Na brněnské střelnici zdarma cvičí Ukrajince, kteří se chtějí zapojit do obrany své země proti ruské invazi. Za dva týdny se v kurzech vystřídalo sedmdesát lidí. Učí se zacházet se zbraní a střílet, ale i poskytovat první pomoc raněným. Kurzem prošli také Vadym, Ihor a Andri, kteří v Česku pracují, ale chtějí se vrátit na Ukrajinu a pomoct své zemi se bránit.
„Dřív jsme byli doma dva, teď je nás čtrnáct. Sinusoida emocí žen, které mají muže ve válce, je obrovská. Domlouváme se všemi jazyky, co známe, ale hlavně pantomimou,” říká herec Dan Krejčík. „U nás budou mít pomoc tak dlouho, dokud ji budou potřebovat. Snažíme se jim ale pomoci na vlastní nohy, začlenit se do společnosti. Ne všechny ženy se chtějí vracet, některé už totiž nemají kam,” dodává.
V době studené války se největší apel ve školách kladl na ochranu dětí před jadernými a chemickými zbraněmi. Branná výchova, která žáky učila, jak se chovat v době konfliktu, se do škol plně zavedla v 50. letech minulého století. Pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze teď ukazuje, jakým způsobem se děti měly připravovat na jaderné a chemické útoky imperialistů ze Západu.
„Syřanům jsme vyčítali mobily, ukrajinským ženám vyčítáme nalakované nehty. Většina lidí neuvažovala v dlouhodobém horizontu, ale naštěstí už nám to dochází a uvědomujeme si kontext,” říká psychiatr Tomáš Rektor. „Lidem, kteří utekli před válkou, bude zle a mohou na to reagovat nejrůznějšími negativními emocemi. Budou se chovat jinak, než očekáváme," dodává.
Jeden je poloviční Rus, druhý poloviční Ukrajinec. Oba rapují a žijí v Brně a ruskou invazi na Ukrajině vnímají jako bratrovražednou válku, ve které všichni prohrávají. "Ukrajinci mají příbuzné v Rusku, Rusové zase na Ukrajině a teď po sobě střílejí. To je stejný nesmysl, jako kdyby Češi napadli Slováky," říkají devětadvacetiletý Jiří Veselý alias Maniak a třicetiletý Michal Michajlov v rozhovoru.
„Svět přišel o jediné letadlo, které umělo uvézt 250 tun. Ze zničeného Antonova An-225 nakonec moc nezbyde, nepočítal bych s tím, že půjde opravit. Existuje ale druhý trup, který nebyl dokončený. Dostavění druhé Mrijy by vyšlo na zhruba na 300 milionů dolarů,” říká Rostislav Kopecký, zakladatel online leteckého kanálu Flyrosta.
Mladší generace, která se většinu života nesetkala s žádnými velkými překážkami, najednou řeší klimatickou krizi, covid i válku a bude to mít těžké, upozorňuje Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. "Psychika člověka má obranné mechanismy a krizi ustojíme, ale zaplatíme za ni v budoucnu," říká. Zde jsou jeho rady, co si počít.
„První týden výuky byl seznamovací. Děti válku prožívají velmi těžce, úkolem pedagogů je uklidnit je,” říká Taťjana Pergler, ředitelka Prvního Slovanského gymnázia. „Jednotřídky v této podobě plnohodnotnou výuku nikdy nahradit nemohou. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Děti se buď integrují do českého systému, nebo se už budou vracet zpátky domů.”
„Je jedno o jakou značku jde, důležité je ji opakovat. Ruská propaganda to umí skvěle,” říká specialista na branding a komunikaci Jiří Boudal. „Čím víc budou Rusové pod válkou vidět písmeno Z, tím méně uvidí rozbombardované školky. Neměli bychom ze zetka dělat mystérium a nešířit to dál. Z hlavy ho už ale asi nevymažeme. Pro stranu Zelených by bylo lepší uvažovat o rebrandingu.”
„Vrátili jsme se do studené války. Tentokrát naštěstí stojíme na správné straně. Je to válka, která je za našim prahem, těsně se nás to týká. Bojuje se o samostatnost Ukrajiny,” říká Jakub Szántó. „Diplomatické vyjednávání Izraele může fungovat. Mír většinou nevzniká na velkých konferencích,” dodává.
Deník The Kyiv Independent se za současného konfliktu na Ukrajině stal jedním z nejčtenějších zpravodajských médií. Jeho šéfka Daryna Ševčenková, která se rozhodla v zemi zůstat se svou rodinou, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaké to je, vést tým novinářů ve válečných podmínkách. "Děláme, co je v našich silách, ale je to těžké, když vlastně nevíme, jestli se dožijeme dalšího dne," říká.
„Ruská propaganda se zaměřuje na demonstraci síly, Ukrajina naopak sází na soudržnost a morálku. Cílem ruské propagandy je narušit důvěru v cokoliv, vzbudit pocit, že nic není pravda. Od Ruska dnes slyšíme stejné lži, jaké používalo před druhou světovou válkou Německo,” říká Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace a PR na FSV.
Od vypuknutí války na Ukrajině se přes hranice dostaly tisíce domácích mazlíčků. Prchající lidé, kteří mají více zvířat, jsou ale v krizových oblastech bezmocní a mnohdy je musí nechat na pospas osudu. "Nejhorší je situace v útulcích, které mají na starost třeba pět set nebo i tisíc jedinců. Pokud se k nim dostane pomoc, získá naději jen hrstka," říká ředitelka české neziskovky Pet Heroes.
Igor Ochepovsky, hudebník původem z Ruska oslovil přes dvacet ukrajinských, ruských, běloruských a českých hudebníků, aby nahráli píseň Nevzdám se, na podporu Ukrajiny. „Pracujeme na tom, aby se klip dostal i do Ruska. Za jeho nahrání bych podle nových zákonů šel sedět. Chci bojovat proti kolektivní vině, ale na druhou stranu ji sám trochu cítím. I když s tím nemám nic společného,” popisuje.
„Novináři jsou pro Rusko nepřátelé, na Ukrajině je nechtějí. Potřebují o válce informovat tak, aby z toho Rusko vycházelo dobře. Chtějí nám naznačit, že tam nemáme co dělat. Odjeli jsme proto, abychom se mohli vrátit. Po měsíci na Ukrajině a po všech příbězích války začne být člověk otupělý,” říká šéfredaktor Voxpotu Vojtěch Boháč.
Je to vyprávění jen deseti lidí. Zároveň je to však deset svědectví o tom, co je v Evropě v roce 2022 stále ještě možné. Ruští okupanti již vyhnali z Ukrajiny přes dva miliony lidí. Desetitisíce z nich přitom hledají bezpečí v Česku. Netuší, co bude dál. Aktuálně.cz přináší příběhy titěrného zlomku z nich, ale i ty dokreslují, o jak nesmírně krutou situaci jde. A že je nutné pomoci.
„Jsem Ruska a jsem proti válce na Ukrajině,“ napsala na svém facebookovém profilu výtvarnice a designérka Maria Makeeva. Stejný vzkaz umístila na tričko, které navrhla a přišla v něm také do nahrávacího studia.
Válku na Ukrajině vnímají i děti a mají spoustu otázek. V neznámé situaci jim pomáhají zorientovat se i učitelé ve školách, kteří jim problém vysvětlují, zasazují informace do kontextu nebo je učí, jak pracovat se zdroji informací. Ministerstvo školství školám radí vytvořit stabilní a důvěryhodné prostředí, držet se faktů a nezahlcovat děti podrobnostmi.
Před pekárnou Laika Cheesecakes and Espresso v texaském San Antoniu se ve dnech po zahájení ruské invaze na Ukrajinu táhla nekonečná fronta. Tisíce lidí si do podniku přicházely pro zákusky a kávu, díky čemuž majitelka podniku Anna Afanasieva, původem z Ukrajiny, mezi 25. a 27. únorem vybrala více než 72 400 dolarů (přes 1,7 milionu korun) na podporu svých krajanů ve východní Evropě.
Dalšími hosty vysílání jsou moderátorka ČT Nora Fridrichová, novinář Alexandr Mitrofanov a jachtař Michal Krysta.
