Dominantou východního okraje Brna jsou bývalé vápencové lomy a jejich okolí, které v sobě skrývají netušené přírodní krásy a velký počet chráněných druhů rostlin i živočichů. Nechybí ani fascinující panoramatický výhled na Brno i jižní Moravu či pozoruhodný příběh.
Těžit kovy pro stavbu rozměrných vesmírných konstrukcí přímo ve vesmíru nebo hledat vzácné suroviny mimo Zemi znělo ještě nedávno jako sci-fi, ale podobné vize by se brzy mohly stát realitou. A u proměňování těchto snů ve skutečnost mají sehrát důležitou roli Češi.
Evropská komise se zapojí do žaloby na Polsko, kterou Česká republika podala k Soudnímu dvoru EU kvůli rozšiřování těžby v polském uhelném dole Turów. Podle agentury Reuters to oznámila ve středu.
Česko opět zažilo rok, kdy se posunuly rekordy v objemu vytěženého dřeva. Loni dělníci z lesů odvezli 35,8 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, z toho naprostou většinu takzvanou nahodilou těžbou - ze stromů poškozených kůrovcem, suchem nebo jinými přírodními živly. Celkově loni zmizelo z české přírody asi dvakrát tolik stromů než před pěti lety. Více se jich ale také vysadilo.
Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česko. Rozhodl o tom v pátek Soudní dvůr EU, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Proti rozhodnutí se ohradili polský premiér Mateusz Morawiecki i společnost PGE, která důl vlastní.
Amerika, Austrálie i Nový Zéland propadly v 19. století zlaté horečce. Na několika místech se objevila ložiska drahých kovů, která přilákala tisíce lidí s vidinou rychlého zbohatnutí. Někteří narazili na úlovky, které se zapsaly do historie, a stali se z nich zámožní podnikatelé, mnozí však odešli zchudlí a zklamaní. Unikátní kolorované snímky v galerii zachycují rozkvět zlatokopecké éry.
"Proč chcete připravit mou rodinu o živobytí?" ptá se dívka se smutnýma očima na plakátech v centru Prahy a Bruselu. Slogan je součástí kampaně polské státní těžařské firmy PGE, která provozuje mimo jiné hnědouhelný důl Turów v polsko-německo-českém pohraničí. Těžaři v reklamě varují, že jeho uzavření by bylo katastrofou pro místní lidi. Česká vláda i ekologové ale na ukončení trvají.
Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Ministerstvo o tom ve čtvrtek informovalo na svém webu. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace.
V odkalištích u hnědouhelné elektrárny ve Chvaleticích se nachází ložisko manganu, po kterém roste poptávka zejména kvůli výrobě baterií do elektromobilů. O zahájení těžby tohoto kovu v okolí Pardubic se intenzivně hovoří od roku 2018, zájem má o ni firma Mangan Chvaletice. Letos v březnu také projekt finančně podpořil nový investor. Pokud k těžbě skutečně dojde, pak ale nejdříve za několik let.
Krajina i paměť národa se po odsunu německých obyvatel a převzetí moci komunisty začaly na severu Čech zásadně měnit. Mezi roky 1945 a 1989 zanikly především v oblasti dnešního Ústeckého kraje desítky kostelů. Z původního počtu jich v celém Československu zbyla polovina. Stavby ustoupily těžbě, ale také snaživým církevním úředníkům, kteří z nařízení režimu mazali z map vše, co spojovala víra.
Lužická těžební a energetická společnost LEAG je z tragického úmrtí nejbohatšího Čecha Petra Kellnera otřesena. Sdělil to předseda představenstva LEAGu Helmar Rendez. Vlastníky LEAGu jsou napůl skupiny Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského a PPF Investments.
Indie chystá zákon zakazující kryptoměny. Pokud by v zemi někdo obchodoval s kryptoměnami nebo takový digitální majetek vlastnil, dostal by podle zákona pokutu. Agentuře Reuters to řekl jeden z vyšších vládních úředníků obeznámených z plánem.
Česká republika podá na přelomu února a března žalobu na Polsko v souvislosti s rozšiřováním těžby hnědouhelného dolu Turów. Bude požadovat zastavení těžby. Návrh podala ministerstva životního prostředí a zahraničí. Důvodem je hlavně negativní dopad těžby na hraniční regiony Hrádecko a Frýdlantsko, kde českým občanům ubývá spodní voda. Polské ministerstvo životního prostředí vyjádřilo údiv.
Němci se bojí, že se jim kvůli těžbě v příhraničním polském Turówě propadne půda pod nohama. Pokles změřili i čeští geologové, i když menší. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechal zpracovat resort životního prostředí od České geologické služby. Deník Aktuálně má text k dispozici. "Souvislost poklesu s dolem zatím není prokázaná," upozorňuje v rozhovoru ředitel ČGS Zdeněk Venera.
Česko získalo spojence v boji proti těžbě v polském hnědouhelném dole Turów. Zničená krajina a mizející zásoby podzemní vody vadí českým i německým obcím, které leží v jeho bezprostředním okolí. A také české vládě, která si na provozovatele dolu stěžuje u Evropské komise a připravuje žalobu. Do Bruselu nově píšou i Němci. Vlastní stížnost podají podle informací Aktuálně.cz ve čtvrtek.
Českému exportu v minulosti nesvědčila poloha ve vnitrozemí. Středověká těžba a export stříbra ale stačily na pozvednutí obchodu, rozvoj Prahy a hornických měst i na velmocenskou politiku. Ekonomická izolace byla prolomena až s rozvojem moderní dopravy, železnice a silniční sítě, kdy v Československu rostl význam strojírenství. Země proslula i exportem zbraní.
