Moderní domy s velkorysým vybavením, kulturní vyžití, vzdělávací zařízení, hasiči nebo knihovna, stejně jako politická angažovanost některých obyvatel. To všechno mělo z nově budovaných poválečných Lidic vytvořit vzorovou socialistickou vesnici.
Přelom století, a zejména následné období Československé republiky, přinesl řadu nových urbanistických vizí. Uvažovalo se například o vzniku vládní čtvrti na Letné, tunelu pod Václavským náměstím nebo výstavbě dopravní komunikace na Petříně. A právě o těchto a mnoha dalších nerealizovaných projektech pojednává kniha Praha nepostavená architektky a teoretičky architektury Kláry Brůhové. "Já si myslím, že pro Prahu tak, jak ji známe dneska, je důležitá kontinuita. Tedy nejenom přelomový rok 1918, ale už události od 2. poloviny 19. století. Velké vize pro Prahu vznikaly už tehdy," přibližuje historii Prahy.
Kniha Města zdí české architektky a urbanistky Anny Beaty Hablové nastiňuje téma obchodních center. Zabývá se jejich architektonickým vývojem nebo tím, jakou roli hrají v současné struktuře města. A právě to autorka knihy kritizuje. Obchodní centra jsou podle ní především introvertními stavbami, které nevyužívají svůj parter. "Jsou pouze kašírkou veřejného prostoru a zároveň tak kradou lidi z veřejného prostoru skutečného, aniž by něco městu vrátila. Za obchodními centry stojí globální hráči, kteří zde vytáhnou z lidí peníze, ty ale investují jinde, nejčastěji dál na východě," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Karlovo náměstí v Praze bude mít novou podobu. Na návrhu přeměny největšího náměstí v Česku bude spolupracovat pět týmů, které vzešly ze soutěže vyhlášené Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Vítězný návrh by mohl být znám v září 2018.
Obec Velká Polom na Ostravsku nikdy v historii neměla náves. Dlouhodobou snahou vedení obce a postupným odkupem pozemků se místo pro setkávání občanů podařilo vytvořit. Návrh vytvořilo ostravského studio Ateliér 38. "Nikoliv prací architekta, ale zdravým selským rozumem, kterého - mám pocit - ubývá, se podařilo plán uskutečnit," podotýká jeden z autorů. Novou náves chválí například i architekt Petr Kučera. "Trend zkvalitňování veřejných prostranství není doménou jen větších měst a je to dobře. Města se mohou vesnicemi v mnohém inspirovat," píše na Facebooku.
Exteriérová výstava Příběh paneláku v Praze umístěná před Fakultou stavební ČVUT představuje historii i aktuální stav šesti vybraných pražských sídlišť. Expozice má upozornit na to, že ne všechna sídliště jsou stejná a že ne v každém případě musí jít o monotónní shluk panelových krabic. A vzhledem k tomu, že jenom v Praze v nich žije kolem 44 procent obyvatel, je podle jedné z autorek projektu Paneláci.cz nutné hledat kvalitní a pro obyvatele důležité a funkční prvky sídlišť a ty podporovat a chránit. "Sídliště v Praze patří mezi nejoblíbenější místa bydlení a nestávají se z nich 'ghetta', jak předvídaly mnohé prognózy devadesátých let," říká architektka Michaela Janečková.
Karlínská galerie Viper se na měsíc změnila na klasickou českou hospodu s tradičním vybavením. Na výstavě je možné si posedět u štamgastského stolu, dát si pivo nebo nakládaný hermelín a především diskutovat, například o budoucnosti Karlína a dalších pražských čtvrtí. "Kvalitní zástavba a s ní související kvalita života, dobrá vzdálenost i dostupnost do centra, udržovaný veřejný prostor, volné stavební parcely, to vše vytváří tlak na cenu nemovitostí i pozemků. A v tomto prostředí nemá dnes klasická hospoda mnoho šancí, jak s pivem za dostupnou cenu přežít," popisuje kurátorka. Netradiční výstava potrvá až do 31. října.
Mezinárodní festival Film a architektura už pošesté představí v Praze a ve vybraných regionech filmy o architektuře a urbanismu. Zlatým hřebem letošního programu bude film REM o nejvýznamnějším architektovi současnosti Removi Koolhassovi nebo španělský film The Competition o zákulisí architektonických soutěží. Festival navazuje na Den architektury a koná se od 30. září do 4. října. Vybrané snímky uvede propagátor architektury Adam Gebrian. Část festivalu je zdarma.
První obchodní centrum vzniklo ve Spojených státech. Původně mělo fungovat jako komunitní centrum na předměstí. Koncept rakouského emigranta se ale velmi záhy zvrhl. Veřejný prostor ve městech tak obchodní centra neobohacují, spíš mu naopak škodí. Existuje ale řada pozitivních příkladů, v Česku například Nový Smíchov v Praze.
Dánská kancelář Gehl Architects představila vize proměny Severojižní magistrály. Architekti přišli s návrhem, jak dopravní tepnu v postupných krocích lépe zapojit do městského prostředí. Součástí návrhu jsou jak rychle realizovatelné první kroky, tak dlouhodobé výhledy. Návrh je výchozím materiálem, o němž budou nyní diskutovat pražští radní. Podívejte se na změny, které významné architektonické studio navrhuje.
Do dvou let se na pražské magistrále dají zlepšit podmínky pro chodce, vysadit zeleň a opravit přilehlé parky, říká Henriette Vambergová z architektonického studia slavného dánského urbanisty Jana Gehla. Změny by podle ní měly být postupné. Menší úpravy se dají dělat hned, velké investice mohou přijít na řadu později. Dodává, že města po celém světě stavěla podobné dálnice, protože panovalo přesvědčení, že jim to ekonomicky pomůže. Ukázalo se, že to tak není, a dnes se jich zbavují. V Soulu to prý trvalo pět let. I velké investice se podle ní vyplatí, protože změna z dálnice na městský bulvár zvýší ceny okolních pozemků a nemovitostí.
Severojižní magistrála se začala budovat v 60. letech. Koncepci, která měla urychlit průjezd Prahou, ale řešili už urbanisté mnohem dřív a její současná nekoncepčnost do určité míry souvisí už s koncem 19. století. Tehdy se začaly bourat městské hradby, na jejichž místě magistrála vznikla. Revitalizaci, která by měla přinést zlepšení životních podmínek v jejím bezprostředním okolí, řeší pro magistrát dánská kancelář Gehl Architect ve spolupráci s urbanisty z Institutu plánování a rozvoje. Historický kontext v rámci komentované procházky představil architekt a popularizátor architektury Petr Kučera.
Pražští politici a plánovači veřejného prostředí se tento týden sešli v Kodani s dánským urbanistou Janem Gehlem. Představil jim analýzu, která ukazuje nejpalčivější problémy severojižní magistrály. Zmínil také několik možných úprav, které by vedly ke zklidnění frekventované ulice. Na konci června bude pro radu hlavního města připraven materiál. Pokud jej politici schválí, proměna magistrály může brzy odstartovat. Začne se drobnými úpravami na zkoušku.
Města lidé vnímali jako něco špinavého, z čehož je potřeba utéct. Tento postoj zesílil po druhé světové válce. V souvislosti s rozvojem automobilismu se začaly nekontrolovaně a nekoncepčně rozvíjet příměstské oblasti. Podle architekta a urbanisty Pavla Hniličky se ale situace postupně zlepšuje. "Chybějící urbanismus je základním nedostatkem. Situace se ale ve srovnání s divokými 90. lety pomalu zlepšuje. Tehdy se zabíraly pole a louky bez rozmyslu a hlubších úvah. Myslelo se, že je to správně, a nikdo moc neoponoval. I protože tento trend byl spojen se spekulacemi," vysvětluje v rozhovoru.
Platy v Praze rostou pomaleji než ceny bytů. Více lidí tak na vlastní bydlení nedosáhne, zvláště když nových bytů vzniká málo a počet obyvatel roste. Podle odborníků ze zahraničí má ale Praha oproti metropolím západní Evropy výhodu v tom, že v centru města je dostatek velkých rozvojových území, která lze proměnit v obytné zóny.
Blížící se konference reSITE letos přivítá výjimečné osobnosti a bude mezi nimi i mnoho významných žen. Do Fóra Karlín zavítá například japonská architektka a zároveň držitelka prestižní Pritzkerovy ceny Kazujo Sedžima z tokijského studia SANAA. Akce se tentokrát zaměří na řešení, inovace a projekty, které nejsou mnohdy vidět na povrchu.
Praha se minulý rok dohodla se světoznámým dánským architektem Janem Gehlem na tom, že jí pomůže s proměnou magistrály. Do hlavního města proto přijela Henriette Vambergová, jež působí v Gehlově architektonickém studiu. Podle Vambergové se z magistrály stala bariéra, která odděluje historické centrum od zbytku města. Upozorňuje také, že i když hlavní pražská tepna plní svou roli, dálnice už v 21. století do města nepatří.
Brazilský projekt Urb-i mapuje na snímcích z Google Street View pozitivní změny veřejných prostranství měst z celého světa. Snaží se ukázat, že stačí málo k tomu, aby se města stala příjemným místem k životu a přestala sloužit pouze autům.
Vítězné náměstí v pražských Dejvicích čeká výrazná změna. Pražský magistrát a městská část připravují dopravně-urbanistickou studii, která má ukázat, jak prostor vylepšit. Příkladem může být Trafalgarské náměstí v Londýně. Vysoké školy zároveň uvolní některé pozemky k výstavbě.
Studenti ateliéru Kuzemenský & Synek z fakulty architektury ČVUT jako semestrální projekt zpracovali návrh plánované železniční zastávky Výstaviště, která má v budoucnu vzniknout na trase Ruzyně, Kladno, Praha. Pochopit měli nejenom funkci železniční dopravy, ale i její vliv na bezprostřední okolí. "Cílem semestru totiž nebylo pouze pocvičit se v návrhu nádraží. Záměrem bylo uvědomit si problematiku míst, která dopravní infrastruktura jako vedlejší efekt produkuje, pokud na ně nemyslíte předem," vysvětluje vedoucí ateliéru. Tři z 15 projektů si můžete prohlédnout v galerii.
