


Na obloze byl k vidění mimořádný úkaz, vytvořil ho start rakety Falcon 9
Ojedinělou podívanou mohli pozorovat lidé nad americkým státem Kalifornie po startu raketoplánu Falcon 9.



Ojedinělou podívanou mohli pozorovat lidé nad americkým státem Kalifornie po startu raketoplánu Falcon 9.



Sonda by měla zamířit k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri rychlostí, která by se měla přiblížit desetině rychlosti světla. Ke svému cíli by měla doputovat v roce 2113, tedy po 44 letech od startu. Ten má být součástí oslav stého výročí prvního letu člověka na Měsíc.



Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v neděli úspěšně odstartovala nosná raketa Sojuz-FG s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz MS-07, která dopraví na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) nové tři členy posádky. U orbitálního komplexu má přistát za dva dny. Na ISS míří velitel lodi ruský kosmonaut Anton Škaplerov, americký astronaut Scott Tingle a japonský astronaut Norišege Kanai. Připojí se k třem svým kolegům, kteří na ně na stanici čekají - Američané Joe Acab a Vande Hei a Rus Alexandr Misurkin. Start a let s nosnou raketou se uskutečnil přesně podle stanoveného časového harmonogramu. Přistání na stanici je plánováno v úterý v 09:42 SEČ.



Osm planet obíhá kolem své hvězdy 2500 světelných let daleko od naší sluneční soustavy.



Americký prezident Donald Trump vydal nařízení o přípravě nové americké pilotované mise na Měsíc a později i na Mars. Pokyn vesmírné agentuře NASA podepsal Trump na ceremoniálu v Bílém domě. Direktiva má vést k zahájení "inovativního programu průzkumu vesmíru". "Tentokrát to nebude jen o vztyčení vlajky a o lidské stopě na měsíčním povrchu," komentoval Trump projekty. "Vytvoříme (na Měsíci) základnu pro mise na Mars a jednou možná i dál," předpověděl prezident. Podle Bílého domu plánovaný projekt "změní americký program pilotovaných vesmírných letů tak, aby se Amerika stala hybnou silou kosmického průmyslu, získala nové znalosti o vesmíru a podnítila vývoj neuvěřitelných technologií."



Americký prezident Donald Trump v pondělí na doporučení odborníků vydá nařízení o nové americké pilotované misi na Měsíc a později i na Mars. Oznámil to mluvčí Bílého domu Hogan Gidley. Direktiva má podle něj uložit vesmírné agentuře NASA, aby zahájila "inovativní program průzkumu vesmíru". Podle mluvčího projekt "změní americký program pilotovaných vesmírných letů tak, aby se Amerika stala hybnou silou kosmického průmyslu, získala nové znalosti o vesmíru a podnítila vývoj neuvěřitelných technologií". Spojené státy jako zatím jediná země vyslaly astronauty na Měsíc v letech 1969 až 1972. Na měsíčním povrchu stanulo tehdy postupně 12 Američanů.



Nosná raketa Sojuz-2.1b startovala z nového ruského kosmodromu Vostočnyj, jenž je nejdražším kosmodromem v dějinách. Téměř třítunovou ruskou meteorologickou družici se nepodařilo navést na správnou oběžnou dráhu, takže se dle všeho zřítila do Atlantiku. Při pokaženém manévru bylo zřejmě ztraceno i dalších 18 malých družic z různých zemí, které Sojuz vynášel do vesmíru. Důvodem je zřejmě lidské selhání. Vicepremiér ještě stihl ohlásit úspěšný let a podělit se o další ambiciózní plány.



Má neobvyklý tvar a rotuje nesmírnou rychlostí. Vědci potvrdili, že kolem Země proletělo první odhalené vesmírné těleso z jiné sluneční soustavy. Nese název Oumuamua.



Satelity amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) už od roku 1997 nepřetržitě sledují život na Zemi. Nyní NASA vydala video, které v několika minutách ukazuje proměny planety za posledních 20 let.



Šestičlenné posádce orbitálního komplexu veze Cygnus téměř 3,4 tuny zásob, technického vybavení a materiálu určeného k vědeckým výzkumům.



Produkce řas v posledních deseti letech nebývale vzrostla. Kromě jídla či biopaliva se dá využívat také při výrobě užitných designových věcí, jako je nábytek nebo i surfové prkno. V Hamburku již čtyři roky stojí první dům s fasádou, kterou pokrývají řasy. Výzkum na území někdejšího Československa začal již v 50. letech. Česká sladkovodní řasa se dokonce dostala i do vesmíru.



Za pět milionů dolarů je na prodej ranč Stardust nedaleko arizonského Phoenixu. Slavným je zejména kvůli údajným častým návštěvám mimozemšťanů. Podle dosavadního majitele zde několikrát čelil zlomyslným návštěvníkům z vesmíru, kteří na něm údajně prováděli také lékařské pokusy. Makléřka si myslí, že ranč z roku 1977 o rozloze čtyři hektary nakonec někdo určitě koupí.



23. června 2017 začalo velké vesmírné dobrodružství české nanodružice VZLUSAT-1. Tehdy odstartovala na palubě indické rakety z kosmodromu v Bengálském zálivu a spolu s dalšími 29 nanosatelity ze čtrnácti zemí byla dopravena na oběžnou dráhu Země. Družici vyvinul tým kolem Vladimíra Dániela ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.



Jen krátce poté, co Sovětský svaz vypustil v říjnu 1957 první umělou družici Země Sputnik 1, se bývalé komunistické impérium dočkalo dalšího úspěchu v nevyhlášené kosmické válce se Spojenými státy. Před 60 lety, 3. listopadu 1957, byla vypuštěna na oběžnou dráhu sovětská družice Sputnik 2, na jejíž palubě byla první živá bytost, dvouletá toulavá fenka Lajka, která však během letu zahynula.



Křičící planeta, hvízdající helium nebo bručící křivka světla. Americká NASA dala dohromady soundtrack tajuplných vesmírných zvuků. Ty vznikly převedením zachycený vesmírných vibrací a vln od sondy Cassini, Juno či Galileo.



Teleskopy v observatoři na americkém souostroví Havaj zachytily neznámý objekt o průměru asi 400 metrů, který se pohybuje naší sluneční soustavou rychlostí 25,5 kilometru za vteřinu. Astronomové teď zkoumají, zda je záhadným vetřelcem kometa, nebo asteroid. Vědci z americké vesmírné agentury NASA předpokládají, že neznámé vesmírné těleso sem zamířilo z jiné sluneční soustavy.



Kosmonauti si krátí chvíli velmi zajímavým způsobem. Zkouší, jak dlouho se ve vesmíru vydrží točit fidget spinner, a experimentují tak s Newtonovými zákony. Podívejte se na sestřih těch nejlepších momentů z paluby vesmírné stanice.



Cambridgeská univerzita v pondělí dala na internet volně ke stažení doktorskou práci jednoho ze svých neznámějších absolventů - teoretického fyzika Stephena Hawkinga (74), který se proslavil mimo jiné knihou Stručná historie času. Zájem byl tak velký, že univerzitní web skoro na celý den spadl, informovala agentura AP.



Vědci objevili gravitační vlny předpovězené Albertem Einsteinem. Ve stejnou dobu jako světlo ze stejné vesmírné události.



"Když se mi v Německu rozbila vývěva, došel jsem si do sklepa pro novou. V Česku musím zastavit výzkum a vyhlásit výběrové řízení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz fyzik Michal Fárník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Na unikátním přístroji zkoumá, jak vznikají složitější molekuly ve vesmíru či jak dochází k ničení ozónu.