Po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v Turecku pokračují personální čistky. Úřady vydaly zatykač na 42 novinářů, řady zaměstnanců prořídly také v tureckých aerolinkách, které propustili 211 "nepohodlných" zaměstnanců. Lidé musejí odcházet ze svých pracovních pozic i jinde a vězení se plní potenciálními pučisty. O práci přišly v důsledku převratu desetitisíce lidí.
Kurdští povstalci v pondělí na jihovýchodě Turecka zaútočili na policejní konvoj a tři policisty zabili. S odvoláním na turecké bezpečnostní představitele o tom informovala agentura Reuters. Za útokem podle nich stojí bojovníci ze Strany kurdských pracujících (PKK). Výbušniny byly umístěny na dálnici v provincii Mardin a odpáleny na dálku, když v místě policisté krátce po poledni projížděli v obrněných vozech. PKK bojuje od roku 1984 za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku. Za teroristickou organizaci ji kromě Ankary považuje také Evropská unie a Spojené státy.
Jestliže si Spojené státy přejí zachovat současné vztahy s Ankarou, mají podle tureckého ministra zahraničí vydat Fethullaha Gülena. Ten je podezříván z organizace neúspěšného vojenského převratu. USA ho zatím odmítají vydat bez jasných důkazů.
V poslední době proudily z Turecko na řecké ostrovy jen desítky uprchlíků denně, zatímco ještě v únoru to byly tisíce. O víkendu ale počty začaly opět narůstat. V Řecku se obávají, zda zájem migrantů neroste vinou událostí započatých nezdařeným pučem..
V Istanbulu se dnes večer koná velká demonstrace. Ještě předtím bylo oznámeno, že Turecko po zmařeném puči rozpustí prezidentskou stráž. V souvislosti s pokusem o převrat úřady zadržely skoro 300 členů stráže, což je více než desetina sboru. Stráž tvoří asi 2500 vojáků, 283 z nich ale skončilo ve vazbě kvůli podezření, že se na puči proti prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi podílelo. Tlak na přísné potrestání pučistů sílí. Například představitelé armády oznámili, že budou pro účastníky pokusu o převrat požadovat co nejpřísnější tresty
Synovce muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který podle tureckého prezidenta Erdogana stojí za pokusem o vojenský převrat v zemi, zadržela policie. Muhammeda Saita Gülena zadrželi ve městě Erzurum a nyní bude převezen k výslechu.
Na další příliv migrantů není Evropa připravena, říká expert na migraci Dušan Drbohlav. Podle něj žádná evropská země nezná ideální způsob, jak uprchlíky integrovat. Odmítá také, že by se u Čechů výrazněji projevovala xenofobie než u jiných národů. "České sklony ke xenofobii nejsou ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nijak výraznější," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz s tím, že pramení z historické zkušenosti. "Na rozdíl od západních zemí, často s koloniální minulostí, nemáme pořádné zkušenosti s migrací," podotýká Drbohlav.
První dekret s Erdoganovým podpisem dovoluje držet podezřelé ve vazbě až třicet dní bez obvinění. Uzavřel také 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení. Erdogan v zemi vyhlásil výjimečný stav ve středu. Pokus o převrat si minulý týden vyžádal podle nové úřední bilance 270 mrtvých, mezi nimiž je i 24 pučistů.
Turecký fotbal opouštějí největší zahraniční hvězdy. Po nezdařeném pokusu o převrat a vyhlášení výjimečného stavu se v zemi už necítí bezpečně. Stejný pocit má stále více zahraničních zaměstnanců. Někteří z nich žijí v Turecku již několik let a odchod zvažovali už kvůli zhoršené bezpečnostní situaci po několika předešlých teroristických útocích. To, co se v Turecku děje po puči, je jen poslední kapka.
Turecko hodlá po nezdařeném pokusu o převrat z minulého týdne provést dalekosáhlé změny v organizaci tajných služeb, řekl televizní stanici NTV vicepremiér Nurettin Canikli. Zřízení speciálních soudů pro pučisty se podle ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga nechystá, procesy se stovkami podezřelých budou vést obecné soudy nejspíše v Ankaře. Zatýkání lidí podezřelých z napojení na organizátory převratu bude dál pokračovat, uvedl premiér Binali Yildirim.
Na operetní představení to bylo příliš krvavé a ničivé, na skutečný puč příliš zpackané. Trest smrti ale Erdogan nezavede, byla by to pro něj hospodářská rána, říká bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně. Prezident Erdogan podle něj pro přetrhání vztahů s EU připravuje půdu delší dobu. Turecko prý do EU nechce. Laně tvrdí, že migrační vlna už byla de facto zastavená. Způsobil ji přitom podle něj sám Erdogan tím, že začal po roztržce se syrským prezidentem podporovat tamní opozici. Pak se prý začal o uprchlíky okázale starat a teď je používá jako beranidlo proti Evropě.
Pokud naleznou politické strany shodu, může dojít k omezeným změnám v turecké ústavě. V rozhovoru pro agenturu Reuters to ve čtvrtek uvedl prezident Recep Tayyip Erdogan. Případnému prodloužení výjimečného stavu i po prvních třech měsících podle něj nestojí nic v cestě. V souvislosti se zmařeným pokusem o puč podle prezidenta ve vazbě skončilo již 10 400 lidí. Dalších 4060 policie zatkla, a to včetně 103 armádních generálů. Prezident přiznal, že před pokusem o puč selhaly tajné služby. Armádu, kterou výrazně postihly vládní čistky, Ankara podle něj urychleně doplní "novou krví". Pokus o nový puč se totiž nedá vyloučit, nebude ale snadné jej zahájit, neboť úřady jsou nyní "více ve střehu".
Ministerstvo zahraničí rozšířilo doporučení pro české občany v Turecku, kde byl vyhlášen výjimečný stav. Nově úřad zdůraznil, že je nezbytné mít u sebe vždy platný pas, sdělila mluvčí ministerstva Irena Valentová. Ministerstvo dále doporučuje vůbec necestovat do Ankary, Istanbulu a jihovýchodního Turecka. Turistům radí zůstat v hotelových komplexech, vyhnout se místům s velkou koncentrací osob, jako jsou tržiště či kulturní akce. Dále doporučuje také být v neustálém kontaktu s cestovní kanceláří.
V Turecku dnes začal platit tříměsíční výjimečný stav, který po nezdařeném pokusu o puč ve středu vyhlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Nezbytná zpráva v oficiálním věstníku vyšla hodinu po půlnoci místního času (o půlnoci SELČ) a odpoledne podle očekávání výjimečný stav schválil parlament. V parlamentu, který má 550 členů, tříměsíční výjimečné opatření prošlo v poměru 346 ku 115 hlasům. Vzhledem k rozložení sil se podobný výsledek očekával, protože vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) má 317 poslanců a podporu předem slíbili zákonodárci z krajně pravicové Strany národní akce (MHP).
Pět dnů po nepodařeném pokusu o vojenský puč v Turecku vyhlásil prezident Recep Tayyip Erdogan výjimečný stav. Získává tak možnost vládnout bez parlamentu, omezovat práva a svobody a vydávat dekrety. Může také pokračovat v čistkách, během kterých již postavil mimo službu na 60 000 státních zaměstnanců.
Syrský prezident Bašár Asad obvinil svůj turecký protějšek Recepa Tayyipa Erdogana, že pokusu o puč zneužívá k nastolení "extremistické agendy Muslimského bratrstva". "Je to nebezpečné pro Turecko i pro země, s nimiž sousedí," prohlásil. Syrský prezident podle informací na svém Twitteru mluvil s kubánskou tiskovou agenturou. Asad a Erdogan bývali blízkými spojenci, jejich vztahy se ale zhoršily poté, co v Sýrii v roce 2011 vypukla občanská válka. Damašek viní Ankaru, že podporuje povstalce a pouští zahraniční džihádisty do Sýrie.
Donald Trump se v rozhovoru pro The New York Times vyjádřil, že by se USA možná nepřipojily k ochraně států NATO, které by byly napadeny Ruskem. Zároveň dodal, že rozhodnutí o ochraně pobaltských států proti ruské agresi by záleželo na tom, do jaké míry tyto státy dodržují své závazky vůči USA. V rozhovoru rovněž ocenil tureckého prezidenta Erdogana za to, jak se vypořádal s pučem. Na středečním republikánském sjezdu Mike Pence oficiálně přijal post Trumpova viceprezidenta.
Prezident Erdogan chce otázku vydání duchovního Fethullaha Gülena z USA do Turecka oddělit od dalších vztahů s USA. Řekl to v rozhovoru pro televizi al-Džazíra. Podle něj do pokusu o převrat, za jehož strůjce považuje právě Gülena, byly zapojeny i jiné země, odmítl ale nějakou konkrétně jmenovat. Prohlásil také, že Turecko zůstane systémem parlamentní demokracie a že vztahy s Washingtonem musí zůstat pozitivní.
Po zasedání vlády a bezpečnostní rady státu, která jednala o situaci v zemi po pátečním zmařeném pokusu o puč, ve středu večer vyhlásil turecký prezident Erdogan tříměsíční výjimečný stav. Podle agentury DPA může nyní Erdogan vládnout pomocí dekretů.
Příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nadále demonstrují za jeho podporu. V úterý vyšlo do ulic Ankary několik stovek lidí, kteří požadovali znovuzavedení trestu smrti. Erdogan v posledních dnech zopakoval, že vláda bude o trestu smrti jednat s opozicí. Poslední poprava se v Turecku uskutečnila v roce 1984, nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie.
