S manželkou se do Česka přestěhovali před devíti lety z Podkarpatské Rusi. Dali na rady kamarádů, kteří si Čechy pochvalovali. A jsou tu spokojení. Do rodné země zmítané válkou se zatím vrátit nechtějí. Ruská radikalizace byla podle něj patrná posledních osm let. "Ruské noviny hlásaly, že Západu se nebojí a že jednou skončí až u Berlína," říká pro Aktuálně.cz lékař, jenž si nepřál uvést své jméno.
Rusko je dost velké, proč chce další zemi? Proč většinu šílených lidí tvoří muži? Otázek, na které musí učitelé v Evropě v souvislosti s válkou na Ukrajině nalézat odpovědi, se v hlavách studentů nejen při výuce zeměpisu či dějepisu rodí mnoho. Vlády po celé Evropě vypracovaly pro tápající vyučující pokyny.
„Jela jsem na Ukrajinu navštívit babičku a kamarády, ale už jsem nestihla odjet. Byla jsem v jedné vesnici v chersonské oblasti, když nás v šest ráno vzbudila kamarádčina mamka, že začala válka,” říká z Chersonu na jihu Ukrajiny studentka Leila Selyshcheva, která od patnácti let žije v Česku. „Město je hodně poškozené, přímo v ulicích se teď nebojuje, ale Rusové město okupují,” dodává.
„Vláda schválila další vojenskou techniku, která míří na Ukrajinu. V hodnotě majetku, který byl ze strany ministerstva obrany odeslán, už jsme na částce kolem jedné miliardy,” říká ministryně obrany Jana Černochová z ODS. „Pořád se s jistou nadějí upínám k tomu, že by se lidé z obklíčených měst mohli bezpečně dostat pod dohledem koalice ochotných. Můžeme apelovat na OSN,” dodává.
Opadané kachličky, rozbitá okna nebo díry v omítce od střel jsou dnes už běžnou součástí mnoha zdravotnických zařízení na Ukrajině. Ženy rodí v krytech a lidé za lékaři nechodí, pokud se nejedná o velmi vážnou situaci. Nemocnice se v několika případech staly dokonce i terčem ruských útoků, tvrdí ukrajinský think-tank. Podle něj ruská armáda cíleně zaútočila nejméně na 76 z nich.
„Předpokládám, že když Ivan David něco cituje z ruské propagandy, tak to má ověřené i z druhé strany. O některých okolnostech nemáme informace, které by byly z nezávislých zdrojů ověřené. Ve válce se tyhle věci dějí. Za válku ale může Rusko a je to jeho vina. Nevím, co ode mě chcete slyšet,” říká bývalý velvyslanec v Moskvě a Kyjevě a dnes poslanec SPD Jaroslav Bašta.
Ruští a běloruští studenti Masarykovy univerzity natočili video, ve kterém svorně vystoupili proti invazi na Ukrajinu. „Je to vzkaz pro všechny. Vzkaz, že válku také odsuzujeme, byť je vedená našim jménem,” říká Alex Zalesov, student původem z Moskvy a dodává: „Strach je v Rusku velmi zakořeněný. Rusové se bojí vyjádřit svůj názor, říct něco otevřeně. Jsem rád, že jsem ho dokázal překonat."
Půl roku poté, co francouzský deník Le Monde na titulní straně označil nález téměř šesti tisíců stran rukopisů spisovatele Louise-Ferdinanda Célina za „jeden z největších literárních objevů století“, se první z dosud neznámých děl dostane ke čtenářům. Román nazvaný Válka vydá 5. května nakladatelství Gallimard v prestižní takzvané Bílé edici, informovala agentura AFP.
"Pokaždé, když Rusové pořádají válečná tažení, vyjednávají jen s tím, koho považují za partnera. S Putinem se dohodnout dá, prezident Zelenskyj pro něj ale tímto partnerem nebude," říká vyjednavač Radim Pařík a dodává: "Ukrajina po Rusku nechce vůbec nic, kromě toho, aby stáhlo svoje vojska. Dokud budeme ustupovat, bude se tlak jen zvyšovat. Západ nemluví jedním hlasem a to je chyba."
„Emoce Joea Bidena chápu. Jeho poslední věta ale byla nešťastná a nepřipravená. Jinak by ji následně nemuseli dementovat. Jeho úkol není říci, co ho napadá, ale hledat způsob, jak zastavit to, co se děje na Ukrajině,” říká bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD. Komentoval tak vyjádření amerického prezidenta o tom, že Vladimir Putin nesmí zůstat v čele Ruska.
„Postup Ruska je jedním slovem debakl. Co se jim nepodařilo získat rychle, se pokusí urvat brutální silou. Nedojde-li k vyjednávání, hrozí, že to Ukrajina dlouhodobě neustojí,” říká bezpečnostní analytik Josef Kraus k situaci na ukrajinském bojišti. "Jadernou hrozbou Rusko psychologicky straší několik let, síla jaderných zbraní je ale výrazně slabší, než byla,” prohlašuje.
V souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu Česko pozastavilo platnost některých domén dezinformačních webů, které v zemi šířily ruskou propagandu. Ta se však v reakci na to přesunula na sociální sítě, zejména do aplikace Telegram. Šíří se hlavně protiuprchlické narativy, na kterých se podílí i hnutí SPD. Podle expertů ruské vlivové operace v Česku trvají kvůli lidem napojeným na Ruský dům v Praze.
„Bojujeme proti člověku, který má větší šanci vydírat svět, než měl Hitler. Snaha Západu domluvit se s Ruskem je někdy až přehnaná. Rozumí jen síle, sám jsem si to ověřil i v době odsunu,” říká Michael Kocáb, který v 90. letech jako poslanec vedl komisi pro odchod sovětských vojsk. „Rusko není národ primitivů. Musíme věřit, že si to vyřeší sami. Západ na to momentálně nemá,” dodává.
„Nejhorší to bylo v Buče, žili tam s mrtvými v krytech, humanitární koridor selhal. Na autobusy marně čekaly tisíce lidí. To, co se tam děje přes noc, se nedá popsat. Křičí ze spaní. I když jsou ve Lvově, nemůžou vypnout. Řeší osudy svých blízkých tak dlouho, dokud nedostanou zprávu, že už není na koho čekat,” popisuje tragické příběhy z Ukrajiny redaktorka Respektu Ivana Svobodová.
„Země, která je pod tak brutálním útokem, jako Ukrajina, potřebuje veškerou pomoc, kterou může dostat. Potřebovala by i uzavření vzdušného prostoru, to ale znamená riziko války po celé Evropě, včetně války jaderné,” říká bývalý velvyslanec Michael Žantovský. „Neznamená to ale, že to riziko snížíme tím, že budeme Rusku ustupovat. Je tady celá řada kanálů, které je třeba uzavřít,” dodává.
Bohdan sní o kariéře kriminologa, Sonja je zaskočená širokou nabídkou sladkostí, Jehor chce hrát profesionální fotbal. Kongresové centrum na Vyšehradě a hlavní nádraží jsou místy, kam i po měsíci od začátku ruské invaze přijíždějí denně stovky válečných utečenců z Ukrajiny. Polovinu z nich tvoří děti. Reportérka Aktuálně.cz mluvila s nově příchozími ukrajinskými dětmi o tom, jaké mají další plány.
"Ruská armáda ve své historii takové ztráty ještě nikdy neměla. Ukrajinu udržet nedokáže. Budeme bojovat, dokud neosvobodíme celé naše území, včetně Krymu, jsme ale připraveni jednat," říká ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. "Putin útočí nejen na nás, ale na celý civilizovaný svět. Pokud padneme, bude Evropa muset bojovat dál, ale už bez Ukrajiny," varuje.
Kocour Štěpán, který se na Instagramu řadí mezi ukrajinské zvířecí celebrity, je poprvé u moře. Se svou paničkou Annou k němu prchli poté, co se ruští vojáci ve městě Charkov nebezpečně přiblížili k jejich domovu a bombardovali sousední paneláky, vyhodili elektřinu a přinutili je ukrývat se několik dní ve sklepě.
Zavřel počítač, excelové tabulky, ukončil porady a vyrazil společně s fotografem Jakubem Plíhalem do zuřící ruské invaze na Ukrajinu. Šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka tam v minulosti strávil řadu let jako zpravodaj České televize. "Návrat tam byl velmi osobní a emocionální," říká.
