Uhlí jako výtvarnému prostředku i tématu spojenému se severem Čech je zasvěcena nová výstava Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem na Litoměřicku. Skupinová přehlídka nazvaná Hérakleitův princip: Sto let uhlí v českém umění zahrnuje díla více než šedesáti autorů včetně Václava Špály, Jana Zrzavého nebo Stanislava Kolíbala. Potrvá do 22. října.
Polsko nezavře hnědouhelný důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. "Nenecháme zavřít ten důl. Žádný soud v Bruselu nám nebude říkat, co je energetická bezpečnost," řekl premiér během návštěvy Turówa podle webu polského rozhlasu.
Ať budou venkovní teploty jakékoli, čeká Německo pořádně horká zima. Ekologičtí aktivisté se se zelenými politiky dostali do konfliktu, který ohrožuje jejich společné cíle.
V parnu pozdního léta stojí ve frontě před černouhelným dolem Bogdanka u polského Lublinu desítky osobních automobilů a dodávek. Někteří lidé čekají ve frontě i několik dní ve snaze zásobit se v době energetické krize před nadcházející zimou, napsala agentura Reuters.
Německá vláda ve středu schválila soubor závazných opatření na úsporu energie a rozhodla, že v zájmu energetické bezpečnosti budou mít nákladní vlaky s uhlím na vytížených koridorech přednost před osobními soupravami. Po jednání vlády oznámili ministři hospodářství a dopravy Robert Habeck a Volker Wissing.
Suché a horké léto střídané bouřkami s prudkými přívalovými dešti. Častější povodně i požáry. Sníh v zimě jen vzácně. Podle astrofyzika a odborníka na životní prostředí Jana Hollana bude počasí v Česku v příštích třiceti letech často extrémní. Do sedmdesáti let očekává kvůli klimatické změně rozpad mnoha států světa. Zásadní je podle něj přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje.
Když se Kreml pokouší vydírat unii plynem i ropou - a zároveň není ani jedno možné rychle nahradit obnovitelnými zdroji či jádrem, - zbývá už jen návrat k uhlí.
Evropa by se kvůli menším dodávkám ruského plynu mohla v rámci hledání alternativ vrátit ke spalování uhlí. Krok tímto směrem už naznačila německá, italská, rakouská a nizozemská vláda. Největší evropští odběratelé ruského plynu se odvrací od Zelené dohody pro Evropu kvůli hrozbě energetické krize, která by mohla nastat v zimě, a kvůli rostoucí inflaci způsobené mimo jiné vysokými cenami energií.
Česko může podle odborníků nahradit výpadek dovozu ruského uhlí. Z Ruska se do tuzemska dováží zhruba sedm procent černého uhlí. Po Polsku, USA a Kanadě tak jde o největšího dovozce této suroviny do Česka - loni sem Rusko exportovalo přes 300 tisíc tun.
Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku. Nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Ve středu to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Rozhodnutí souvisí s přerušením hospodářských vztahů s Moskvou kvůli jeho agresi vůči sousední Ukrajině. Morawiecki také vyzval Evropskou unii ke zdanění dovozu ruské ropy, plynu a uhlí.
Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě. Do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V pátek to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
Skupina aktivistů ráno zhruba na půl hodiny uzavřela v Praze u budovy ministerstva životního prostředí přívod vody do úřadu. Dvojici protestujících, kteří poté bránili k přístupu k uzávěrům z obou stran budovy, z místa odvedli policisté. Protest mířil proti vládní dohodě o těžbě v polském hnědouhelném dole Turów.
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo text dohody mezi Českem a Polskem o řešení vlivů těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Na jejím základě už Polsko v pátek poslalo smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun). Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
Dohoda, o jejíž přijatelnosti panují oprávněné obavy, je velmi smutným koncem českého protestu proti rozšiřování příhraničního polského dolu. Pokud se tam proti všemu rozumu bude těžit až do roku 2044, spor co nevidět propukne znovu. A bude silnější.
S šéfkou jaderného dozoru o startovním poli v předvečer závodu o dostavbu atomové elektrárny na jihu Moravy a o trvalosti zákonů lidských i fyzikálních.
