Oblast polské Bogatynie, která leží nedaleko českých hranic a kde se nachází hnědouhelný důl a elektrárna Turów, měla být jedním z míst, kam v příštích letech potečou evropské miliardy. Skoro 77 miliard korun určených Varšavě tam mělo pomoct s přechodem od uhlí k zeleným zdrojům energie a k podpoře místních lidí. Jak ale Aktuálně.cz potvrdila Evropská komise, Bogatynia na peníze nemá nárok.
"Proč chcete připravit mou rodinu o živobytí?" ptá se dívka se smutnýma očima na plakátech v centru Prahy a Bruselu. Slogan je součástí kampaně polské státní těžařské firmy PGE, která provozuje mimo jiné hnědouhelný důl Turów v polsko-německo-českém pohraničí. Těžaři v reklamě varují, že jeho uzavření by bylo katastrofou pro místní lidi. Česká vláda i ekologové ale na ukončení trvají.
Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Ministerstvo o tom ve čtvrtek informovalo na svém webu. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace.
Vrcholní politici, ale i lídři podnikatelské sféry a odboráři v pátek vystoupili během virtuálního klimatického summitu, jehož tématy byly technologické inovace a ekonomické příležitosti. Miliardář Bill Gates řekl, že plnění ekologických závazků se neobejde bez nových technologií. Polský prezident Andrzej Duda chce do roku 2040 v Polsku omezit uhelnou energetiku a do roku 2049 ji eliminovat úplně.
Patří jaderná energetika mezi udržitelné zdroje energie? Právě na tuto otázku měla tento týden odpovědět Evropská komise. Rozhodnutí ale oddálila, otázka jaderné energetiky totiž patří v rámci Evropské unie k nejkontroverznějším.
Německý regulační úřad pro energetiku Die Bundesnetzagentur (BNeTZA) vybral další tři elektrárny, které od 8. prosince nebudou smět spalovat uhlí. Země je v rámci svého postupného odklonu od uhelné energetiky odškodní prémiemi. S odkazem na sdělení úřadu o tom ve čtvrtek informovala agentura DPA.
Horníci v úterý vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu Darkov. Společnost OKD v něm tento týden ukončí provoz, sdělila mluvčí OKD Naďa Chattová.
Společnost OKD příští týden na Karvinsku ukončí provoz ve dvou dolech. V úterý 23. února vyvezou horníci symbolický poslední vozík z Dolu Darkov a v sobotu 27. února z Dolu ČSA, řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. V provozu zůstanou už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih, kde by měla podle dřívějších informací těžba skončit příští rok.
Liberecký kraj bude jednat s ministerstvem životního prostředí o žalobě na Polsko s návrhem na vydání předběžného opatření za porušení evropské legislativy kvůli povolení další těžby v hnědouhelném dolu Turów u česko-polské hranice. Měření České geologické služby potvrdila úbytek vody podél hranice, zejména v oblasti Uhelné. Voda ve vrtech tam stále klesá.
Podle nové studie vědců z Harvardovy univerzity a několika výzkumných center ve Velké Británii zemřelo na důsledky spalování fosilních paliv v roce 2018 osm milionů lidí. Výpočty, které autoři zkombinovali se speciálním 3D modelem planety, ukázaly, že emise z uhlí, benzinu nebo nafty jsou smrtelnější, než se odhadovalo.
Zatímco se vláda zabývá doporučením Uhelné komise přestat využívat uhlí pro výrobu tepla, redakce Aktuálně.cz se krátce podívala na fárání v českých zemích. Kolik bylo havířů, jak klesala produkce a jaká čeká české uhelné regiony budoucnost v době zelené politiky EU? Podívejte se na naši videografiku.
Němci se bojí, že se jim kvůli těžbě v příhraničním polském Turówě propadne půda pod nohama. Pokles změřili i čeští geologové, i když menší. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechal zpracovat resort životního prostředí od České geologické služby. Deník Aktuálně má text k dispozici. "Souvislost poklesu s dolem zatím není prokázaná," upozorňuje v rozhovoru ředitel ČGS Zdeněk Venera.
Ministři vládní sociální demokracie chtějí konec využívání uhlí v Česku již v roce 2033, tedy o pět let dříve, než v prosinci doporučila takzvaná Uhelná komise. Deníku Aktuálně.cz to potvrdili ministr zahraničí Tomáš Petříček i šéf resortu vnitra Jan Hamáček. Již dříve svou podporu dřívějšímu termínu avizovala i část z ministrů za hnutí ANO, vláda by o něm měla rozhodnout příští týden.
Česko získalo spojence v boji proti těžbě v polském hnědouhelném dole Turów. Zničená krajina a mizející zásoby podzemní vody vadí českým i německým obcím, které leží v jeho bezprostředním okolí. A také české vládě, která si na provozovatele dolu stěžuje u Evropské komise a připravuje žalobu. Do Bruselu nově píšou i Němci. Vlastní stížnost podají podle informací Aktuálně.cz ve čtvrtek.
Šéfové vlád členských států EU v pátek brzy ráno rozhodli o budoucnosti klíčové klimatické politiky. Evropská komise již dříve navrhla zpřísnit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ze současných 40 procent alespoň na 55 procent oproti roku 1990. A lídři členských států tento cíl po celonočním jednání podpořili. Své požadavky prosadilo i Česko.
Uhlí skončí mnohem dřív, v roce 2030 pravděpodobně nebudou žádné tepelné elektrárny, boj v uhelné komisi ztratil smysl. Že jsem nesnesl prohru, je nesmysl, říká Jan Rovenský z Greenpeace. Analýz k rozhodnutí o konci uhlí v roce 2038 bylo dost, už tento rok je velmi ambiciózní, jdeme velmi výrazně pod cíle, které jsou stanoveny v rámci emisí CO2, oponuje náměstek MPO René Neděla.
Členové hnutí Greenpeace v maskách čertů se v pondělí ráno pokusili vyvěsit z balkonu ministerstva průmyslu a obchodu transparent s nápisem Kdo uhlí těží, do pekla běží. Zabránila jim v tom policie. Během neohlášené akce na podporu snížení emisí skleníkových plynů nakonec transparent rozvinuli před budovou úřadu. Protestovalo se i na dalších místech.
Uhelná komise v pátek doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038. Ekologové tento termín považují za pozdní, kvůli nesouhlasu z komise odejdou. O věci bude finálně rozhodovat vláda. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, pro což hlasoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), 2038 a 2043.
