Turecko

V Německu žádají o azyl desítky tureckých diplomatů i s rodinami

Celkem 35 tureckých diplomatů a jejich rodinných příslušníků požádalo v Německu o azyl poté, co v polovině července turecká vláda zmařila pokus o vojenský převrat. Informovalo o tom dnes německé ministerstvo vnitra. Po neúspěšném pokusu o puč Ankara zahájila vlnu čistek namířených proti příznivcům hnutí duchovního Fethullaha Gülena, kterého viní ze zosnování převratu. Mluvčí ministerstva vnitra Johannes Dimroth odmítl upřesnit, kolik z žadatelů jsou skuteční diplomaté a kolik rodinní příslušníci, ale i to, zda všichni diplomaté původně pracovali na zastupitelských úřadech v Německu. Turecké velvyslanectví v Berlíně se k případu nevyjádřilo.

Pešmergové střílí z minometu na pozice Islámského státu

Kurdské síly dobyly město Bašika, armáda je jen pět kilometrů od bašty Islámského státu

Kurdské síly v neděli dobyly město Bašika v rámci ofenzivy proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Mosulu. Bašika leží severovýchodně od tohoto druhého největšího iráckého města. Poblíž se nachází stejnojmenná základna irácké armády, kde asi 500 tureckých vojáků cvičí irácké a kurdské bojovníky.

Irácký premiér odmítl pomoc Turecka v bojích o Mosul. Děkujeme, ale zvládneme to sami, řekl

Do bojů se zapojí desítky tisíc iráckých vojáků a příslušníků kurdských milicí. Pokud bude Irák potřebovat pomoc, Turecko a další země z regionu o ni požádá. Ankara tvrdí, že její účast na bojích by zamezila hrozícímu prolévání krve mezi sunnity a šíity.

Turecko rozšíří bojové operace v Sýrii. Nemáme jinou možnost, tvrdí Erdogan

Podle prezidenta nemá Turecko jinou možnost než vstoupit do pohraničního města Al-Báb, a to navzdory kritice ze strany mezinárodního společenství. Před třemi dny Erdogan řekl, že Turecko bude postupovat v severní Sýrii dále na jih, dokud nevyčistí oblast od teroristů. Tato zóna může prý dosáhnout až 5000 kilometrů čtverečních.

Podle Kurdů jsou nálety neúčinné. Na snímku americký bombardér B-1B Lancer nad Sýrií.

Turecko bombardovalo pozice Kurdů v Sýrii. Zabili jsme 200 bojovníků, tvrdí

Turecké letouny bombardovaly oblast severně od města Aleppa, kterou kurdské milice YPG nedávno obsadily. Ankara se do syrského konfliktu zapojila v srpnu. Kurdy americké úřady považují za jednu z nejefektivnějších sil v boji proti Islámskému státu. Turecko ale YPG považuje za teroristickou organizaci.

Bitva o Mosul obrazem: Největší operace od invaze do Iráku začala, terčem je Islámský stát

Turecké letectvo se zapojilo do bojů o Mosul, Bagdádu navzdory

Turecké letectvo se účastní ofenzivy v iráckém městě Mosul, a to v rámci mezinárodní koalice vedené Spojenými státy, oznámil premiér Binali Yildirim. Proti zapojení tureckých sil do bojů v Iráku již déle protestuje tamní vláda. Už při přípravě ofenzivy za znovudobytí města Mosul z rukou teroristické organizace Islámský stát se Turecko a Irák dostaly do sporu kvůli případné účasti Ankary. Ta chce, aby se na osvobozování města podílela i její armáda a zhruba 3000 iráckých sunnitů, které vycvičila. Irácký premiér Hajdar Abádí to ale odmítá. Jeho šíity ovládané vládě záleží na tom, aby se na osvobozovací akci převážně sunnitského Mosulu podílely v první řadě její milice.

Sunnitské milice před začátkem bitvy o Mosul.

Bitva o Mosul je koncem Islámského státu. Může ale rozpoutat občanskou válku

Na 80 000 mužů míří k Mosulu. A ofenziva, která je označována za "matku všech bitev", podle vojenských analytiků znamená začátek definitivního konce teroristické organizace Islámský stát. Dobytí dnes zhruba milionového města s sebou nese nemalá rizika. Může odstartovat další kolo občanské války, do níž budou zataženy i světové velmoci. Navíc se odhaduje, že z Mosulu jen v prvních dnech uprchne až 200 000 civilistů a není vůbec jisté, že se o ně irácké úřady dokážou postarat. Následovat tak může další útěk – do Evropy.

V Turecku se do úřadu vrátí 198 soudců zbavených funkce po puči

Nejvyšší rada soudců a prokurátorů v Turecku vrátila do funkce 198 soudců a prokurátorů, kteří byli mezi tisíci dalších úřadu zbaveni po červencovém pokusu o převrat. Informoval o tom dnes deník Hürriyet. Ministerstvo obrany dnes naopak oznámilo, že propustilo dalších 109 vojenských soudců z turecké armády kvůli podezření z podílu na pokusu o puč.

Turecký režim nařídil odpojit vysílání kurdské televize ze Švédska

Stockholm – Ve Švédsku přestala vysílat kurdská televize Newroz, kterou společnost Eutelsat na žádost turecké rady pro rozhlasové a televizní vysílání odpojila od signálu. Informoval o tom ve středu švédský rozhlas. Newroz vysílal ze Švédska přes satelit do Evropy a částí Asie zprávy a zábavné pořady v kurdštině a perštině. Podle agentury Anadolu bylo vysílání ukončeno kvůli podpoře Strany kurdských pracujících (PKK). Krok kritizovala Evropská novinářská federace a Reportéři bez hranic. Šéf kanálu Newroz Faruk Nozhatzadeh chce případ pohnat před soud ve Francii, kde má Eutelsat sídlo. "Neporušili jsme zákony ani pravidla televizního vysílání v Evropě," řekl Nozhatzadeh.

Řecko odmítlo udělit azyl i dalším tureckým vojákům

Řecko zamítlo žádost o azyl dalším čtyřem tureckým vojákům a důstojníkům, kteří z vlasti uprchli do Řecka po červencovém neúspěšném pokusu o převrat. Dalším třem z osmičlenné skupiny Atény zamítly žádost o azyl minulý měsíc. Ve všech sedmi případech šlo o prvoinstanční rozhodnutí, proti němuž se mohou odvolat. O žádosti posledního vojáka zatím úřady nerozhodly. Dva majoři, čtyři kapitáni a dva poddůstojníci přiletěli do Řecka na palubě vrtulníku krátce poté, co turecká vláda potlačila pokus o převrat. Ankara je označila za zrádce a v srpnu oficiálně požádala o jejich vydání. Řecké úřady již dříve uvedly, že vojáci dostatečně neprokázali, že do červencového pokusu o převrat nebyli zapleteni.

V Turecku zavraždili dalšího člena vládní strany AKP. Ankara obviňuje Kurdy

V jihotureckém městě Dicle v provincii Diyarbakir, která je baštou Kurdů, zavraždili v pondělí předsedu místní organizace vládní strany AKP Deryana Akterta. Podle místních úřadů za činem stojí povstalci ze Strany kurdských pracujících (PKK), přestože se k vraždě zatím nikdo nepřihlásil. Informovala o tom agentura Reuters. Jde o druhou vraždu člena AKP během dvou dní. Jihovýchodem Turecka zmítají násilné střety mezi tureckou armádou a PKK, která vede boj za autonomní Kurdistán, už od roku 1984. Celkem si boje vyžádaly za více než třicet let již 40 000 obětí.

Russian President Putin shakes hands with Turkish President Erdogan during their meeting in St. Petersburg

Rusko a Turecko podepsaly dohodu o plynovodu TurkStream, posílí i vojenské kontakty

Turecko a Rusko v Istanbulu podepsaly dohodu o vybudování plynovodu TurkStream, který má vést plyn z Ruska do Turecka a odtud dále do Evropy. Dohodu podle agentury DPA podepsali ministři energetiky obou zemí za přítomnosti prezidentů Recepa Tayyipa Erdogana a Vladimira Putina. Dohoda předpokládá výstavbu plynovodu na dně Černého moře s celkovou kapacitou 32 miliard metrů krychlových ročně.

V Turecku explodovalo auto u policejní stanice. Výbuch zabil 17 lidí

Po výbuchu bomby na východě Turecka zemřelo v neděli 17 lidí, z toho osm civilistů. Dalších 27 osob bylo zraněno. Oznámil to guvernér provincie Hakkari, kde bomba v autě nedaleko policejní stanice explodovala. Turecký generální štáb dříve informoval o devíti mrtvých vojácích a útok připsal zakázané Straně kurdských pracujících (PKK). Bomba explodovala dnes dopoledne místního času poblíž policejní stanice nedaleko města Şemdinli, které leží poblíž hranic s Irákem a Íránem. Exploze nastala v okamžiku, kdy policie prováděla kontroly vozidel na silnici. Turecká armáda rovněž oznámila, že v reakci na útok provádí v regionu rozsáhlou operaci za podpory letectva. Uvedl to turecký deník Hürriyet.

Zájem o muslimskou módu roste. Přitahuje i pozornost zavedených značek

Móda pro muslimské ženy je v kurzu. Islámský módní trh by tak mohl podle odborníků vydělat v příštích letech až kolem 500 miliard dolarů (12 bilionů korun). Podle návrháře Osmana Özdemira zažívá tento sektor vzestup již několik let a posílil ho i příchod světových značek na trh.

Uprchlické tábory u nás jsou mimo realitu, odmítla Libye Zemanův a Orbánův nápad

Myšlenkou "na hony vzdálenou realitě v terénu" označila Libye návrh některých evropských politiků, podle kterých by měla přijímat uprchlíky, kteří ze země dopluli do Evropy žádat o azyl. Podobná dohoda začala v březnu platit s Tureckem. Podle mezinárodně uznané vlády v Tripolisu je ale Libye v naprosto odlišené situaci. Země je stále zmítána občanskou válkou a zřizovat uprchlické tábory odmítá. Evropská unie se podle ní jen snaží zbavit se vlastní zodpovědnosti za migranty.

Německý satirik za urážlivou báseň o Erdoganovi souzen nebude, rozhodla prokuratura

Německá prokuratura zastavila trestní stíhání satirika Jana Böhmermanna kvůli posměšné básni o tureckém prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi. Nejvyšší turecký představitel požadoval umělcovo potrestání. Úřad státního návladního v Mohuči ale v úterý podle agentury DPA v souvislosti s tímto případem oznámil, že satirikovu "trestnou činnost nelze s potřebnou jistotou prokázat". Böhmermann na konci března ve veřejnoprávní televizi ZDF přednesl báseň, která obsahovala řadu vulgarismů a líčila tureckého prezidenta Erdogana jako člověka, který porušuje lidská práva, ale také jako někoho, kdo provozuje sex se zvířaty či sleduje dětské porno.

Bratr duchovního, kterého Erdogan viní z převratu, byl zatčen. Někdo ho udal

Kutbettin Gülen byl zadržen v provincii Izmir u jednoho ze svých příbuzných. Po nezdařeném puči už turecké úřady odvolaly více než 80 000 státních zaměstnanců včetně policistů, vojáků, soudců a učitelů. Kvůli vyšetřování bylo zadrženo 32 000 osob.

Francouzské věznice mění zlodějíčky na islamisty, vláda se tomu snaží zabránit

Francouzská vláda hledá způsob, jak se vyrovnat s rostoucím fenoménem radikalizace ve věznicích, které se dlouhodobě potýkají s přeplněním. Právě tam se často z drobných podvodníků a zlodějíčků stávají radikální islamisté. Na začátku letošního roku proto spustila první projekt na deradikalizaci vězňů. V pěti vybraných věznicích vytvořila oddělené části, kde shromažďuje pouze islámské radikály. Experiment má však řadu kritiků.

Turecký tank a obrněné vozidlo u hranice se Sýrií

Turecký parlament o rok prodloužil misi armády v Sýrii a Iráku. Proti byla jen opozice

Turecký parlament v sobotu prodloužil o rok mandát pro turecké jednotky, které se zapojují do bojů v Sýrii a Iráku. Zákon lehce prošel během prvního dne nového zasedání parlamentu, uvedla agentura AFP. Podpořily ho vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), sekulární opoziční Lidová republikánská strana (CHP) a rovněž opoziční nacionalistická Strana národní akce (MHP). Proti byla jen opoziční prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Turecká armáda v sousedních zemích zasahuje proti kurdským radikálům a ozbrojencům z Islámského státu. Podle agentury Anadolu nový zákon platí až do 30. října příštího roku.

Tma, hlad a čekání na smrt. V Aleppu se kvůli strachu z bombardování bojí zapálit svíčku

V obleženém Aleppu stále žije zhruba 250 tisíc lidí. Jeho východní část je v držení protivládních povstalců. Nejen ti však musí čelit intenzivnímu bombardování syrské armády. Z obklíčeného města není úniku a Damašek se svým ruským spojencem útočí i na civilní cíle. Po středeční ofenzivě byly zasaženy i dvě nemocnice. Ve městě už není bezpečno nikde. Obyvatelé trpí nedostatkem jídla i lékařské péče. Každou noc se potmě snaží přečkat nové nálety.