Skotští poslanci ve středu přerušili diskusi, po které se mělo hlasovat, zdali se zahájí kroky k vypsání nového referenda o nezávislosti Skotska na Velké Británii. K hlasování mělo dojít kolem 18:30. Kvůli incidentu u budovy parlamentu v Londýně byla však debata přerušena. Skotský parlament rovněž z preventivních důvodů zvýšil bezpečnostní opatření.
Americké a britské úřady zakázaly některým aeroliniím z muslimských zemí převážet elektroniku na palubě letadla. Notebooky, tablety, elektronické čtečky a další elektroniku budou muset cestující umístit do zavazadel přepravovaných mimo kabinu letadla. Podle amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti mohou být elektronická zařízení bezpečnostní hrozbou. Opatření se dotkne pasažérů cetujících především z Blízkého východu a Afriky.
Britská premiérka Theresa Mayová zahájí oficiálně brexit neboli odchod Spojeného království z Evropské unie 29. března. Tento den aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy o EU, který umožňuje vystoupení členské země. Londýn o tom oficiálně informoval předsedu Evropské rady Donalda Tuska.
Premiérka Theresa Mayová avizovala, že brexit bude "tvrdý" a nekompromisní. Britové opustí evropský jednotný trh nebo Soudní dvůr EU a plánují kontrolu počtu migrantů z Unie. Většina všech Britů se sice loni v referendu vyslovila pro brexit, zato Skotové chtěli v Unii zůstat. "Považuji za málo pravděpodobné, že by se Británie rozpadla," myslí si však místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.
Buckinghamský palác má připravený podrobný plán na to, co se bude dít, až zemře nejdéle vládnoucí britská panovnice Alžběta II. Nese název Operace London Bridge a její detaily zveřejnil britský list The Guardian. Alžbětina smrt otřese Spojeným královstvím, které v současnosti prochází velkými změnami. Londýn se proto pečlivě připravil na chvíli, kdy odejde jeden z tmelicích symbolů stability a pořádku.
Vyjednávání o odchodu Velké Británie z EU se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, britská premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se ale s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení. To by předpokládalo úplné odstřižení Velké Británie od EU, snížení daní pro britské výrobce a naopak zavedení cel pro dovoz do země.
Britská premiérka Theresa Mayová v úterý potvrdila, že počítá se spuštěním procesu odchodu Velké Británie z Evropské unie na konci března. Dodala, že zákon, který vládě umožní zahájit tzv. brexit, podepíše královna v nadcházejících dnech. V pondělí už zákon schválily obě komory parlamentu. To Mayová označila za "určující moment pro celou zemi". Premiérka také řekla, že parlament uvědomí, až oficiálně aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy o fungování unie. Tímto momentem začnou rozhovory mezi Londýnem a Bruselem o konkrétních podmínkách brexitu.
Britský parlament v pondělí večer schválil zákon, který vládě umožní spustit proces odchodu země z Evropské unie. Premiérka Mayová by tak teoreticky mohla spustit Brexit již v úterý, o čemž spekulovala některá média o uplynulém víkendu. Ministr pro Brexit David Davis ale vzápětí po schválení zákona zopakoval, že vláda hodlá rozluku zahájit koncem března.
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová potvrdila, že chce prosadit v pořadí druhé referendum o skotské nezávislosti na Velké Británii. Podle premiérky by se všelidové hlasování mohlo konat v období mezi podzimem roku 2018 a následujícím jarem. Příští týden podá oficiální žádost skotskému parlamentu, který bude o jejím plánu hlasovat. Ve svém pondělním projevu v Edinburghu premiérka prohlásila, že Skotové musí mít šanci vybrat si mezi takzvaným tvrdým Brexitem a šancí vytvořit nezávislý stát. V prvním hlasování v září 2014 obyvatelé Skotska možnost odpojení od Londýna těsnou většinou odmítli.
Dosavadní působení Rexe Tillersona ve funkci nového ministra zahraničí USA je rozpačité. Důležitá rozhodnutí o americké zahraniční politice zatím za něj dělá někdo jiný - hlavně samotný Bílý dům. Diplomaté mají navíc rozhodnutím prezidenta Trumpa dostat o třetinu méně peněz. Podle bývalého náměstka ministra zahraničí Nicholase Burnse by šlo o likvidační opatření, sám Rex Tillerson ale neprotestuje. Podle kritiků už je předem smířen s tím, že tzv. "měkká síla" bude v zahraniční politice administrativy Donalda Trumpa odsunuta na vedlejší kolej.
Britští poslanci zřejmě už v pondělí odhlasují zákon, který Británii umožní vystoupit z EU. Vláda premiérky Theresy Mayové po nich chce, aby odmítli pozměňovací návrhy, se kterými přišla Sněmovna lordů. Prý by jí svázaly ruce pro vyjednávání s Evropskou unií. Mayové ale hrozí, že někteří její vlastní konzervativní poslanci by se mohli vzbouřit a návrhy lordů podpořit. Pokud zákon projde, premiérka Mayová následně spustí článek 50 Lisabonské smlouvy. V tu chvíli začnou vyjednávání s EU o konkrétních podmínkách Brexitu.
Sněmovna lordů v úterý přijala dodatek zákona, který umožňuje zahájit proces vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Horní komora požaduje, aby parlament schvaloval i konečné dohody země s EU. Minulý týden přitom Sněmovna lordů už schválila dodatek o garanci práv občanů EU po Brexitu. Zákon se tak musí vrátit zpátky do poslanecké sněmovny a hrozí, že se jednání o Brexitu zpozdí. Ministr pro Brexit David Davis prohlásil, že se oba dodatky pokusí v dolní komoře parlamentu zrušit.
Sněmovna lordů ve středu navzdory odporu vlády premiérky Theresy Mayové schválila dodatek k návrhu zákona o brexitu. Zavazuje vládu ke garanci práv občanů Evropské unie po odchodu Spojeného království z bloku. Přijetí zákona podle světových tiskových agentur zpozdí spuštění článku 50 lisabonské smlouvy, po kterém mají následovat jednání o odchodu Britů z EU.
Součástí dohody o podmínkách Brexitu chce být také Norsko. To sice není členem Evropské unie, je však zapojeno do jednotného vnitřního trhu s EU. "Chtěli bychom mít možnost být zahrnuti do přechodných i trvalých ujednání EU a Británie o vnitřním trhu," řekl norský ministr pro EU Frank Bakke-Jensen.
Francouzi nabídli prestižním britským univerzitám, aby otevřely "filiálky" v Paříži. I po odchodu Spojeného království z Evropské unie by tak britští akademici mohli dosáhnout na unijní peníze. Nejde přitom o první pokus Francouzů "využít" Brexitu a přetáhnout na druhou stranu Lamanšského průlivu elitní britské mozky. Už během minulých týdnů vyšlo najevo, že se snaží do Paříže nalákat například britské bankéře.
Někdejší britský premiér a labouristický politik Tony Blair burcuje lidi v Británii, aby se vzepřeli odchodu z Evropské unie. "Lidé hlasovali, aniž znali skutečné podmínky Brexitu," uvedl mimo jiné ve svém pátečním projevu. Připomněl také, že Skotsko s vystoupením země z Unie jasně nesouhlasí. Proto podle Blaira reálně hrozí rozpad Spojeného království. Úřad současné premiérky Theresy Mayové v reakci na Blairovu řeč uvedl, že vláda je "zcela odhodlána" Brexit uskutečnit. Jednání by měla začít nejpozději koncem března.
Společnou obchodní politiku Evropská unie prohlubuje po několik desetiletí. Rychle se rozvíjí například obchod mezi EU a Čínou. Pokud USA ukončí jednání o volném obchodu s Bruselem, EU jej ještě zintenzivní.
Hlas skotských nacionalistů od loňského červnového referenda o tzv. Brexitu sílí. První skotská ministryně Nicola Sturgeonová si stěžuje, že Londýn nebere při procesu vystoupení Velké Británie z EU vážně skotské námitky. Sturgeonová proto hrozí uspořádáním nového referenda o nezávislosti Skotska na Velké Británii. To minulé proběhlo v roce 2014 a zastánci setrvání ve Spojeném království v něm vyhráli o zhruba deset procent. Aktuální veřejné průzkumy naznačují, že podpora Skotů pro nezávislost se od té doby nezměnila.
Britská vláda premiérky Theresy Mayové ve čtvrtek odmítla přijmout 3000 dětských uprchlíků. Rozhodnutí vyvolalo rozsáhlé negativní reakce. Mezi kritiky je i dcera sira Nicholase Wintona. Ta se na premiérku Mayovou obrátila v otevřeném dopise, ve kterém jí připomíná skutky svého otce během vzestupu nacismu. Současnou uprchlickou krizi přirovnává právě k době, ve které sir Winton zachraňoval děti z tehdejšího Československa.
Vláda premiérky Theresy Mayová ve středu udělala další krok směrem ke spuštění Brexitu, když Dolní sněmovna britského parlamentu ve středu schválila ve třetím čtení zákon umožňující aktivovat článek 50 lisabonské smlouvy. Pro návrh se vyslovilo 494 poslanců, proti bylo 122. Neprošel žádný z pozměňovacích návrhů. Předloha nyní poputuje do horní komory parlamentu – Sněmovny lordů. Celý proces by měl být hotov nejpozději do 7. března. Posledním krokem má být souhlas královny Alžběty II.
