Turecko

EU rezaví jako auto, odpadávají nepotřebné části. Současná krize může být osudová, říká Povejšil

EU rezaví jako auto, odpadávají nepotřebné části. Současná krize může být osudová, říká Povejšil

Turecko je pro Evropskou unii nepostradatelný partner, na tom se nic nezmění. Zatím se nedá říct, že by vykročilo mimo právní rámec, nechce ani odstoupit od migrační dohody, říká český velvyslanec při EU Martin Povejšil. Brexit podle něj Unii neohrožuje. Otázka ale prý je, jakou cenu bude EU ochotná zaplatit za to, že vystoupení Velké Británie půjde co nejměkčí cestou. Tvrdší průběh by totiž měl dopad na hospodářství jednotlivých zemí, nejvíc by to přitom podle Povejšila odnesly zranitelnější státy jižní Evropy.

Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu

Pokud EU do října nezruší víza, přestaneme dodržovat migrační dohodu, varuje Turecko

Podle tureckého ministra zahraničí Ankara nemusí dodržet dohodu o uprchlících, pokud Evropská unie do října nezruší vízovou povinnost pro Turky. Ministr to naznačil v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Demonstrace v Kolíně nad Rýnem na podporu tureckého prezidenta Recepa Erdogana

Fotky: Tisíce německých Turků vyšly do ulic Kolína nad Rýnem, vyjadřují podporu Erdoganovi

V Kolíně nad Rýnem v neděli demonstrují na podporu tureckého prezidenta Recepa Erdogana tisíce německých Turků, zatímco na levém břehu řeky se odehrávají protishromáždění.

Demonstrace na podporu tureckého prezidenta Recepa Erdogana.

Alláh akbar, znělo Kolínem nad Rýnem. Desetitisíce Turků vyšly do ulic podpořit Erdogana

Na 40 tisíc stoupenců tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se v neděli podle policie zúčastnilo shromáždění v Kolíně nad Rýnem. Policie měla v pohotovosti 2700 lidí, ale závažnější incidenty dosud nebyly hlášeny.

Příslušníci speciálních sil turecké armády.

Turecko kvůli puči propustilo skoro 1400 vojáků. Armáda potřebuje čerstvu krev, tvrdí Erdogan

Vojáci skončili pro údajné napojení na duchovního Fethullaha Gülena, kterého vláda obviňuje z osnování nezdařeného puče. Už dříve tento týden bylo zbaveno funkcí na 1700 důstojníků v souvislosti s rolí, jakou při nezdařeném převratu sehráli. Vláda také uzavře vojenské školy a velení armády podřídí ministerstvu obrany.

Policie vyšetřuje případ prvního Čecha, který chtěl k Islámskému státu. Hrozí mu 12 let vězení

Policie vyšetřuje případ prvního Čecha, který se chtěl podle ní přidat k teroristům organizace Islámský stát. Muž je ve vazbě, hrozí mu trest vězení od tří do dvanácti let. Zadržen byl letos v lednu v Turecku na jednom z tamních mezinárodních letišť. Podle dostupných informací nebyl muž součástí větší skupiny dalších lidí. Píše to týdeník Respekt ve svém pondělním čísle.

Turkish President Tayyip Erdogan leaves following a news conference at the Presidential Palace in Ankara

Erdogan ruší vojenské školy. Všichni vojenští velitelé budou podléhat úřadům

Erdogan v rozhovoru s televizní stanicí A Haber prohlásil, že všechny vojenské akademie budou nahrazeny nově vytvořenou národní vojenskou univerzitou. Všichni vojenští velitelé budou zároveň nově podléhat přímo ministru obrany, což armádu, jejíž část stála za převratem, plně podřídí civilnímu vedení země.

Příznivec tureckého prezidenta Erdogana se fotí před obrovskou tureckou vlajkou na Taksimském náměstí v Istanbulu

Turecké tajné služby sledovaly pučisty od loňska. Posílali si šifrované zprávy

Stoupenci tureckého duchovního Fethullaha Gülena byli pod drobnohledem tajných služeb od loňského května. Alespoň podle nejmenovaného zdroje, s nímž hovořila agentura AFP. Právě tehdy začala zpravodajská služba MIT dekódovat zprávy, posílané prostřednictvím šifrovací aplikace ByLock.

Kurdové bojují o město Sindžár proti IS.

Kurdští bojovníci se chtěli zmocnit vojenské základny. Turecká armáda jich 35 zabila

Turečtí vojáci zabili 35 kurdských bojovníků poté, co se povstalci ze Strany kurdských pracujících (PKK) pokusili zmocnit vojenské základny ve východoturecké provincii Hakkari. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na představitele armády. V pátek zahynulo při střetech s Kurdy v Hakkari osm tureckých vojáků a více než 25 jich bylo zraněno. PKK bojuje od roku 1984 za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku. Za teroristickou organizaci ji kromě Ankary považuje také Evropská unie a Spojené státy. Ankara proti PKK vede znovu válku od loňského léta, kdy s ní přerušila mírový proces. Při násilnostech přišlo od té doby o život přes 40.000 lidí, většinou Kurdů.

V bavorském Ansbachu odpálil Syřan bombu v batohu.

Němci po útocích zachovávají "hrdinský klid". Hysterii je odnaučila temná historie

Němci reagují na terorismus s překvapivým klidem. I přes počáteční paniku, kterou vyvolalo hned několik útoků během jediného týdne, se situaci podařilo uklidnit. Zásluhu na tom měl i mnichovský policejní mluvčí Marcus da Gloria Martins, který se neúnavně snažil oddělovat fakta od smyšlenek. Stejným způsobem fungují i veřejné debaty, píše britský list The Economist.

Erdogan stáhne stovky žalob na ty, kteří ho urazili. Až na německého komika

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se rozhodl stáhnout všechny žaloby podané kvůli urážkám jeho osoby. Prezident to v pátek oznámil na akci k uctění obětí nezdařeného pokusu o vojenský převrat. Žalobám kvůli urážkám na adresu Erdogana čelí stovky lidí, napsala agentura AP. Erdogan své rozhodnutí podle serveru BBC označil za jednorázové gesto dobré vůle. Německý právník Ralf Höcker, který tureckého prezidenta zastupuje, ale během sobotního dopoledne oznámil, že žaloby podané v Německu zůstávají v platnosti. Trestnímu stíhání tedy dál čelí německý satirik Jan Böhmermann kvůli posměšné básni o Erdoganovi.

V Turecku čeká na soud téměř deset tisíc lidí. Čistky po puči se dotknou 66 tisíc osob

Podle tureckého ministra vnitra Efkana Ala bylo po nezdařeném puči v Turecku zadrženo přes 10 tisíc lidí a z nich 9677 čeká na soud. O cestovní pas přišlo asi 50 tisíc lidí. V Turecku se odehrávají rozsáhlé čistky, které se dotkly podle agentury Reuters už 66 tisíc osob, z nichž 43 tisíc pracovalo ve školství. Ankara označuje za hlavního strůjce puče duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a má stoupence nejenom v Turecku, ale i jinde ve světě.

Armáda i tajná služba by měla být pod kontrolou prezidenta, navrhuje Erdogan

Turecká armáda a rozvědka by měly být pod kontrolou hlavy státu. Podle televize CNN Türk to ve čtvrtek navrhl prezident Recep Tayyip Erdogan v rámci reformy armády, o níž jednala nejvyšší vojenská rada. Nyní jsou armáda i tajná služba (MIT) podle ústavy pod kontrolou premiéra. Na zasedání se jednalo o reformách armády po nedávném pokusu o puč. Rada měla také projednávat obsazení postů uvolněných po zatčení desítek armádních důstojníků. V armádě bylo v souvislosti s pokusem o převrat z 15. července už zbaveno funkcí na 1700 důstojníků, včetně stopadesátky generálů a admirálů, což je asi 40 procent všech generálů a admirálů v zemi.

Nizozemsko (2)

Oficiální název Nizozemské království (Koninkrijk der Nederlanden) v současnosti zahrnuje ještě karibský ostrov Aruba a několik ostrovů v Nizozemských Antilách. Každý z členských subjektů má vlastní vládu i premiéra, ale všechny uznávají společnou hlavu státu - od roku 1980 je jí královna Beatrix.

Erdoganovu "úklidu" po puči padají za oběť i média. Turecko jich přes 130 zavírá

Podle agentury Reuters končí na 131 médií. Mezi nimi mají být tři agentury, 16 televizních stanic, 45 novin či 15 časopisů. Úřady také vydaly desítky zatykačů na novináře. Ankara ve středu také nechala propustit dalších skoro 1700 vojáků, z toho 149 generálů a admirálů. Čistky zasáhly desítky tisíc lidí, kteří byli zbaveni funkce nebo přímo zatčeni. Lidskoprávní organizace Amnesty International tvrdí, že zadržené osoby jsou podrobovány surovému zacházení.

A makeshift memorial placed on the road during a minute of silence in Nice

Bude rok 2016 ještě horší? Zbývá pět měsíců a pokazit se toho může docela dost

Je jasné, že čím hůře vypadá zbytek světa, tím více hraje celá situace do karet Trumpovi, ačkoliv je těžké se vyhnout závěru, že jeho řešení těchto krizí by bylo katastrofální.

Dětská práce - syrský chlapec pracuje v turecké textilce

Syrské uprchlíky v Turecku živí děti. Místo školy šijí Evropanům oblečení

Dvanáctihodinové směny šestkrát týdně. I tak může vypadat život třináctiletého dítěte. Pro děti syrských uprchlíků, kterých žijí v Turecku téměř tři miliony, je to každodenní realita. Jejich rodiče mají jen malou šanci na získání pracovního povolení, a tak se o zajištění rodiny musejí postarat samy. Místo psaní, čtení a počítání ve školních lavicích sedí v továrnách na textil za šicím strojem.

Čistky v Turecku pokračují. Úřady vydaly zatykač na 47 opozičních novinářů

Turecké úřady po nepodařeném pokusu o armádní puč vydaly zatykač na 47 bývalých zaměstnanců předního deníku Zaman. List až do březnové konfiskace vládou podporoval hnutí klerika Fethullaha Gülena žijícího v exilu v USA. Toho prezident Recep Tayyip Erdogan označuje za hlavního strůjce pokusu o převrat. Jeho údajné příznivce z řad vojáků, soudců nebo učitelů policie po tisících zatýká.

Česko přijme 80 Syřanů z tureckých uprchlických táborů, přijet by měli na podzim

Česko přijme z tureckých uprchlických táborů 80 syrských uprchlíků. Přesídlení proběhne v rámci dohody mezi Evropskou unií a Tureckem. Jeho přesný termín zatím není známý, běženci by do Česka ale měli podle Lidových novin dorazit do konce října. Migranti podle mluvčí ministerstva vnitra prochází bezpečnostními prověrkami, po příjezdu do země se o ně bude starat Charita ČR.

Turecký premiér chce novou tureckou ústavu, přejmenoval most přes Bospor

Mezi tureckými politickými stranami panuje dostatečná shoda o nutnosti schválit "omezené ústavní dodatky". Po schůzi vlády to prohlásil turecký premiér Binali Yildirim. Po zmařeném vojenském puči by pak cílem všech politických stran mělo být vytvoření návrhu nové turecké ústavy. Yildirim rovněž oznámil, že istanbulský Bosporský most, který spojuje evropskou a asijskou část největšího tureckého města, ponese napříště jméno "Most mučedníků 15. července" na počest Turků, kteří při pokusu o vojenský puč zemřeli. V Istanbulu a hlavním městě Ankaře bude vztyčen pomník k uctění památky zabitých civilistů. Při pokusu o převrat zahynulo 290 lidí, z nichž řada zemřela právě na Bosporském mostě.