Náskok Konzervativní strany premiérky Theresy Mayové před opoziční Labouristickou stranou Jeremyho Corbyna se snížil na šest procent. Vyplývá to z průzkumu, který v neděli zveřejnil institut ORB. O novém složení Dolní sněmovny rozhodnou britští voliči už 8. června.
Premiérka Therese Mayová po svém návratu ze summitu G7 do své pracovny v Downing Street ohlásila, že policejní aktivity umožnily snížit stupeň teroristického ohrožení, a to z nejvyššího "kritického" stupně, představujícího bezprostřední nebezpečí, na předchozí "závažný", který považuje hrozbu útoku za velmi pravděpodobnou. Ozbrojené vojenské hlídky se podle premiérky mají z ulic stáhnout po pondělní půlnoci. V souvislosti s pondělním útokem, který si vyžádal 22 obětí, policie podle televize BBC vyslýchá 11 lidí. Naposledy v sobotu časně ráno zadržela dva muže ve věku 20 a 22 let poté, co si policisté řízenou explozí uvolnili vstup do domu v Cheetham Hill v Manchesteru.
Už podruhé během krátké doby musí Bílý dům vysvětlovat svým spojencům, jak se na veřejnost dostaly tajné informace, které Američanům poskytly spřátelené zpravodajské služby. Izraelce nejprve vyděsilo, když americký prezident Donald Trump neopatrně sdělil jejich informace Rusům. Nyní přiznali, že si chtějí dávat větší pozor. Brity pak rozhořčilo, když se v amerických médiích objevily utajované informace z vyšetřování teroristického útoku v Manchesteru. A poplach zní i ve Washingtonu. Co úniky způsobilo? Neprofesionalita a nezkušenost Trumpova Bílého domu, anebo sabotáž ze strany tajných služeb?
Teroristický útok v Manchesteru před blížícími se britskými volbami může pomoci premiérce Therese Mayové, která se prezentuje jako silná vůdkyně v těžkých časech. Předvolební boj se ale nejspíš po pár dnech opět vrátí k sociálním a ekonomickým tématům a k brexitu.
Všimněme si, že starosta Manchesteru Andy Burnham vyzval Brity, aby se vyhnuli spekulacím o útočníkovi. Označil ho za extremistu, který nereprezentuje žádnou komunitu.
Britský list The Guardian získal přístup ke stovce interních manuálů a dokumentů obsahu na Faceboku. Získané informace vyjasňují pravidla, která vedou k mazání příspěvků či omezení jejich distribuce. Největším zlem podle Facebooku je sex, násilí je až na výjimky povoleno. I ve vztahu k dětem.
Konzervativci, kteří se zavázali, že budou vládou pro všechny, zatím v průzkumech veřejného mínění jasně vedou. Hlavní výzvou bude podle premiérky Theresy Mayové dojednat dohodu o odchodu z EU. Předčasné volby ve Spojeném království se mají konat 8. června.
Terčem kybernetických útoků se v pátek stala stovka zemí, nejvíce bylo postiženo Rusko, napsala agentura AP s odvoláním na dvě firmy zabývající se internetovou bezpečností. Rusové připustili, že hackeři cílili i na jejich banky. Útok mimo jiné ochromil nemocnice v celé Anglii, zasáhl i do USA. Automobilka Renault pak zastavila produkci ve francouzských továrnách. Česka se útok zřejmě dotkl jenom okrajově.
V místních volbách ve Velké Británii výrazně uspěla Konzervativní strana premiérky Theresy Mayové. Vyplývá to z průběžného sčítání hlasů. Labouristé oproti tomu zřejmě utrpěli porážku hned na několika místech v Británii. Ani jeden mandát pak zatím nezískala protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). K volebním urnám chodili voliči ve čtvrtek ve Skotsku, Walesu a v části Anglie.
Republikáni v Kongresu ve čtvrtek nejspíše schválí legislativu, která by měla zrušit a nahradit reformu zdravotnictví Baracka Obamy. Donald Trump si tím připíše důležitý zisk na domácí scéně. V pravý čas, protože v následujících týdnech pak vyrazí na své první zahraniční cesty. Na rozdíl od svých předchůdců v Bílém domě, počínaje Ronaldem Reaganem, se prezident Donald Trump během prvních 100 dnů v úřadě do ciziny vůbec nevypravil. V květnu se ale Evropané mohou těšit na Trumpovu diplomatickou ofenzivu. Do Bruselu přijede na summit NATO, do italské Taorminy na setkání skupiny G7. Pravděpodobně navštíví i Vatikán a Izrael.
V Británii ve středu rozpustili Dolní sněmovnu, Británie je nyní bez volených zákonodárců. Oficiálně tak začala kampaň před předčasnými volbami, které byly vyhlášeny na 8. června. Konzervativní premiérka Theresa Mayová při té příležitosti navštíví královnu Alžbětu II., informoval zpravodajský server BBC. Mayová volby vyhlásila s poukazem na údajně nutné upevnění pozice vlády v nadcházejících jednáních o brexitu. V parlamentu prý necítila dostatečnou jednotu. Předvolební průzkumy naznačují, že náskok vládních konzervativců před opozičními labouristy se snižuje. Podle aktuálního průzkumu společnosti Panelbase činí rozdíl v podpoře obou stran 17 procentních bodů.
Velká Británie odmítla, že by měla v rámci svého odchodu z Evropské unie zaplatit 100 miliard eur, tedy přes 2,6 bilionu korun. Částku vypočítal deník Financial Times na základě požadavků zemí unie. Jde například o peníze, které Británie slíbila dřív v rámci víceletého evropského rozpočtu, který platí až do roku 2020. Evropské země i Británie mluví o tom, že jednání o brexitu budou velmi tvrdá. Podle některých zdrojů jsou britská očekávání "naprosto nereálná".
Lídři 27 zemí Evropské unie jednomyslně schválili politická vodítka pro vyjednávání s Británií o jejím odchodu z EU. Dohodli se hlavně, že při vyjednávání o brexitu budou postupovat jednotně. V předem zveřejněném návrhu politických vodítek byla zdůrazněna potřeba zachování práv občanů EU v Británii po brexitu, vypořádání všech finančních závazků Británie vůči EU nebo vyřešení otázky hranice mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou.
Země Evropské unie chtějí, aby Velká Británie zaplatila dlužnou částku za "rozvod" s unií. Musí taky respektovat práva Evropanů, kteří na britských ostrovech žijí. Na těchto prioritách se shodnou lídři evropských zemí, kteří se v sobotu sejdou na summitu v Bruselu. Další prioritou je, že Británie jakožto "nečlen" nesmí mít lepší podmínky než členské země unie. EU je ale pro co nejužší vztahy i po brexitu. Pokud se s Británií nedohodne, má připravený i černý scénář.
Britská policie zatkla nedaleko sídla parlamentu v Londýně muže. Následně vstup do budovy uzavřela, píše agentura Reuters s odvoláním na svědky z místa. U sebe měl muž nože, podle policie ale nebyl nikdo zraněn. Muže zadržela v rámci pátrací akce související s hrozící přípravou teroristického útoku.
Britští labouristé představili první ucelený plán směrem k blížícím se předčasným volbám do parlamentu. Základem mají být zásadní změny v podmínkách brexitu, než jaké prezentuje vláda. Labouristé odmítají tzv. tvrdý brexit. Chtějí, aby Británie měla dál přístup na jednotný evropský trh bez cel. A aby byla dodržována práva cizinců žijících v Británii, stejně jako Britů pobývajících v zahraničí.
Velkou Británii čekají na začátku června mimořádné parlamentní volby. Vyhlásila je premiérka Theresa Mayová, která hledá silný mandát pro britské vyjednávání s Bruselem o vystoupení země z EU. Podle profesora Oxfordské univerzity a politologa Steina Ringena ale volby nejsou potřeba a brexit byl podle něj extrémním příkladem politického selhání expremiéra Camerona. "Ze všech hledisek to byla chyba. Měli by si toho všimnout i ostatní političtí lídři," říká Ringen v rozhovoru pro Aktuálně.cz. K brexitu a zvolení Trumpa by nikdy v demokracii nemělo dojít, dodává. Ringen, přední odborník na teorii vládnutí a sociální stát, do Česka přijel představit a pokřtít české vydání knihy Národ ďáblů.
Britská premiérka Theresa Mayová vyhlásila předčasné volby hlavně proto, aby přistřihla křídla radikálním zastáncům brexitu. Po volbách bude mít nejspíš v parlamentu pohodlnou většinu. Nebude se tak muset ohlížet na požadavky poslanců, kteří nechtějí žádnou dohodu s Evropskou unií. Mayová je pro brexit, ale nechce, aby znamenal příliš tvrdý náraz pro britskou ekonomiku.
Britská Dolní sněmovna ve středu podpořila záměr premiérky Theresy Mayové vypsat předčasné parlamentní volby na 8. června. Pro hlasovala podle očekávání i velká část opozice. Výsledný poměr hlasů činil 522 ku 13.
Britská konzervativní premiérka Theresa Mayová by v předčasných červnových volbách mohla v Dolní sněmovně získat drtivou většinu 114 poslanců. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury YouGov pro středeční vydání deníku The Times. V 650členné sněmovně Konzervativní strana podle sondáže YouGov může získat 382 křesel, zatímco hlavní opoziční rival Labouristická strana 179 mandátů. Dalších 56 křesel připadne Skotské národní straně, deset liberálním demokratům a 23 mandátů ostatním stranám, uvádí průzkum. Rozhodnutí uspořádat předčasné volby oznámila Mayová nečekaně v úterý. Svůj krok zdůvodnila nejednotou současného parlamentu v otázkách chystaného odchodu Británie z Evropské unie.
