i fotografie. Velká grafika Aktuálně.cz mapuje první výročí ruské invaze.
Kyjev zahalený maskou strachu. I tak popsal šéfreportér Aktuálně.cz Martin Novák ve svých reportážích z Ukrajiny okamžiky, které v únoru 2022 předcházely útoku ruských jednotek. Do hlavního města dorazil jen pár dní předtím, než vypukl konflikt, jenž záhy ovlivnil budoucnost nejen jednoho celého národa.
Americký prezident Joe Biden navštívil poprvé od začátku invaze Kyjev. Za zvuku sirén varujících před možným leteckým útokem se s Volodymyrem Zelenským prošel centrem města a vzdal hold padlým ukrajinským vojákům. Následně Washington oznámil nový balíček vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů dolarů (asi 11 miliard korun).
Bylo 24. února 2022. Před zhruba patnácti hodinami se ruské tanky začaly valit přes hranici Ukrajiny. Přesto si její prezident Volodymyr Zelenskyj večer našel chvilku na setkání s americkým hercem Seanem Pennem. V holé místnosti bez oken před kamerou spekuloval, proč jeho ruský protějšek Vladimir Putin odstartoval invazi.
Jako symbol, že po několika pandemických letech je kinematografický průmysl zpět v plné síle, lze vnímat letošní ročník filmového festivalu Berlinale. Ten v německé metropoli slavnostně začal tento čtvrtek večer, kdy se první hvězdy prošly po červeném koberci cestou do festivalového kina Berlinale Palast. V něm poprvé po dvou letech nejsou povinné roušky a diváci mohli obsadit všechna křesla.
Kreml je zhrozen tím, co Česko v posledních měsících a letech dělá. Bral nás jako Ukrajince nebo Bělorusy, jako tenčí větve velkého slovanského dubiska, které se nakonec Moskvě vždycky ve všem podřídí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu a ve čtvrtek podnikl cestu po Evropě - poprvé od začátku ruské války loni v únoru. Nejprve zamířil do Británie, poté do Francie a nakonec na summit unijních lídrů do Bruselu. Na všech zastávkách měl stejný vzkaz: poděkoval za podporu jeho zemi čelící ruské agresi a požádal o další zbraně pro Ukrajinu na pozadí nové ruské ofenzivy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je na své teprve druhé zahraniční cestě od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Během neohlášené návštěvy Londýna, Paříže i Bruselu žádal spojence o další dodávky zbraní a podporu pro svou zemi. "Až společně zvítězíme, každý agresor bude vědět, co ho čeká, pokud zaútočí na mezinárodní řád," prohlásil.
Válka v napadené zemi ustane, když se nezlomíme, neunavíme. Když na ni nezapomeneme, budeme jí dál maximálně pomáhat a dál přijímat a podporovat její uprchlíky.
