V Paříži se začal testovat nový typ veřejných toalet, které se na ulici objevují jen na noc. Nad ránem zařízení zvané Urilift, které vyrábí firma Pop-up toilets z Nizozemska, sjede pod zem a pro potřeby pánů i dam je k dispozici znovu až po setmění. První taková toaleta se testuje od února nedaleko Montmartru.
"Nejhorší byly hromadné prohlídky, tam nás bylo třeba i dvě stě," vzpomíná na nedávné hledání nájemního bytu v Berlíně Olga Statnaja. Pochází z Moldavska, už několik let ale žije a pracuje v německé metropoli. Berlín dlouhodobě bojuje s vysokými cenami nájmů. Pomoci by mělo jejich zastropování, které bude platit od konce února.
Svět ztratil v uplynulých 40 letech třetinu orné půdy. Intenzivní průmyslové zemědělství, s kterým se pojí chemické postřiky a pesticidy, katastrofálně poškodilo zem a ekosystém rostlin. Čeho naopak přibývá, jsou lidé ve městech. "Čím víc nás je, tím méně vyrovnaný je vztah člověka a přírody, tedy města a venkova," říká anglická urbanistka Carolyn Steelová, autorka knihy Hladové město.
Osmitisícová obec Nejdek leží v pohraniční oblasti poblíž Karlových Varů. Ještě před válkou v ní Němci postavili žulovou zeď, která oddělovala pěší cestu od přilehlých domů. Po odsunu přišli noví usedlíci, kamennou zeď rozebrali a nahradili betonem. Po 70 letech si Nejdečané řekli, že by s šedí u silnice mohli něco udělat, a hladovou zeď polepili keramickou mozaikou. Podívejte se.
Až do jara bude na Palackého náměstí stát nová chytrá zastávka. Praha ji chce otestovat a připravit se na rok 2021, kdy jí vyprší smlouva s firmou JCDecaux. „Po více než dvaceti letech získá Praha zastávky do svého majetku a bude tak nad nimi mít kontrolu nejenom z pohledu jejich funkčnosti, ale také nad reklamou," říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje.
S originálním nápadem na prevenci dopravních nehod přišli thajští dobrovolníci. Na silnici v okolí školy namalovali 3D přechod, který opticky klame řidiče a přiměje je k pomalejší jízdě. Během posledních čtyř let se na silnicích v Thajsku stalo víc než deset tisíc dopravních nehod, při kterých zemřelo 900 lidí.
Nová městská čtvrť na Rohanském ostrově nabídne byty pro čtyři tisíce lidí, obří park a lávku do Holešovic. Ukazuje to nová výstava v pražském Centru architektury a městského plánování, která kromě území popisuje také podobu některých budoucích staveb.
"Představte si svět, kde vládnou peníze a každý je v něm celebritou," začíná inscenace režiséra Jana Mocka, kterou pražské Divadlo Archa představilo v souvislosti s projektem Shared Cities. Diváky zavádí do digitálního smyšleného města Los Santos a klade otázku, jak se vymyšlený svět liší od reality. "I v realitě máme hrací element," tvrdí český průkopník virtuálního divadla.
Sídliště už nejsou tím, čím bývala. Panelové domy mají zasklené balkony, zateplené fasády a na místech dřívějšího staveniště vyrostla tráva. První generace, která na sídliště přišla v 60. a později v 80. letech, na tuhle změnu čekala minimálně čtyři dekády. Dnes ze sídlišť pomalu odchází a s nimi i vzpomínky na pevné sousedské vztahy. Bydlení v panelácích je lákadlem pro lidi z postsovětských zemí, Ukrajince a Rusy. Sousedi se odcizují a starší generace už jen nostalgicky vzpomíná na to, jaké to bylo dřív.
Podílela se na podvodní restauraci v Norsku, přestavbě Alexandrijské knihovny i Times Square. Norská architektka Jenny B. Osuldsenová je jednou z hlavních postav světové kanceláře Snøhetta, která je známá pro svůj nadčasový design, skvělý urbanismus a neotřelou architekturu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o nostalgii vůči starým stavbám, o místech, kde se experimentuje, i o architektech, kterým nikdo nerozumí.
Světové metropole, včetně Prahy, zažívají nejteplejší období v historii. Klimatologové hovoří o tepelných ostrovech, které akumulují teplo. Největším viníkem je přitom sám člověk. Hustá výstavba, silnice, doprava i výfuky klimatizací přispívají k vyšším teplotám ve městě a zhoršují kvalitu života obyvatel. Podívejte se, jak města v zahraničí bojují s horkem a jak by mohla vypadat chladnější Praha, pokud by využila jejich recept.
Pařížská radnice chce uctít památku britské princezny Diany tím, že po ní pojmenuje náměstí v centru města. Nové jméno by mělo nést místo nad tunelem u mostu de l'Alma, ve kterém Diana tragicky zahynula v srpnu roku 1997. Bylo jí 36 let.
Památkově chráněný železniční most na pražské Výtoni je v dezolátním stavu. A zatímco Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) usiluje o to, aby most byl památkové ochrany zbaven, památkáři bojují za jeho záchranu. Stejně k ocelové konstrukci z počátku minulého století přistoupili i studenti architektury. Původní mostní strukturu zachovali přesunutím na jiné místo. Výběr jejich projektů si můžete prohlédnout v galerii.
Revitalizace náměstí, nový most, ale i stavba domova důchodců. Nejen tyto projekty představí výstava s názvem Praha zítra? v multifunkčním prostoru Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Celkem 76 projektů v různých stadiích přípravy od prvních nápadů až po ty, které se momentálně dokončují, vybral architekt a popularizátor architektury Adam Gebrian. Prohlédněte si výběr 11 z nich, které v budoucnu ovlivní podobu Prahy.
V rámci doprovodného programu festivalu Landscape, jehož letošní šestý ročník má poukázat na pražskou divočinu, přiblížil publicista Josef Vomáčka historii a zajímavosti Rohanského ostrova v Karlíně.
Na pražském Vítkově dnes začne 6. ročník festivalu Landscape. Startem je koncert s názevem Eskalace dobra. Na akci, která bude přístupná zdarma, vystoupí kapely J.A.R., Kapitán Demo, Puding paní Elvisovej a Anatol Svahilec. Hlavním tématem festivalu je veřejný prostor a jeho propojení. Do konce září nabídne výstavy pod střechou i venku, instalace v ulicích i v příměstské krajině, happeningy, konference, přednášky, besedy i workshopy. Sledujte pozvánku na festival.
Současný systém často vede k podezření, že rozhodování úředníků o povolení stavby není nezávislé a podléhá vlivu místních politiků.
Při zahušťování od centra k okrajům je třeba postupovat citlivě a zbytečně se nezbavovat zeleně, uvedli experti. Některým vadí to, že se Praha nechce rozvíjet do výšky.
Dolní Břežany leží jižně od Prahy v jejím těsném sousedství a stejně jako řada obcí na hranici pražské aglomerace čelily v minulosti prudkému nárůstu obyvatel. V devadesátých letech žilo v Dolních Břežanech tisíc lidí, v roce 2017 už zhruba o tři tisíce víc. Díky promyšlené koncepci se ale vedení obce podařilo rozvoj regulovat. Prioritou bylo vytvoření dostatečné infrastruktury a kvalitního veřejného prostoru, který je podle starosty Věslava Michalika pro život obyvatel stěžejní. V obci stojí rovněž celá řada cenných staveb. Do aktuální Ročenky české architektury se dostala i nedávno dostavěná školní tělocvična.
Intenzivní dopravu a kvalitní veřejný prostor lze skloubit stejně jako v Londýně, věří náměstkyně primátorky Petra Kolínská.
