Malá porce jídla třikrát denně, speciální místnost určená k mučení a zákaz smát se i brečet. Třiačtyřicetiletá Sayragul Sauytbayová popsala poměry za ostnatými dráty táborů pro Ujgury. Čínská vláda tuto muslimskou menšinu utlačuje a porušuje jejich základní lidská práva.
Pokud se zpráva o tom, že mu europoslanci udělili prestižní Sacharovovu cenu, donese k Ilhamovi Tohtimu do vězení dostatečně rychle, bude ji mít jako narozeninový dárek. Ujgurský ekonom a aktivista v pátek oslaví padesáté narozeniny. Posledních pět let strávil za mřížemi, kam ho čínské úřady poslaly na doživotí kvůli údajné podpoře separatismu a terorismu.
Spojené státy zavádějí sankce proti 28 čínským bezpečnostním úřadům i komerčním podnikům, včetně předního výrobce kamerových systémů a bezpečnostní techniky Hikvision, kvůli účasti na porušování práv muslimské menšiny Ujgurů. Uvedly to v pondělí tiskové agentury s odvoláním na dokument ministerstva obchodu Spojených států.
Čínu v posledních týdnech rozsvítila rudá barva. Je k vidění na autobusech, billboardech i obřích vlajkách. Prvního července si tato nejlidnatější země světa připomíná 100 let od založení komunistické strany. Ta je základním stavebním kamenem režimu, který vůči obyvatelům stále více přitvrzuje: soustavně utlačuje křesťany, muslimské Ujgury nebo zakazuje "škodlivé" webové stránky.
Čínská vláda využívala chybu v operačním systému iOS firmy Apple, aby sbírala detailní informace o Ujgurech. Minulou neděli to uvedl technologický server TechCrunch. Peking dlouhodobě čelí mezinárodní kritice, že tuto muslimskou menšinu utlačuje.
Meteoritické jezero, město Kašgar na historické Hedvábné stezce, jedinečná kultura, pohoří Ťan-šan zapsané v seznamu kulturního dědictví UNESCO... Všechny leží v provincii Sin-ťiang na západě Číny. Každý rok sem kvůli nim přijedou miliony turistů. Neodradí je ani fakt, že se nacházejí v provincii, kde jsou v převýchovných táborech zavřeny naopak miliony členů muslimské menšiny Ujgurů.
Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci v čínských převýchovných táborech sinolog Ondřej Klimeš. Dochází i k fyzickému násilí, mučení je podle svědků v čínských věznicích na denním pořádku. Ujguři nejsou jediným etnikem, které je považováno za problematické, jde i o Tibeťany nebo Kazachy, říká Klimeš. Běžní Číňané si dost často nejsou vědomi existence těchto táborů, systém domácí propagandy je poměrně výkonný, dodává.
Když se turisté cestující z Kyrgyzstánu do čínské provincie Sin-ťiang chystali k přechodu hranic, upozornil je průvodce na nezvyklou praktiku, kterou čínští celníci na místě provádějí. Ať se připraví, že se jim na hranicích "něco" stane s mobilem. O pár hodin později turisté zjistili, co tím průvodce myslel - celníci jim zabavili telefony, ve kterých po navrácení našli nově nainstalovanou neznámou aplikaci.
Až tři miliony lidí z jedenáctimilionové populace Ujgurů, muslimů žijících v západočínské provincii Sin-ťiang, by mohly z vůle Pekingu skončit v převýchovných táborech. Podle bojovnice za práva Ujgurů Rushan Abbasové není důvodem jen jejich náboženství, ale také přírodní bohatství a strategické umístění provincie, přes kterou chce čínský prezident Si Ťin-pching vést novou Hedvábnou stezku. "Západní státy musí porozumět tomu, co je v sázce, když se zapojí do Pásu a stezky: genocida, životy a budoucnost více než 11 milionů lidí," řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz jednapadesátiletá Ujgurka, která již třicet let žije ve Spojených státech.
Tresty za pomalé učení čínštiny, píchání injekcí "na omámení" i sexuální zneužívání dívek. To jsou jen některé z výčtu drsných praktik v převýchovných táborech pro Ujgury, které v Číně zřizuje tamní komunistický režim.
Čínské technologické giganty budují ve spolupráci s vládou v Pekingu takzvaný automatizovaný rasismus. S tímto zjištěním přišel americký deník The New York Times, podle něhož Čína používá umělou inteligenci k tomu, aby rozpoznala, který obyvatel země je příslušníkem muslimské menšiny Ujgurů.
Citlivé informace téměř dvou milionů čínských žen byly až do minulého týdne dohledatelné v nezabezpečené internetové databázi. Kromě jména a telefonního čísla obsahovaly i jejich adresy, fotografie, čísla identifikačního průkazu nebo například jejich politické přesvědčení. Ve formuláři dokonce byla kolonka s informací, zda je žena Breedready, tedy "připravena k reprodukci".
Pronásledovaní Číňané desetiletí prchali ze země vyprahlou horskou krajinou na pomezí západní Číny, Tádžikistánu a Afghánistánu. Už několik let tato cesta není bezpečná. Na území Tádžikistánu, pár kilometrů za hranicí s provincií Sin-ťiang, kde žijí perzekvovaní Ujguři, stojí čínská vojenská základna, zjistil americký deník The Washington Post.
Když spisovatel George Orwell přišel s dystopickou knihou 1984, psal v ní o Velkém bratrovi. Jeho popis propracovaného sledovacího systému obyvatel ale není vzdálený současné realitě v Číně. Naznačují to nová zjištění nizozemského výzkumníka Victora Geverse. Podle něj Peking velmi podrobně monitoruje život asi 2,5 milionu obyvatel, většinou Ujgurů. A to 24 hodin denně.
Mnoho Ujgurů, kteří prchají před krutým zacházením z rodné Číny, nenachází klid ani za hranicemi státu. Čínský režim sleduje tuto muslimskou menšinu i v Austrálii, kde podle odhadů žijí asi tři tisíce Ujgurů. Podle svědectví, která přinesl americký deník The Washington Post, je pekingské úřady vydírají třeba skrze telefonáty. "Začali mě vyslýchat," vzpomíná žena jménem Rashida Abdughufurová, jak se z obyčejného videohovoru, který měla vést se svou matkou, stal vyděračský telefonát.
Turecko vyzvalo Čínu, aby zavřela takzvané převýchovné tábory, v nichž drží více než milion příslušníků menšinového ujgurského etnika. Ankara se na čínské úřady obrátila poté, co se objevily zprávy, že v jednom z těchto táborů zemřel známý ujgurský hudebník. Informoval o tom v neděli zpravodajský server BBC News. Čínské velvyslanectví v Ankaře ve své reakci obvinění označilo za lež a vyzvalo tureckou vládu, aby nařčení ze špatného zacházení s Ujgury stáhla.
V Číně se potvrzují nejhorší noční můry, jsou tam tábory, do kterých vás strčí a nikdo nezjistí, co se s vámi stalo. Podle odhadů je tam až milion lidí. Pro nás byla Čína jediná možnost, jak se vyhnout Afghánistánu, myslel jsem si, že si umím představit, co ta totalita tam znamená, ale tam má člověk pocit, jako by se ocitl ve sci-fi, líčí cestovatel Dan Přibáň čtyři dny v Číně, kam se dostali v rámci poslední výpravy legendárních trabantů. Dodává, že není na světě většího bratra než Čína, čtyři dny tam byly prý ty nejobskurnější, jaké v životě zažil. Je to jako šílená komedie, když můžete vyjet, ale ne když tam musíte žít, dodává.
Před deseti lety byly v severozápadní čínské provincii Sin-ťiang potlačeny čínskými ozbrojenými složkami nepokoje, které si vyžádaly až 200 obětí z muslimské menšiny Ujgurů. Od té doby se jejich situace zhoršuje. Čínská vláda jich v převýchovných táborech drží nejméně milion. Omir Bekali je jedním z mála lidí, kteří se z vězení dostali ven a promluvili o svých zkušenostech. Ruce i nohy měl svázané řetězy, sedm měsíců neviděl sluneční světlo. Jeho spásou bylo, že ač se narodil v Číně, má kazašské občanství. "K jídlu jsem měl suché knedlíky a rýžový vývar. Abychom dostali alespoň to, museli jsme zpívat písně oslavující komunistickou stranu," popisuje Bekali v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Už několik let se hongkongští fotbaloví fanoušci při zvuku své hymny otáčí zády, bučí nebo drží transparenty na podporu nezávislosti města. Hymna, která při jejich sportovních zápasech zní, je totiž čínská, což se fanouškům požadujícím nezávislost nelíbí. Tamní poslanci nyní přišli s návrhem zákona, který by měl jejich chování trestat. Je to jen součást tažení Číny proti "neposlušným" územím, která se stupňují s nástupem Si Ťin-pchinga do prezidentské funkce.
Boj britských rodičů za život těžce nemocného dítěte, 145 dnů hladovění uvězněného režiséra Oleha Sencova a záchrana chlapců uvázlých v thajské jeskyni. Podívejte se na výběr deseti nejvýraznějších příběhů, z nichž každý nějakým způsobem hýbal rokem 2018.
