Investujte do digitalizace, vzniku nových firem a cirkulární ekonomiky, radí Česku Evropská komise. Pravidelné hodnocení hospodářské a sociální situace země se letos věnuje také proměnám energetiky a ekonomiky na nízkouhlíkové a jejich dopadům. Chceme, aby nás lidé přestali vnímat jako nešťastný kout republiky, říkají kraje, které chystaný odklon od uhlí zasáhne nejvíce.
Státní podnik Diamo podrobně zmapuje zásoby zlata v okolí Zlatých Hor na Jesenicku. K průzkumu již dostal svolení od ministerstva životního prostředí. Těžba zlata se u Zlatých Hor zatím ale neplánuje.
Liberecký kraj se odvolá proti souhlasnému stanovisku polských úřadů k rozšíření hnědouhelného dolu Turów u českých hranic. Pokud polské úřady odvolání odmítnou, je kraj připraven obrátit se na soud. Česko má obavy, že by rozšíření dolu mohlo mít negativní dopad na zásobování Hrádecka a Frýdlantska pitnou vodou.
Společnost OKD už má vytvořenou plně funkční oddělenou interní počítačovou síť, která zajistí, že po hackerském útoku bude moci být ve všech dolech firmy na Karvinsku obnovena těžba. Síť spustí v noci, tak aby se v pátek mohlo začít těžit uhlí, sdělil mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
Odborníci ve společnosti OKD, jejíž počítačovou síť v pondělí ochromil hackerský útok, pokračují ve vytváření lokální sítě tak, aby především zajistili výrobu a bezpečnost zaměstnanců, řekl mluvčí OKD Ivo Čelechovský.
Australská těžařská společnost European Metals Holdings (EMH) Limited se podmínečně dohodla s českou energetickou firmou ČEZ Group na strategickém partnerství a výrazné investici do projektu těžby lithia na Cínovci.
Dokumentaristka Greta Stocklassová představí v sobotu na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě svůj nový dokument Kiruna - překrásný nový svět. Pojednává o stěhování nejsevernějšího švédského města kvůli těžbě železné rudy. Občané důvěřují státu, že jde o správný krok. Odkládání termínů a více demolic než staveb však začíná budit skepsi.
Polsko odmítá, že by rozšíření těžby uhlí v polském hnědouhelném dole Turów nedaleko česko-polsko-německé hranice mělo mít výrazný dopad na české území. Na veřejném představení záměru připustilo jediný, a to úbytek podzemní vody směrem k osadě Uhelná u Hrádku nad Nisou na Liberecku.
Ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi za hnutí ANO začaly chodit dopisy s neobvyklým obsahem. V každém z nich je hromádka štěrku s výzvou, aby zabránil těžbě štěrkopísku u Moravského Písku. Proti možné těžbě, odhadované až na čtyřicet let, se bouří desítky starostů a velké množství lidí s odůvodněním, že by těžba mohla ohrozit životně důležité zásoby vody. Jejich obavy ale vyvrací těžební firma i úředníci. A ministr Brabec se brání, že do jejich rozhodování nemůže zasahovat. V úterý se vše bude probírat v Senátu, kam se chystají příznivci i odpůrci těžby.
Stojíme před apokalypsou. Na podzim nebo na jaře mohou přijít bořivé větry, které zasáhnou do vytěženého porostu, a budeme svědky další katastrofy, tvrdí lesník Václav Kinský. Kůrovcová kalamita přerůstá možnosti zpracovatelů, na techniku čekáme měsíce, státní lesy brzdí i zákon o veřejných zakázkách, popisuje současnou krizi v hospodářských lesích. Nejsou lidé, jen se o tom mluví, ale je čas vyzvat veřejnost a školy, aby šly svými silami pomoci při zalesňování, říká Kinský.
Stále tu běží staré a málo účinné elektrárny a spousta uhlí jen zbytečně proletí komínem. Kdyby byly vypnuty, tak by byl uhlí dostatek, míní programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. Ministerstvo životního prostředí nedávno vydalo souhlasné stanovisko s prodloužením těžby v severočeském lomu Bílina o pět let do roku 2035. Stavět energetickou bezpečnost na uhlí a na tom, že budeme vyvážet elektřinu, není dobrá cesta. Tomu jdou naproti spíše obnovitelné zdroje energie, tvrdí Koželouh.
Kmen původních obyvatel Amazonského pralesa Wajãpi žil ještě před pár desítkami let v izolaci. Jeho členové měli vlastní jazyk tupi, živili se sběrem a zemědělstvím a jejich rituály doprovázely tradiční tance, popisuje stránka mapující domorodé brazilské kmeny Povos Indígenas no Brasil. Změnu přinesla v 70. letech minulého století stavba dálnice. Kmen obývající několik vesnic na severu Brazílie a Francouzské Guyany se dostal do kontaktu s těžaři, kteří sem mířili kvůli nerostnému bohatství. A ti se střetli s domorodci i nyní.
Německo chce do roku 2038 přestat spalovat i těžit uhlí. Postupně tak zavírá své uhelné elektrárny a lomy. Místo nich vznikají jezera či solární panely. Jak to teď vypadá v místech, která byla dříve těžbou vyhlášená? A jaká je situace na severu Čech?
Váží 11 tisíc tun a je vysoký 74 metrů. Těžební most nazývaný F60 ve východoněmeckém Lichterfeldu je pátým a posledním strojem takových rozměrů, které v zemi vyrobila firma VEM TAKRAF Lauchhammer. Zbylé jsou stále v provozu na hnědouhelných lomech v okolí. Dokončen byl v březnu 1991, o rok později byl ale kvůli útlumu těžby po sjednocení východního a západního Německa vyřazen z provozu. Kolos je dnes přístupný návštěvníkům, za necelých 13 eur mohou i s výkladem o historii regionu obdivovat okolní krajinu.
Energetická skupina ČEZ, kterou ze 70 procent vlastní stát, prozkoumá možnosti těžby lithia u Cínovce v Krušných horách. Firmě European Metals Holdings (EMH), která má na těžbu přednostní právo, poskytne půjčku dva miliony eur (51,2 milionu Kč). ČEZ se do konce roku rozhodne, jestli do EMH kapitálově vstoupí, nebo si nechá půjčku vrátit. Na úterním briefingu to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Potvrdil tak informaci, kterou firma EMH poslala na londýnskou burzu.
Stát chce předejít budoucím výdajům ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Pomoci k tomu má novela horního zákona, kterou v pondělí projedná vláda. Uvedl to vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
V Želešicích u Brna se těží intenzivně kámen s přirozeným obsahem azbestu. Firma tvrdí, že je těžba zdravotně nezávadná. Místní obyvatelé se ale bojí dlouhodobých následků. Také oslovení onkologové považují toto prostředí za zdravotně závadné.
Růst těžby ropy ve Spojených státech letos na světovém trhu nahradí výpadek exportu z Íránu a Venezuely. Svět bude potřebovat jen velmi málo další ropy ze zemí Organizace států vyvážejících ropu (OPEC). Mezinárodní agentura pro energii (IEA) to uvedla ve středu v pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou.
Stovky lidí na pomezí Česka, Polska a Německa protestovaly v neděli proti rozšíření těžby v obřím polském uhelném dole Turów. Poláci chtějí čtvrt kilometru hluboký důl rozšířit až k hraniční čáře a zajistit si těžbu na dalších pětadvacet let. Lidé z okolí se ale bojí, že takový krok přinese víc hluku, znečištění vzduchu a především další úbytek vody, který je už nyní znatelný (o situaci jsme nedávno přinesli reportáž, kterou najdete pod článkem). "Chceme upozornit na situaci místních, která je velmi složitá," řekla Aktuálně Nikol Krejčová z hnutí Greenpeace, které akci ve spolupráci s místními svolalo. Na akci, kde lidé ze tří států spojili živým řetězem své země, se podívejte v galerii.
