Ústavní soud se začal zabývat stížností proti tomu, jak stát vyřizuje žádosti o příspěvek na solidární domácnost. Platbu dostávají lidé za ubytování uprchlíků z Ruskem okupované Ukrajiny. Na počátku stížnosti stál člověk, který si o podporu požádal jinou než vládou nařízenou cestou. Na svou stranu získal soudce, který má na starosti jeho žalobu. Podle něj je způsob vyřizování žádostí protiústavní.
Když nedávno vystupovali někteří členové umělecké ukrajinské školy v Praze s názvem UAkidsSchool na ministerstvu zahraničí, sklidili velký potlesk zahraničních velvyslanců i dalších diplomatů. Školu s uprchlíky vytvořila z ničeho Anastasia Chobotoková, která zemi rovněž opustila, když Rusko v loňském únoru zahájilo útok na Ukrajinu. Nyní do školy dochází sedmdesátka dětí.
Oblast Blízkého východu, dříve známá také jako Mezopotámie nebo Země mezi dvěma řekami, je dnes regionem konfliktů a krizí. Ty se i díky příchodu uprchlíků dostávají do popředí zájmu Evropy. Málokdy se ale věnuje pozornost klimatu a klimatickým změnám, které život na Blízkém východě činí často neúnosným.
Když psala svou knihu, byly chvíle, kdy si lehla na zem a křičela nebo plakala. Tak obtížné bylo pro Irinu Korotyčovou psát o její rodné Ukrajině v době válečné agrese Ruska a popisovat těžké osudy svých přátel i známých. Vytvořila tak knihu, která jako jedna z mála v Česku ukazuje válku ze zcela osobního, ukrajinského pohledu. "Jsem moc ráda, že jsem ji napsala. Věřím, že má smysl," říká.
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek v irském parlamentu hovořil o jedinečném vztahu obou zemí a společné historii. Ocenil přitom irskou podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem a uvedl, že Británie by měla úžeji spolupracovat s Irskem. Apeloval také na důslednou ochranu klimatu a vzpomínal na své irské předky.
V půlce března uplynul rok od doby, kdy se 37letá Olga Žmurko vypravila autem z Ukrajiny do bezpečnější části Evropy. Socioložka a výzkumnice našla dočasný domov v Brně, kde jí v začátcích pomáhali čeští dobrovolníci. I díky nim sehnala bydlení, práci v oboru i nové přátele. Začala také studovat a učit na Masarykově univerzitě. Do Kyjeva se chce vrátit, jakmile to bude možné.
Penze by se měly začít odvozovat úplně jinak, moderně, futuristicky. O celém systému by se mělo uvažovat na úrovni 21. století.
Původně to vypadalo jako sen, který se nemůže nikdy splnit. Jednadvacetiletá Iryna Ryhanová si po útěku z Ukrajiny přála otevřít si v Česku pizzerii. Neměla ale pec, prostory, vybavení ani peníze. Jenže její přání se začíná plnit. S pomocí českých kamarádek si v Litomyšli pronajala prostory a sehnala peníze. Vyhráno ale ještě nemá.
Poté co v Rusku vyhlásili kvůli invazi na Ukrajinu částečnou mobilizaci, uprchly ze země statisíce lidí. Ve velkém počtu zamířili do zemí jako Turecko, Arménie nebo Gruzie. Pro mnoho obyvatel žijících na východě Ruska se ale nejbližší a také nejsnazší destinací stalo Mongolsko. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa z mongolské metropole Ulánbátar.
Rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstávají v Česku statisíce uprchlíků, mezi nimiž výrazně převládají ženy. Ony samy i organizace, které jim pomáhají, upozorňují na přetrvávající problémy. Pro mnohé je složité najít práci, dostupné bydlení nebo školku pro své děti. Stěžují si také na neuznávání vzdělání nebo jazykovou bariéru kvůli nedostatku kurzů češtiny. Stát slibuje, že pomoc zlepší.
V Česku přibývá lidí, kteří trpí odolnou formou tuberkulózy. Běžné léky proti ní nezabírají a trvá i dva roky, než se pacient z nemoci dostane. V roce 2021 tuto formu mělo deset lidí, loni jich už bylo 19. Jediné zařízení, které se o tyto pacienty stará, už naráží na svou kapacitu. Lékaři proto žádají budování dalších center. Zároveň ale uklidňují, že běžný člověk se téměř nemůže nakazit.
Stát hledá způsoby, jak uprchlíkům umožnit přístup k většímu množství kurzů češtiny, stejně jako k lepšímu zaměstnání a důstojnému bydlení, slibuje nedávno jmenovaná koordinátorka pro integraci a adaptaci válečných uprchlíků Klára Šimáčková Laurenčíková. "Ale je před námi mnoho úkolů. Teprve za rok, dva, tři budeme schopni vyhodnotit, jestli jsme to zvládli," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Mykolajiv se dnes již dá považovat za téměř mírové město, stejně se v něm dá ale jen těžko žít, popisuje své zkušenosti Martin Ondráček, spoluautor iniciativy Dárek pro Putina. Ve městě nyní teče z kohoutků pouze slaná voda a elektrický proud tam funguje jen dvě hodiny denně. "Jen ty nálety už tam nejsou každé dvě hodiny, ale jednou za tři dny. A to je ten mír," podotýká v rozhovoru.
Britská vláda se chce vypořádat s nelegální migrací. Nový návrh zákona ale lidem bere základní práva a doživotně je trestá, stěžují si lidskoprávní organizace, opozice i OSN. "Tohle opatření z nás udělá vyvrhele v očích dalších západních evropských států a stejně nebude fungovat," uvedl například bývalý britský ministr vnitra Jack Straw.
Když se v Česku začalo mluvit o přijetí 50 syrských sirotků z řeckých uprchlických táborů, postavil se za ně nečekaný hrdina. K jejich přemístění do západní Evropy přispěl řidič kamionu a poloviční Rom Jaroslav Miko. Jeho neúnavný boj za práva menšin zachytil v dokumentu More Miko režisér Robin Kvapil. Ve společném rozhovoru vysvětlují, proč pořád doufají, že se k dětem přihlásí i česká vláda.
"Pro nás tu už žádná naděje nezbyla," říká Husein Ali, afghánský migrant, který je momentálně v Istanbulu. "Každý, koho znám, se snaží sehnat pár tisíc dolarů a zamířit do Evropy." Části jižního Turecka a severní Sýrie jako by před třemi týdny přestaly existovat. Masivní zemětřesení, které oblast zasáhlo, si vyžádalo téměř 50 tisíc životů a další lidi připravilo o domov. Mezi nimi i migranty.
Utekli před válkou, získali azyl v Česku a začali pracovat. Zatímco na Ukrajině ale dělali vedoucí nebo specialisty, v novém útočišti vykonávají hlavně manuální a pomocné práce. Přestože si práci v Česku našla více než polovina z ekonomicky aktivních uprchlíků, kvůli nízkým výplatám je 50 procent příchozích pod hranicí příjmové chudoby, uvádí studie společnosti PAQ Research.
