Jedno rozhodnutí Vladimira Putina stačilo k destrukci ukrajinských měst, zničilo životy mnoha civilistů a změnilo chod dějin. Před dvěma lety ruský vládce zahájil největší válku v Evropě od roku 1945. Velká grafika Aktuálně.cz mapuje dramatické týdny předcházející bojům a ukazuje, jak invaze proměnila Rusko i Ukrajinu.
Dva roky od začátku války na Ukrajině si Česko připomene setkáními, pochody, debatami či koncerty. Součástí Dne za Ukrajinu bude v sobotu shromáždění na Staroměstském náměstí, zúčastní se ho mimo jiné prezident Petr Pavel, prostřednictvím videovzkazu vystoupí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Na střeše jednoho z domů ve východoukrajinském městě Avdijivka, uprostřed zničených a opuštěných ruin, vyvěsili v sobotu ruští vojáci vlajku Ruska. Po téměř pěti měsících ostřelování ze země a z letadel a po týdnech útoků v takzvaných lidských vlnách se jim podařilo Avdijivku dobýt.
Po neúspěchu loňské bojové ukrajinské ofenzivy chystá prezident Volodymyr Zelenskyj ofenzivu diplomatickou. Vydá se do několika evropských zemí s cílem nejen získat další zbraně a munice, ale podepsat dvoustranné smlouvy o obraně, které by Ukrajině poskytly alespoň minimální bezpečnostní záruky do budoucna.
Velitel ukrajinské armády, generál Valerij Zalužnyj, byl ve čtvrtek odvolán. O tom, že se uvažuje o jeho výměně, promluvil prezident Volodymyr Zelenský poprvé v neděli. "Jde o nutný restart," řekl v rozhovoru pro italskou televizi Rai News. Vojáci bojující nedaleko Avdijivky s prezidentovým postojem už po prvních vyjádřeních příliš nesympatizovali. "Na bitevním poli velitele neměníš," říkají.
Možné odvolání Valerije Zalužného z pozice náčelníka generálního štábu ukrajinské armády rezonuje v ruských médiích i v Kremlu. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v úterý prohlásil: "Samozřejmě to sledujeme."
V září 2022 se Ukrajina poprvé pokusila použít námořní drony proti ruským lodím v Sevastopolském zálivu v Černém moři. Na dálku ovládaná bojová plavidla bez posádky ale ztratila asi sedmdesát kilometrů od cíle spojení. Společnost Starlink, která patří americkému miliardáři Elonu Muskovi, totiž přerušila Ukrajincům signál a odmítala ho znovu spustit. Ukrajina se proto rozhodla drony upravit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v prvních týdnech války podobal chodící mrtvole, téměř nespal a v bunkru, kde se ukrýval, přežíval na sladkostech, masu z konzervy a okoralém chlebu.
Ukrajinská vláda využila Vánoce, které obyvatelé letos poprvé slavili 25. prosince, k tomu, aby se "v tichosti" pokusila posílit počty vojáků na frontě. Parlamentu předložila návrh zákona, který především snižuje věkovou hranici rekrutů. Podle expertů tamní prezident Volodymyr Zelenskyj nechal tento krok na vládě, aby se ještě nesnížila jeho už tak klesající popularita.
Ruský prezident Vladimir Putin je teď přesvědčený, že se válka vyvíjí v jeho prospěch, a Ukrajině nezbývá než zbrojit a bojovat dál. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Mykola Siruk, který působí jako místopředseda expertní rady v kyjevském Středisku armádního výzkumu, jež se zabývá přezbrojováním vojsk. Podle Siruka také Ukrajina nyní posílá na frontu vojáky, kteří už nejsou tak dobře vycvičení.
Rozhovor mezi ukrajinským prezidentem a maďarským premiérem obletěl 11. prosince světová média. Těžko se tomu divit, Viktor Orbán opakovaně brání finančním prostředkům EU pro Ukrajinu a kritizuje ruské sankce. "Bylo to co nejupřímnější a týkalo se to našich evropských záležitostí," komentoval tehdy Zelenskyj stroze, co v hlukem zastřeném dialogu zaznělo. Detaily sdělil až nyní.
Ze zahraničních politiků Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Naopak největší nedůvěru pociťují k ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V porovnání s průzkumem z loňského jara si pohoršily téměř všechny sledované osobnosti.
Poslední týdny jsou z Ukrajiny, bojující proti ruské agresi, slyšet špatné zprávy. Protiofenziva nenaplnila očekávání a váznou také nové dodávky zbraní ze Západu. Podívejte se v pěti bodech, proč vývoj válečného konfliktu hraje spíše proti Ukrajincům navzdory tomu, že situace na bojištích je patová a nedá se říci, že by Rusové výrazně postupovali.
Média informují o prohlubujících se sporech mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vrchním velitelem armády Valerijem Zalužným. Během nedávné návštěvy amerického ministra obrany Lloyda Austina si měl generál stěžovat na prezidentovu administrativu. Šéfa Pentagonu údajně šokoval prohlášením, že Ukrajina potřebuje na obnovu hranic země z roku 1991 dalších 400 miliard dolarů.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko podpořil tvrzení vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného o současném stavu války. "Řekl pravdu," reagoval na ukrajinského generála, který na začátku listopadu varoval před novou fází války – pozičními boji a možnou patovou situací. Kličko se tak nepřímo postavil i proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného "jestřába" ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Prezident tomu ale nepřikládá velkou vážnost a říká, že je potřeba seznam brát s rezervou.
Budou to už čtyři roky od dosud jediné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jednání v Paříži o budoucím vztahu znepřátelených států vyznívalo pozitivně. Nic nenasvědčovalo tomu, že za dva roky a tři měsíce začne barbarská ruská agrese, která trvá dodnes a která z obou mužů udělala nepřátele na život a na smrt.
Pro Ukrajince je v současnosti nedosažitelné dorovnat se Rusku v počtu zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin nyní potřebuje, aby jeho agrese v sousední zemi byla pomalá a dlouhá. "Není to ale beznadějné," tvrdí Volodymyr Dacenko, který je analytikem ukrajinské verze časopisu Forbes a zároveň je členem reformního týmu státní společnosti Ukroboronprom, která sdružuje ukrajinské zbrojařské firmy.
"V dlouhodobém horizontu věřím tomu, že jednou se Ukrajina vrátí ke svým původním hranicím. Musí ale umřít Vladimir Putin a Rusko musí dojít k poznání, že okupovat sousední země se nevyplácí," říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Jaká nálada teď panuje mezi ukrajinskými vojáky? A jaké nebezpečí mohou přinést americké volby? Vydrží podpora Západu a neohrozí ji konflikt na Blízkém východě?
Ruský prezident Vladimir Putin si stále myslí, že válku na Ukrajině může vyhrát, a zároveň mu je jedno, kolik jeho vojáků zemře, upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední americká novinářka a historička Anne Applebaumová.
