Turecko

Tvůj dům je odteď můj. Kurdové se vracejí, z vesnic vyhánějí všechny Araby

Kurdové se vracejí do měst na severu Iráku, osvobozených z rukou Islámského státu. Podle reportáže agentury Reuters zabírají domy po Arabech, kteří v nich žili od dob Saddáma Husajna. Vyhnali je spolu s islamisty, se kterými podle nich kolaborovali a Islámský stát podporovali. Současná irácká vláda se ale obává, že Kurdové rozšiřují svá území a vytvářejí nová ohniska příštích sporů a konfliktů, především s Tureckem a Íránem.

Turečtí vojáci ze základny NATO požádali o azyl v Německu

Čtyři měsíce po zmařeném pokusu o převrat v Turecku požádalo několik tureckých vojáků ze základny NATO ve falckém Ramsteinu o azyl v Německu. Jejich přesný počet, ani motiv jejich žádosti úřady nesdělily, informovala ve středu agentura DPA. Německé úřady obdržely žádost o azyl také od rodinných příslušníků tureckých vojáků. "Dostali jsme žádost o azyl od více než jedné turecké rodiny," uvedl rada okresu Kaiserslautern Paul Junker. Žádosti Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky obdržel už na počátku listopadu. Podle stanice SWR podali žádost o azyl vojáci, kteří měli být zanedlouho převeleni zpět do své vlasti.

Izrael bude mít po pěti letech velvyslance v Turecku, bude jím zkušený diplomat Ejtan Naeh

Izrael v úterý po pětileté přestávce opět jmenoval svého velvyslance v Ankaře. Bude jím zkušený diplomat Ejtan Naeh, který je nyní v Londýně a který v minulosti už v Turecku působil, informovala agentura AP. Zatím není jasné, kdy hodlá Turecko následovat krok Tel Avivu a jmenovat svého velvyslance v Izraeli. Návrat ambasadorů na velvyslanectví v obou zemích je součástí dohody o usmíření, která byla uzavřena v červnu. Ukončily tak diplomatickou roztržku, která propukla poté, co Izrael v roce 2010 silou zastavil flotilu mířící z Turecka do Gazy. Při zásahu přišlo o život devět tureckých občanů, další pak podlehl utrpěným zraněním. Rok nato oba státy stáhly své ambasadory.

Příznivci tureckého prezidenta Erdogana mávají národní vlajkou na dmonstraci na podporu vládě na Taksimském náměstí v Istanbulu

Turecko pozastavilo činnost 370 nevládních organizací kvůli údajnému napojení na terorismus

Turecko pozastavilo činnost 370 nevládních organizací včetně skupin bojujících za lidská práva kvůli údajnému napojení na teroristické aktivity. Vicepremiér Numan Kurtulmuş mluví o pádných důkazech a raziích v několika kancelářích. V několika případech se policie setkala s odporem, což vedlo k zadržení členů organizací.

Erdogan by chtěl rozšířit hranice Turecka, na Balkáně prý mají Turky rádi

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že by chtěl rozšířit vnější hranice své země. "Nemůžeme být uzavřeni na 780 000 kilometrech čtverečních," prohlásil turecký prezident na slavnosti u příležitosti 78. výročí smrti zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka. "Pokud dnes půjdete do Sýrie, Iráku, Afriky nebo na kterékoliv místo na Balkáně a zeptáte se tamních lidí na jejich názor na Turky, nikdy neuslyšíte výrazy jako útlak a masakry," uvedl Erdogan. Ten se ve své politice odvolává jak na Atatürka, tak i na Osmanskou říši, která kromě dnešního území Turecka zahrnovala v různých dobách i další oblasti Blízkého východu a také Balkánu a severní Afriky.

Příznivec tureckého prezidenta Erdogana se fotí před obrovskou tureckou vlajkou na Taksimském náměstí v Istanbulu

Ankara dala po převratu zatknout tureckého soudce tribunálu OSN, ignoruje jeho diplomatickou imunitu

Turecké úřady zatkly také Aydina Sedafa Akaye, soudce zvláštního orgánu OSN, který převzal agendu tribunálů pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii a ve Rwandě. Podle informací od předsedy soudu Theodora Merona je Akay ve vězení, přestože má diplomatickou imunitu. Ankara podle Merona dosud nepovolila zástupcům soudu ho navštívit. "Vyzvali jsme k jeho propuštění a zastavení všech kroků turecké justice vůči němu," řekl Meron.

Erdogan zažaloval opozici za kritiku svých kroků. Těžká urážka prezidenta, píše se v oznámení

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý prostřednictvím svého právníka podal trestní oznámení na opoziční Lidovou republikánskou stranu (CHP) a jejího předsedu Kemala Kiliçdaroglua. Důvodem je to, že o víkendu v prohlášení odsoudili nedávné zatčení poslanců opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP). Informovala o tom agentura Anadolu. V trestním oznámení Erdoganův právník viní šéfa CHP Kiliçdaroglua z "těžké urážky" prezidenta. Toho se měl mimo jiné dopustit tím, že zatčení opozičních poslanců označil za protiústavní.

Dohoda EU a Turecka má trhliny. Středoevropští ministři jednali o zajištění vnější hranice

Středoevropské státy se připravují na možné selhání migrační dohody EU s Tureckem. O samostatném zajištění vnější hranice EU v pondělí v Rakousku jednali ministři obrany zemí Středoevropské obranné spolupráce (CEDC), jejíž součástí je i Česká republika. Následovat má podobná schůzka i s ministry vnitra a poté již konkrétní akční plán, napsala rakouská tisková agentura APA. "Vzhledem k tomu, že dohoda mezi EU a Tureckem je stále křehčí a ukazují se v ní trhliny, chceme být schopni jednat sami," řekl rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil. Podle něj přebírá Turecko zpět jen málo uprchlíků, zatímco jejich příliv na řecké ostrovy opět výrazně narůstá.

Itálie v centru migrační krize. V říjnu k jejím břehům připlul rekordní počet běženců

Do popředí migrační krize se opět dostala Itálie. Migranti k ní nejčastěji míří lodí z Libye. Letos v říjnu jich k italským břehům dorazil rekordní počet, přes 27 tisíc. Přitom se očekávalo, že s příchodem chladnějších měsíců, kdy je moře rozbouřenější, jejich příliv spíše poklesne. Nevládní organizace viní z rostoucího počtu hlavně pašeráky, kteří využívají nepřehledné situace v Libyi.

Turecko zadrželo další představitele opoziční prokurdské strany

Turecké úřady zatkly dalších devět představitelů opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), které viní z podpory terorismu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj strany. Mezi nově zatčenými opozičními politiky jsou oblastní šéfové HDP v jihovýchodní provincii Adana. Už v pátek turecká policie zadržela dvojici vůdců a devět poslanců HDP. Dva další poslanci, na něž byly také vydány zatykače, se nacházejí v zahraničí mimo dosah tureckých úřadů. Policisté rovněž podnikli razii v ankarské centrále strany. HDP označila akci za pokus o puč ze strany vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Z Evropské komise či OSN se už ozvaly hlasy znepokojené umlčováním opozice v Turecku.

Horst Seehofer, bavorský premiér a předseda CSU

Bavorský premiér Seehofer: Přístupové rozhovory s Tureckem by měla EU pozastavit

Evropská unie by za současné situace měla přinejmenším pozastavit přístupové rozhovory s Tureckem, je přesvědčen šéf Křesťanskosociální unie (CSU) a bavorský premiér Horst Seehofer. Řekl to na sjezdu své strany v Mnichově. Vztahy Berlína a Ankary jsou po poslední vlně zatýkání v Turecku opět velmi napjaté a německá diplomacie si dokonce předvolala zástupce tureckého velvyslanectví. Turecko tento týden zatklo více než desítku novinářů a členů vedení deníku Cumhuriyet a také přes deset poslanců prokurdské strany, na což reagovali pobouřeně představitelé Německa i dalších západních zemí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naopak Německo označil za ráj pro teroristy.

Turecko - výbuch auta u policejnís tanice zabil 8 lidí

Při výbuchu na jihovýchodě Turecka zemřelo osm lidí. Stovka lidí utrpěla zranění

Ranní útok na policejní stanici ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka zabil osm lidí a až sto lidí bylo při explozi vozu s výbušninou zraněno. Uvedl to podle agentury AP turecký premiér Binali Yildirim. Řekl také, že za útokem stojí zakázaná Strana kurdských pracujících (PKK) a že při činu zemřel i jeden údajný člen PKK. Později se ale k atentátu přihlásilo radikální hnutí Islámský stát. Podle premiéra zemřeli dva policisté, jeden policejní technik a pět civilistů. PKK vede ozbrojený boj proti vládě za nezávislý Kurdistán a zejména na jihovýchodě země, většinově obývaném Kurdy, provádí časté útoky na turecké bezpečnostní složky.

Turecká policie zadržela předáky prokurdské strany. Oficiálním důvodem je podpora terorismu

Turecká policie zadržela dvojici spoluvůdců a devět poslanců opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) v souvislosti s údajnou podporou terorismu. Strany podle úřadů podporují kurské separatisty. Policie provedla zátah v ankarském domě Selahattina Demirtaşe a také v Diarbakiru na Kurdy obývaném jihovýchodě země, kde žije druhá vedoucí postava strany Figen Yüksekdagová. V Diarbakiru ráno explodovala nálož před policejní stanicí, jeden člověk zahynul.

Příznivci tureckého prezidenta Erdogana mávají národními vlajkami během demonstrace na podporu vlády na Taksimském náměstí v Istanbulu

Jestli bude Turecko hlasovat o trestu smrti, s EU se může rozloučit, varoval německý ministr

Podle německého ministra spravedlnosti Heika Maase budou okamžitě ukončeny rozhovory o přistoupení Turecka k Evropské unii v případě, že bude turecký parlament hlasovat o znovuzavedení trestu smrti. Podle něj takový postoj sdílí spolkový kabinet. Parlamentní hlasování o znovuzavedení hrdelního trestu nedávno avizoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který věří, že zákonodárci zákon schválí. Maas je znepokojen také dalšími zásahy tureckého režimu – například proti státním zaměstnancům a učitelům – a také zatčením šéfredaktora opozičního tureckého listu Cumhuriyet. "Každý, kdo chce v budoucnu patřit k Evropské unii, musí zaručit svobodu tisku," zdůraznil spolkový ministr spravedlnosti.

Irácká armáda obsadila budovu televize v Mosulu. Islámský stát klade tvrdý odpor

Jednotky irácké armády vstoupily do Mosulu, kde čelí těžkému odporu islamistů, informuje server BBC. Očekává se, že východní část města padne rychle, ale těžké a dlouhé boje se povedou na západním břehu řeky Tigris. Tam se nachází centrum Mosulu. Dlouho očekávaná ofenziva směřující na největší město v rukou džihádistické organizace Islámský stát začala 17. října. Účastní se jí irácká armáda, šíitské milice a kurdské jednotky. Kurdové ale minulý týden oznámili, že do centra města nevstoupí. Ve městě je podle odhadů pět až deset tisíc islamistů.

Válečný požár na Středním východě zatím jen doutná. Vstoupí-li do něj Turecko a Írán, začne peklo

Turecké ambice v Iráku a na Blízkém a Středním východě je třeba mírnit, varuje turkolog, překladatel a někdejší český velvyslanec v Turecku Tomáš Laně. Pákou by podle něj mělo být členství Turecka v NATO. Přesněji: strategické partnerství Turecka se Spojenými státy, které pořád ještě existuje.

Protesty proti tureckému prezidentovi Erdoganovi v irácké Basře

Ambice Turků v Mosulu je nutné mírnit. Hrozí rozpad Iráku, varuje expert

Irácký Mosul, který se desetitisíce vojáků snaží vyrvat ze spárů Islámského státu, je bohatý na ropu. I proto by nad ním turecký prezident Recep Tayyip Erdogan rád získal kontrolu. "Staví to však tak, že v Mosulu žije velká turecká a kurdská menšina. Na Mosul, který byl po rozpadu Osmanské říše okupován Brity, si Turecko stále činilo nárok, ale Společnost národů ho později přisoudila Iráku," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz turkolog, překladatel a bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně.

Muž prochází okolo baneru na Taksimském náměstí v Isanbulu. Nese jména zabitých civilistů a policistů, kteří zemřeli při snaze zabránit pokusu o převrat

Turecká policie zadržela šéfredaktora opozičního listu Cumhuriyet

Turecká policie zadržela Murata Sabuncua, který je šéfredaktorem opozičního listu Cumhuriyet. S odvoláním na místní média o tom informovala agentura Reuters s tím, že policisté provedli domovní prohlídky u vedení deníku a jeho redaktorů. O důvodech razií nejsou informace, Turecko nicméně od červencového zmařeného puče podniká zátahy proti skutečným i domnělým podporovatelům hnutí tureckého duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara považuje za strůjce nepodařeného vojenského převratu. Po zmařeném puči turecké úřady poslaly do vazby přes 32 000 lidí a 100 000 jich připravily o práci. Rozsáhlé čistky se dotkly vojáků, soudců, státních zástupců, policistů i například učitelů.

Turecká vláda předloží poslancům znovuzavedení trestu smrti. A já to pak podepíšu, řekl Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan avizoval, že parlament bude hlasovat o znovuzavedení trestu smrti. Návrh pošle do parlamentu vláda. Erdogan si prý je jist, že zákonodárci příslušný návrh schválí, informovala agentura AFP. O návratu nejvyššího trestu do tureckého právního řádu se začalo uvažovat po červencovém neúspěšném pokusu o státní převrat.

Uprchlíci na cestě přes Středozemní moře

Ve Středozemním moři se letos utopilo nejméně 3740 běženců

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se počet úmrtí na Středozemním moři ztrojnásobil. Od ledna se v něm utopilo 3771 migrantů. Jde o téměř stejný počet jako za celý loňský rok, kdy se přitom do Evropy dostalo třikrát více běženců. Hlavní branou migrantů do Evropy se letos stala Itálie, která zažívá nejhorší migrační krizi od druhé světové války. Mnohem méně běženců pak směřuje do Evropy přes Řecko.