Stažení ruské armády z Chersonu je pro prezidenta Vladimira Putina významnou vojenskou ztrátou, i proto teď bude stát stranou a nebude chtít, aby se s ním toto fiasko spojovalo, míní analytička Orysia Lutsevyčová z think-tanku Chatham House. Rusové se nyní podle ní budou snažit postupovat dál na Donbasu. „Moc prostředků, kterými by se jim podařilo odpor Ukrajinců zlomit, už ale nemají,“ podotýká.
Ukrajinci se po odchodu Rusů z pravého břehu Dněpru obávají, že okupanti dělostřeleckou palbou přes řeku promění nyní už osvobozený Cherson v "město smrti". Regionální centrum invazní armáda kontrolovala od března, v pátek do něj vstoupila ukrajinská armáda. Ztráta důležitého regionálního centra, které režim v Moskvě prohlásil za připojené k Rusku, znamená velkou porážku Vladimira Putina.
Evropa se dokázala vymanit ze závislosti na ruské energii v mnohem kratší době, než kdokoli očekával, bude se o tom mluvit jako o zázraku, míní americký analytik George Calhoun. Důležitá strategická zbraň Ruska, kterou byla kontrola nad energiemi proudícími do Evropy, tak podle něj selhala. "A to je, myslím, velmi nečekaný a pozitivní vývoj," uvádí.
Jak by se mělo jednat o míru s někým, kdo je schopen vystřelit raketu na dětské hřiště, do parku nebo na městskou křižovatku během ranní špičky? Kdo mučí, páchá genocidu a vyhlašuje ji jako program?
"Domníval jsem se, že ruská armáda je v mnohem lepším stavu. Času na modernizaci měla mnoho, ale vypadá to, že se minimálně od roku 2008, kdy válčila s Gruzií, nic nezměnilo." V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz to říká přední německý expert na Rusko, bývalý zpravodaj ekonomického deníku Handelsblatt v Moskvě Markus Ziener.
Pro drtivou většinu Američanů válka na Ukrajině není tématem, podle kterého by se rozhodovali v nadcházejících volbách do Kongresu. Nicméně výsledek voleb, které v USA proběhnou za týden, může mít dopad na americkou finanční a vojenskou pomoc Kyjevu. Tu by řada republikánů ráda osekala. "Musíme prostě řešit své problémy," říkají lidé v USA.
Ruské ozbrojené síly poznal během čtyř let v roli českého přidělence obrany, tedy oficiálního zpravodajce v Moskvě, jako málokdo. Šéfy ruských vojsk nevyjímaje. Brigádní generál ve výslužbě Vladimír Trněný analyzuje v rozhovoru s Aktuálně.cz schopnosti ruské armády, jejích nejvyšších představitelů, ale i to, proč Rusku nerozumíme.
„Putin zaútočil na Ukrajinu, jeho vojáci tam zabíjejí civilisty a je třeba o tom mluvit. Je to symbol toho, že je politicky odepsaný. Neměl by mít možnost agresivně ovlivňovat tolik lidských životů,” říká k plachtě na budově ministerstva vnitra Ondřej Matyáš ze sdružení Dekomunizace, které ji pro resort navrhlo.
Aktuálně.cz v lednu popsalo činnost zadluženého malíře pokojů Jakuba Netíka. Muž tisíce svých fanoušků na sociálních sítích odrazoval od očkování proti koronaviru i nošení roušek a jako lék propagoval odčervovací pastu pro koně ivermektin, kterou lidem nabízel. Státní ústav pro kontrolu léčiv za nelegální prodej tablet ivermektinu dal v září Netíkovi pokutu 50 tisíc. Hrozilo mu až 20 milionů.
Válka na Ukrajině patrně bude pokračovat i v následujícím roce. Kyjev nehodlá akceptovat ruskou okupaci svých území a Kreml se zřejmě domnívá, že zima bude hrát v jeho prospěch.
"My nechceme smrt tyrana, smrt Putina, my ho chceme dostat před spravedlivý soud. My nechceme pomstu, my chceme spravedlnost,“ řekla Ukrajinka na konferenci v Berlíně. Kéž by její hlas dokázal zaslechnout i Rakušan v Praze.
Pětašedesátiletý právník Michael Dobronos z Ohia byl celý život republikán a dvakrát hlasoval pro Donalda Trumpa. Teď ale Republikánskou stranu pouští k vodě. Ve volbách do Kongresu, které se v USA konají za dva týdny, dá přednost demokratům.
Ruské ministerstvo obrany na konci září, při vyhlášení mobilizace, slibovalo, že nepošle na frontu nevycvičené vojáky. Vedle mužů z odlehlejších regionů země nyní zamířili do konfliktu už i Moskvané či obyvatelé dalších velkých měst. V nich se začínají šířit zprávy o rychlých úmrtích, chatrném či neexistujícím výcviku a špatné organizaci.
Ocitli jsme se v těžkých válečných časech a musíme se uskrovnit, abychom mohli pomoci uprchlíkům před smrtí. Je to jediná cesta k vítězství.
Ruská invaze na Ukrajinu se v posledních dvou týdnech proměnila. Po útoku na Kerčský most okupanti začali opět po mnoha měsících ostřelovat celou zemi včetně Kyjeva. Tam žije a pracuje i právní expertka Daryna Pidhorná. V pondělí došlo k výbuchu jen pár set metrů od kanceláře Regionálního centra pro lidská práva, kam každý den chodí do práce.
Slova generála Sergeje Surovikina o nutnosti přijmout těžká rozhodnutí v okupované Chersonské oblasti vyvolala spekulace o tom, co tím velitel ruských vojsk na Ukrajině myslel a naznačoval. Navíc v době, kdy ruští vojáci čelí ukrajinské ofenzivě, jejímž cílem je osvobodit město Cherson a jeho okolí na západním břehu Dněpru.
Hranice s Běloruskem je ukrajinským týlem vůči útokům invazní ruské armády. „A v každé válce je vpadnutí do týlu velkou výhodou,“ komentuje možnost zapojení vojáků režimu Alexandra Lukašenka po boku Rusů do probíhající války bezpečnostní analytik a bývalý náměstek na ministerstvu obrany Daniel Koštoval.
Kreml od začátku invaze pečlivě dohlíží, jak státní média pokrývají válečné operace na Ukrajině. Nyní vyšlo najevo, že ruské úřady vypracovaly návody, kterými se mají řídit novináři, moderátoři či blogeři při informování o klíčových momentech takzvané "speciální vojenské operace".
Ruská jaderná doktrína určuje podmínky, za nichž by Kreml mohl použít jaderné zbraně. Politický dokument sice nabízí vhled do širšího strategického uvažování, ale kvůli svým vágním formulacím stejně nenapovídá, kdy by se skutečně mohla Moskva k eskalaci rozhodnout. „Putinovi to nechává dostatek volnosti interpretovat mezinárodní situaci a přizpůsobit se jí," komentuje analytik Michal Smetana.
Maďarská vláda si vyjednala s Ruskem speciální smlouvu na dodávky zemního plynu, ale na ekonomické situaci země se to zatím moc neprojevuje. Rostoucí ceny zboží a energií trápí Maďary stejně jako jiné Evropany.
