


Smějeme se Babišovi, že je bez páteře. Své hodnoty ale opouští celá Evropa
Unie chce být víc vidět a hrát důležitější roli v mezinárodní politice. Nemůže ale uspět, dokud si neujasní, jestli jsou pro ni důležitější principy, nebo obchod.



Unie chce být víc vidět a hrát důležitější roli v mezinárodní politice. Nemůže ale uspět, dokud si neujasní, jestli jsou pro ni důležitější principy, nebo obchod.



Snad evropští politici vezmou text čtyř autorů vážně, snad se „pragmatismus zavřených očí“, tedy jakýsi euro soft zemanismus, změní ve „vidím a slyším, oči nezavírám“, v postoj, který bude víc připomínat Václava Havla a jeho vize zahraniční politiky.



Americká filmová akademie usiluje o lepší svět. Projevuje přitom mentalitu okrašlovacího spolku, my v Česku bychom se jí ale smát neměli.



Příběh o mladé dívce Mulan, která vstoupí v přestrojení za muže do armády, aby se povolání vyhnul její stárnoucí otec, uchvátil před více než dvaceti lety západní publikum. Animovaný film od amerického studia Disney se ale nesetkal s pozitivním přijetím v Číně, odkud pochází jeho předloha. Novou hranou verzi, která jde právě do kin, proto dostaly čínské úřady ke schválení.



Vládní představitelé různých zemí světa, včetně České republiky, vítali během pandemie dodávky roušek a dalších zdravotnických pomůcek z Číny a následně děkovali svým čínským kolegům na sociálních sítích. Jak ale zjistil americký deník New York Times, na výrobě ochranných pomůcek se podíleli v rámci nucených prací i Ujgurové. Muslimská menšina, která v Číně dlouhodobě čelí utlačování.



Překladatel Husenjan Esker je Ujgur, člen etnické menšiny muslimů žijící v Číně. Ačkoliv režim v zemi zavírá Ujgury do tzv. převýchovných táborů a podle výpovědí uprchlíků je pronásleduje, Esker s úřady spolupracoval. Byl členem vládnoucí komunistické strany a veřejně podporoval její kroky. Přesto ho policie před rokem zatkla a až doteď o něm nikdo neslyšel.



Před třinácti lety si parta čínských spolužáků jako každý víkend sedla k televizi. Chtěli si pustit film a společně povečeřet. Po filmu, který tehdy viděli, ale nikdo hlad neměl. Komedii totiž po pár minutách přerušil vložený dokument o potlačení demonstrace na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Do té chvíle studenti neměli o události nejmenší ponětí. Jedním z nich byl budoucí umělec Badiucao.



Vyhýbejte se přímému kontaktu s lidmi, nesdružujte se ve větších skupinách a nevycházejte zbytečně ven, nabádá čínská vláda občany, aby nedocházelo k dalšímu šíření nového koronaviru. Na Ujgury, které režim drží ve stísněných podmínkách převýchovných táborů, se však tato pravidla nevztahují. Pokud se mezi nimi virus rozšíří, odborníci se obávají extrémního nárůstu počtu obětí.



Když ujgurskému básníkovi Azizi Isovi Elkunovi zemřel v roce 2017 otec, nemohl se jeho pohřbu v čínské provincii Sin-ťiang z bezpečnostních důvodů zúčastnit. Proto si našel jiný způsob, jak jeho hrob navštívit alespoň virtuálně. Začal sledovat satelitní snímky hřbitova.



Na sociálních sítích slaví úspěch japonský komiks, který je nakreslen ve stylu manga a vypráví o etnické Ujgurce. Jeho autorka říká, že chce úspěch využít k tomu, aby "poukázala na každodenní utrpení" převážně muslimské menšiny žijící v Číně.



Osmnáctileté dívce se podařilo utéct ze Saúdské Arábie před fyzickým, verbálním a citovým zneužíváním. Americké komando zase zneškodnilo nejhledanějšího teroristu světa. Projděte si výběr deseti příběhů končícího roku 2019.



Záložník fotbalového Arsenalu Mesut Özil před několika dny kritizoval Čínu za její politiku vůči ujgurskému obyvatelstvu na západě země. Kauza má další dohru.



Čínská státní televize CCTV se rozhodla neodvysílat víkendový fotbalový zápas mezi Arsenalem a Manchesterem City. Může za to jeden z hráčů londýnského fotbalového klubu, který veřejně odsoudil, jak se Čína chová k etnické menšině Ujgurů.



Technologie rozpoznávání obličejů zažívá celosvětový rozmach. Jejím využíváním je proslulá zejména Čína, nicméně o vybudování celostátního monitorovacího systému v současné době usiluje také Indie.



Komunikace s okolním světem je pro Ujgury, které čínský režim zavírá do vězení, prakticky nemožná. Přesto si ale příslušníci této muslimské menšiny nacházejí cesty, jak okolní svět informovat o tom, co se v přísně kontrolované oblasti provincie Sin-ťiang na západě Číny děje.



Uniklé dokumenty čínské komunistické strany ukazují, že Čína zřídila především pro Ujgury, muslimskou menšinu žijící na severozápadě země, tábory určené k ideologické indoktrinaci a převýchově.



V otrlé době, která už málokoho něčím zaskočí, přinesly poslední dny celou sérii zpráv, jež pořád ještě šokovat dovedou. Jedno mají společné: přicházejí z Číny.



Dal vybudovat dvě detenční centra pro dvacet tisíc Ujgurů. Peking ho vnímal jako ostříleného pracovníka, který nad touto muslimskou minoritou dokáže držet pevnou ruku. I proto, že sám aspoň na veřejnosti prohlašoval, že si přeje Ujgury kompletně vyhladit.



Když jedna z prestižních britských univerzit pořádala konferenci, nebyla to škola, kdo rozhodl o seznamu řečníků. Poslední slovo mělo čínské velvyslanectví v Londýně, na jehož přímou výzvu se vedení této nejmenované vzdělávací instituce rozhodlo zrušit pozvání jednoho z původně oslovených výzkumníků. Podle britských poslanců je to jeden z mnoha případů, kdy Čína tlačila na vysoké školy v Británii.