Na 600 tisíc Palestinců už opustilo severní část Pásma Gazy poté, co je k tomu v pátek vyzvala izraelská armáda. Výzva obyvatelům je pravděpodobně předzvěstí izraelské pozemní ofenzivy do Gazy, která má být odvetou za útok hnutí Hamás. Podívejte se, jak Palestinci pod tíhou hrozby prchají ze severní části úzkého pobřežního pásu o velikosti Bratislavy.
Úzká silnice se klikatí mezi stromy, jejichž listy už zbarvil podzim. Krásnou přírodu Bělověžského národního parku ruší jen občasné cedule varující řidiče před zubry, které tu mohou potkat. Z těch ale místní obavy nemají. Daleko větší starosti jim dělá, že v lese mohou narazit na zraněné nebo prochladlé migranty, kteří se do země dostávají skrze hranici s Běloruskem. Navzdory tisícům vojáků.
Vládní strana Právo a spravedlnost, která bude v nedělních parlamentních volbách obhajovat svou pozici, postavila na polsko-běloruské hranici v reakci na migrační krizi asi čtyři metry vysokou zeď. Stát také do oblasti u Bělověže poslal vojáky, ale výsledkem jsou pouze zranění migranti, kterým musí zdejší obyvatelé pomáhat, a upadající turismus.
V KLDR se měla stát propagandistkou komunistického režimu. Otec si ale její budoucnost představoval jinak a zařídil dceři útěk do jihokorejského Soulu. O skutečném osudu mladé uprchlice vypráví v novém románu Severka koreanistka Nina Špitálníková. V rozhovoru vysvětluje, proč se svou hrdinkou soucítí, přestože zničila stovky životů, i proč se rozhodla napsat pohádku, která totalitu přiblíží dětem.
Polsko kvůli nárůstu nelegální migrace zavede kontroly vozidel na hraničních přechodech se Slovenskem, uvedl podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Podobná opatření může Varšava zavést do budoucna také na hranicích s Německem, uvedla stanice Polsat News s odkazem na mluvčího polské vlády. Varšava a Berlín už dříve uvedly, že hodlají ohledně situace na hranicích brzy jednat.
Itálie začala požadovat zhruba 5000 eur (přibližně 120 000 korun) po žadatelích o azyl, kteří chtějí zůstat na svobodě během konečné fáze řízení o své žádosti. Jinak jim hrozí umístění do detenčního zařízení CPR. Dekret byl vydán v oficiálním věstníku a je tudíž platný, informovala v pátek agentura ANSA. Opatření vyvolalo silnou kritiku ze strany opozice.
V polských klubových kinech diváci před novým filmem režisérky Agnieszky Hollandové uvidí spot o pohraničnících, který připravilo ministerstvo vnitra. Ve čtvrtek to oznámil jeho náměstek Blažej Pobožy. Snímek Hollandové nazvaný Hranice vypráví o migrační krizi na polsko-běloruské hranici. Přestože získal cenu na benátském festivalu, národní konzervativci vládnoucí v Polsku jej odsuzují.
Po úspěchu na benátském festivalu, kde za něj tuto sobotu získala zvláštní cenu poroty, polská režisérka Agnieszka Hollandová zveřejnila první trailer z filmu Hranice. Více než dvouhodinové černobílé hrané drama se odehrává na polsko-běloruské hranici, odkud se roku 2021 uprchlíci snažili dostat do Evropské unie. "Když je pustíme, přijdou tisíce dalších," stěžuje si v traileru jedna postava.
Evropa zničí sama sebe, pokud se bude chovat nelidsky k migrantům, říká polská režisérka Agnieszka Hollandová. V úterý na benátském festivalu představila více než dvouhodinový, černobílý hraný film Hranice o dramatických osudech uprchlíků na polsko-běloruské hranici. Česká kina ho uvedou 19. října. Polský ministr spravedlnosti vzbudil rozruch, když snímek přirovnal k nacistické propagandě.
Zhruba desetina uprchlíků plánuje v krátké době návrat na Ukrajinu. Vrátit se jednou domů chtějí dvě třetiny dospělých. Ve svém výzkumu o vysídlených to zjistila Mezinárodní organizace pro migraci. Ve druhém čtvrtletí se do výzkumu zapojilo 1706 dospělých s dočasnou ochranou ze všech krajů kromě Zlínského.
Desetina ukrajinských uprchlíků neví, jestli jejich děti nastoupí po prázdninách do školy. Ukázal to nejnovější průzkum odborníků, kteří rodiny usazené v Česku sledují už od loňska. Tentokrát se společnost PAQ Research a Sociologický ústav Akademie věd zaměřily právě na vzdělávání. Spoluautorka Martina Kavanová pro Aktuálně.cz popsala, jaké problémy české školy v nadcházejícím roce čekají.
"Když ty lidi vytáhnete ze dřevěných loděk, nejsou vám ani schopni říct, jak se jmenují, a masově kolabují. Jsou často ve stavu, jaký jsem viděla poprvé v životě," popisuje slovenská novinářka Sára Činčurová své zkušenosti z lodi Sea-Eye, s jejíž posádkou pomáhala tři týdny zachraňovat uprchlíky ze Středozemního moře. Jak se migrace do Evropy mění? A proměňuje se i přístup Evropanů k uprchlíkům?
Lékaři bez hranic pomáhají na nejsmrtelnější uprchlické trase na světě – v centrálním Středomoří. Aktivně vyhledávají plavidla s uprchlíky, kteří na cestě do Evropy riskují svůj život. Aby se dostali z extrémně nebezpečné Libye, tráví hodiny a někdy i dny na moři, kde hloubka dosahuje jeden kilometr.
Uprchlíci z Ukrajiny se od července dostanou do potíží, varují nevládní organizace, které jim pomáhají. Změní se podmínky pro bezplatné ubytování nebo vyplácení humanitární dávky. "Ze systému vypadne mnoho lidí, kteří nebudou schopni zajistit si příjem, aby tady mohli důstojně žít," varuje Markéta Hronková, ředitelka organizace La Strada.
České školství loni čelilo výzvě, jaká neměla obdoby. Po vypuknutí války do Česka přišly desítky tisíc ukrajinských dětí, které bylo potřeba začlenit do škol. Nadace České spořitelny ve středu večer ocenila několik osobností a projektů, které ukrajinským žákům s integrací pomáhaly. Nadace ceny uděluje každoročně za přínos v oblasti vzdělávání.
Ústavní soud se začal zabývat stížností proti tomu, jak stát vyřizuje žádosti o příspěvek na solidární domácnost. Platbu dostávají lidé za ubytování uprchlíků z Ruskem okupované Ukrajiny. Na počátku stížnosti stál člověk, který si o podporu požádal jinou než vládou nařízenou cestou. Na svou stranu získal soudce, který má na starosti jeho žalobu. Podle něj je způsob vyřizování žádostí protiústavní.
