vesmír

Papež František při poselství Městu a světu

Papež František bude volat do vesmíru. Spojí se s kosmonauty na mezinárodní stanici ISS

Papež František zavolá tento měsíc posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informovala o tom agentura Reuters. Prvním papežem, který volal do vesmíru, byl Františkův předchůdce Benedikt XVI. Vatikán oznámil, že papež František se s kosmonauty na ISS spojí 26. října v 17:00 SELČ. Šestičlennou posádku stanice nyní tvoří tři Američané, dva Rusové a jeden Ital. Papež Benedikt XVI. volal do vesmíru v roce 2011. Telefonát přenášel z vatikánské knihovny živě na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Benedikt se kosmonautů mimo jiné ptal na problémy Země, změny životního prostředí a budoucnost planety.

Před šedesáti lety Sověti vypustili Sputnik-1. Podívejte se, jak se pátrá po mimozemském životě dnes

Před 60 lety do vesmíru vzlétla první sovětská družice Sputnik-1 a začalo dobývání vesmíru. Hledání vzdálených exoplanet, kde by se mohl nacházet život, pokračuje. Podívejte se na hlavní výzkumné projekty v naší sluneční soustavě.

Podívejte se, jak nobelisté zachytili gravitační vlny. Pootevřeli tak dveře do vzdáleného vesmíru

Držitelé letošní Nobelovy ceny za fyziku, Američané Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, jako první v historii zachytili gravitační vlny z vesmíru, jejichž existenci již o sto let dříve předpověděl Einstein. Co jsou gravitační vlny a jak vznikají? Jak je můžeme zachytit? Jak fungují obří detektory v USA? Co nám gravitační vlny prozrazují o vzdáleném vesmíru? A proč je jejich zachycení považováno za revoluci v astrofyzice? Nahlédněte do naší grafiky.

Komerční lety do vesmíru i stanice na Měsíci. 60 let od vypuštění Sputniku jsme jinde

Přesně před 60 lety - 4. října 1957 - odstartovala do vesmíru první družice, sovětský Sputnik-1. Začal tím ostrý souboj Moskvy a Washingtonu o lety do vesmíru, který během tzv. studené války výrazně ovlivnil i vývoj nových zbraní a vojenských systémů. Po šesti dekádách je toto soupeření minulostí a experty teď zaměstnávají spíše komerční lety do vesmíru či další osud Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). S novinářem a propagátorem kosmonautiky Pavlem Toufarem o tom, co vše "vousatá družice" Sputnik-1 odstartovala a co se za šest dekád v dobývání vesmíru změnilo.

Nobelovu cenu za fyziku získali tři američtí vědci. Zkoumali gravitační vlny ve vesmíru

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala trojice Američanů Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru. Oznámila to Královská švédská akademie věd.

Elon Musk představil vizi osidlování Marsu

Vyšleme k Marsu loď s lidmi už za sedm let. Elon Musk představil plány SpaceX

Americká soukromá společnost SpaceX chce k Marsu vyslat svou první vesmírnou loď s nákladem za pět let a už v roce 2024 i raketu s lidskou posádkou. Podle agentury Reuters to v pátek na konferenci v australském Adelaide řekl šéf firmy Elon Musk. Společnost v zájmu ušetření nákladů také zmenší původně zamýšlenou velikost svého kosmického plavidla vyvíjeného pro lety k rudé planetě. Stavba této lodi by podle Muska měla začít už v první polovině příštího roku. Očekává se, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyšle k Marsu svou první lidskou výpravu až o zhruba deset let později, někdy ve třicátých letech.

Rusko a USA chtějí vybudovat na oběžné dráze kolem Měsíce "vstupní bránu do hlubokého vesmíru"

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a jeho ruský protějšek Roskosmos chtějí spolupracovat na stavbě stanice na oběžné dráze kolem Měsíce. Obě kosmické agentury to ve středu oznámily na Twitteru. Budování orbitální základny, která je zatím ve fázi úvah, by mohlo začít v nadcházejícím desetiletí. NASA o základně hovoří jako o Deep Space Gateway, což je možné přeložit jako Vstupní brána do hlubokého vesmíru. Komplex je totiž součástí dlouhodobého plánu letu mise s lidskou posádkou k Marsu.

Vědci našli odpověď na otázku, která je trápila od 60. let. Odhalili původ kosmického záření

Skupině vědců z Argentiny, se kterými spolupracují i vědci z Akademie věd ČR, se podařilo po několika desítkách let objasnit původ kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům přišli vědci na to, že částice záření pochází z jiné galaxie. Nelze však přesně určit, z které galaxie a části vesmíru k nám částice doputovaly, jelikož při letu na takovou vzdálenost může částice odklonit magnetické pole. Objev popsali pro vědecký časopis Science.

Tvrdé přistání a exploze. (Ne)povedené pokusy rakety SpaceX baví internet

O tom, že začátky nejsou jednoduché, se nesčetněkrát přesvědčil i světově proslulý vynálezce a podnikatel Elon Musk. Jeho společnost SpaceX, která působí v aerokosmickém průmyslu, zveřejnila oddechové video s neúspěšnými pokusy o přistání rakety Falcon 9. Po sérii děsivých výbuchů a technických selhání se Falcon 9 nakonec dočkala úspěšného přistání v dubnu 2014. Souhrnné video ze všech letů teď baví lidi na internetu.

Cassini, sonda nad severní polokoulí Saturnu předtím, než provede svůj poslední velký ponor do jeho atmosféry

Sonda Cassini shořela v atmosféře Saturnu. Skončila její 20letá pouť vesmírem

Jeden z nejambicióznějších a nejdražších projektů NASA po 20 letech končí. Planetární sonda Cassini byla vypuštěna už v říjnu 1997 a zaznamenala mnoho převratných objevů. Největším z nich byla data z Enceladu, měsíce Saturnu, která prokázala, že splňuje téměř všechny podmínky k existenci života. 15. září 2017 byla sonda nasměrována do atmosféry Saturnu, kde shořela. Podívejte se na nejzajímavější momenty z její mise.

Foto: Prozkoumala Saturn a našla měsíc téměř vhodný k životu. Teď sonda Cassini po 20 letech shořela

Jeden z nejambicióznějších a nejdražších projektů Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) po 20 letech končí. Vesmírná sonda Cassini zakončila svou 20letou misi v atmosféře druhé největší planety ve sluneční soustavě. Od roku 1997 zaznamenala mnoho úspěchů. Mimo jiné dokázala, že jeden z mnoha měsíců Saturnu splňuje téměř všechny podmínky k existenci života. Podívejte se na největší objevy a výběr z fotografií, které sonda Cassini vědcům z NASA poskytla.

Mezinárodní vesmírná stanice zevnitř. Letový inženýr ukázal svůj mimozemský domov

Jak vypadá mimozemský domov. Astronaut provedl kameru Mezinárodní vesmírnou stanicí

Americký letový inženýr Jack Fischer ukázal, jak vypadá Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) uvnitř. Kde astronauti spí, kde se převlékají na vesmírné procházky, jak se dostanou zpátky na Zemi nebo odkud je na ni nejlepší výhled.

Astronauti budou moci vyrábět potravu i náhradní díly ze svého odpadu. Vědci už vědí jak

Vědci přemýšleli, jak vybavit astronauty na několikaroční let, aby hmotnost všeho vybavení nebyla neúnosně velká. Dospěli k závěru, že tak lze učinit jen důkladnou recyklací všeho, co si na palubu přinesou či co zde vyprodukují. I kdyby mělo jít o vlastní moč, stolici nebo dech.

Hvězdárna Ondřejov, největší - dvoumetrový - dalekohled v Česku slaví 50 let

Foto: Největší dalekohled v Česku vznikl před 50 lety se štěstím. Teď zkoumá vzdálený vesmír

Největší český dalekohled slaví právě 23. srpna padesát let od svého uvedení do provozu. Dvoumetrový kolos patřil ve své době mezi deset největších dalekohledů na světě, dnes je sice až ve druhé stovce, přesto je stále pro astronomy nepostradatelný. Od svého vzniku prošel řadou modernizací a například letos na něm vědci spustili v Česku první program na pozorování planet, který jednou může přispět i k objevu života ve vesmíru. V galerii se můžete podívat, jak probíhala stavba dalekohledu a jak vypadá dnes. Včetně prostor, kam se běžný návštěvník nedostane.

Noc Perseid - Astronomy Picture Of the Day - NASA

Česká fotka Perseid zaujala v NASA. Američané ji vybrali jako Astronomický snímek dne

Maximum meteorického roje Perseid nastalo v noci z 12. na 13. srpna, nicméně meteory létají dál. Perseidy dávají ze všech rojů nejvíce jasných meteorů, neboli bolidů. Tato nebeská podívána před několika dny přinesla úspěch českému astrofotografovi Petru Horálkovi. Jeho meteory z roje Perseid proti letní Mléčné dráze nad astronomickým táborem na slovenské Vrchteplé vyhlásila NASA jako Astronomický snímek dne. Horálek v tomto projektu uspěl již podesáté.

NASA hledá ochránce světa před mimozemšťany. Nabízí plat až čtyři miliony a pětiletý kontrakt

Americká NASA hledá zaměstnance, jehož pracovní náplň připomíná film "Muži v černém". Shání důstojníka ochrany planety, jehož hlavní starostí je zabránit kontaminaci Země mimozemským životem či objekty. Kromě až čtyřmilionového platu nabízí také zaměstnanecké benefity a pětiletý kontrakt.

NASA publikovala záběry, které ukazují magnetické indukční čáry nad Sluncem

Když Slunce kouzlí. NASA zveřejnila dechberoucí záběry magnetických čar

NASA's Solar Dynamics Observatory publikovala záběry, které ukazují sluneční magnetické čáry, které se vytvářely nad velkou aktivní oblastí Slunce po dobu zhruba 30 hodin. Aktivní oblast je označení pro místo, kde se vlivem silných magnetických polí projevuje výrazná sluneční činnost. Právě díky takto silnému poli, které částicemi fyzicky hýbe, lze magnetické čáry pozorovat. Záběry byly pořízeny v extrémním ultrafialovém světle.

Start rakety Sojuz MS-03 z kosmodromu Bajkonur

Z Bajkonuru odstartoval Sojuz s tříčlennou posádkou. Na ISS je očekává americká velitelka

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v pátek úspěšně odstartovala ruská kosmická loď Sojuz MS-05. Po šestihodinovém letu dopraví na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) další tři členy posádky. Na palubě Sojuz MS-05 míří k orbitální stanici ruský kosmonaut Sergej Rjazanskij, americký astronaut Randolph Bresnik a Ital Paolo Nespoli. Na ISS by měli přistát kolem páteční půlnoci SELČ. Nová trojice podle plánu stráví na oběžné dráze kolem Země více než čtyři měsíce, než se v prosinci vrátí domů. Na ISS nyní působí velitelka, americká astronautka Peggy Whitsonová, ruský kosmonaut Fjodor Jurčichin a další Američan Jack Fischer.

V naší galaxii je 100 miliard obyvatelných planet, tvrdí vědci. Mimozemský život je pravděpodobný

S překvapivým zjištěním přišli astronomové z Aucklandské univerzity. Podle jejich zjištění je v Mléčné dráze až 100 miliard obyvatelných planet podobných Zemi. Přitom už odhad astrofyzikálního ústavu v Cambridge v Bostonu z letošního ledna, že takovýchto planet existuje jen v naší galaxii 17 miliard, byl pokládán téměř za senzaci. Odhaduje se, že ve vesmíru existuje přibližně 500 miliard galaxií.

Írán otestoval nosnou raketu, kterou může vyslat do vesmíru satelit

Íránu se podařilo úspěšně vyzkoušet raketu, díky které by vyslal do vesmíru satelit. Raketa je schopná na oběžnou dráhu 500 kilometrů nad zemským povrchem umístit 250 kilogramů vážící satelit. Zkouška není v rozporu s jadernou dohodou, kterou Írán uzavřel v roce 2015. Podle USA je test nicméně i tak proti duchu dohody. Západní státy se obávají, že technologie dlouhého doletu užívané k umísťování satelitů na oběžnou dráhu mohou být využity k odpalování bojových hlavic.