Neúspěšnost u maturit letos proti loňskému roku vzrostla. Didaktický test z matematiky nezvládlo 17,5 procenta studentů a test z češtiny 14,1 procenta (o 2 a 3,9 procentního bodu více než loni). Kvůli opatřením proti koronaviru letos totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl, a ke zkoušce tak mohli jít všichni studenti posledních ročníků.
Letošní maturity nemají správné řešení. Odpustit je, jak požaduje část studentů, by sice pro ně bylo lákavé, ale velmi kontroverzní. Další maturanti zase upozorňují na výhodnější podmínky slovenských studentů při přijímačkách na české vysoké školy - Slováci letos maturitu nedělají, a rovnou se tak mohou připravovat na testy. Učitelé i školy jsou ale k rušení maturit či jiným úlevám zdrženliví.
S otevřením školních budov pro studenty posledních ročníků se klasická výuka do středních škol nevrátí. Žáci do nich budou moci chodit na přípravu k maturitě. Některé školy připravily zvláštní rozpisy pro prezenční konzultace k maturitním předmětům pro menší skupiny žáků. Vyplývá to z vyjádření zástupců školských asociací, které oslovila ČTK.
Učitelé by v současnosti měli při on-line výuce místo známkování hodnotit děti slovně a dávat jim na výběr z různě obtížných úkolů. Při výuce by měly školy zohledňovat časové možnosti rodin. Učivo by se mělo zaměřit hlavně na nejdůležitější předměty a vyučující by se měli domluvit, jakou látku případně přesunou do příštího školního roku. Vyplývá to z doporučených postupů ministerstva školství.
Zhruba 4000 lidí podepsaly dosud petice za zachování druhého termínu přijímacích zkoušek na střední školy. Podle mimořádné úpravy zákona, kterou už schválil parlament a podepsal prezident Miloš Zeman, budou mít letos uchazeči kvůli koronaviru na zkoušky místo dvou pokusů jeden. Podle signatářů petic je to nespravedlivé a nepřiměřeně přísné. Žádají proto o přehodnocení rozhodnutí.
Smíchovská střední průmyslová škola v Praze si svou digitální revoluci prožila již před deseti lety. Nyní pomáhá se zaváděním výuky na dálku a on-line nástrojů i jiným školám, které k urychlené digitalizaci donutila koronavirová epidemie a nucené uzavření tříd.
Parlament narychlo schválil zákon, který upravuje maturitní zkoušky pro případ, že by se středoškoláci nevrátili do tříd do 1. června. Pak by se maturity nekonaly a studenti by ji získali automaticky na základě známek z posledních tří vysvědčení. Zákon pamatuje i na repetenty, ale poněkud nejasnou větou, která dala některým naději získat zářijovou maturitu za nic. Ministerstvo školství to odmítá.
Přijímací zkoušky na střední školy by měly být nejdříve 14 dnů po znovuotevření škol, které jsou nyní zavřené kvůli koronaviru. Testy by měly mít stejnou formu a obsah jako v minulosti. Maturitní a závěrečné zkoušky by měly být podle návrhu ministerstva školství nejdřív 21 dnů po znovuotevření škol. Ministerstvo předpokládá, že by se žáci mohli do škol vrátit v druhé polovině května.
Povinná maturita z matematiky bude buď odložena o dva roky do roku 2023, anebo zrušena, jak to chce ministr školství Robert Plaga. Jednu z těchto změn má přinést novela školského zákona, kterou sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Spor rozhodne pravděpodobně do konce března. Plaga nevyloučil ani to, že oba návrhy "spadnou pod stůl" a matematika bude povinná od příštího roku.
Vzdělání u nás teď nezachrání ani peníze pro učitele, ani drcení studentů státní maturitou. Prvořadým úkolem dneška je výběrová pomoc žákům v regionech, které se propadají.
Chodí na střední školu a místo úkolů a volnočasových aktivit se účastní prodemokratických demonstrací, které už půl roku sužují ulice Hongkongu. Občas se dostávají i do krvavých bitek. Více než 900 studentů mladších 18 let už policie nasadila pouta a odvezla je na stanici, poslední dva v neděli. Nejmladšímu obviněnému bylo dvanáct let.
Terhi Nurminenová je středoškolská studentská aktivistka, přicházející z opěvovaného finského školského systému. V předchozích čtyřech letech se angažovala v místních i národních studentských organizacích, které se snažily rozvíjet střední školy a rozhýbat studentský život.
Studium na dánské Efterskole byl nejlepší rok mého života, v Česku se škola zaměřuje jen na studium a vzdělání, v Dánsku jste ve škole pořád, je to zaměřeno na to, aby lidé spolu vycházeli, bavily mě aktivity jako gymnastika, i to, že jsem tam byl 24 hodin denně se spolužáky, říká Samuel Horák, který rok studoval na dánské Efterskole. Škola se taky snaží bourat předsudky, nejdřív jsem jet nechtěl, ale teď jsem vděčný, že mě rodiče donutili. V rámci školy jsme i cestovali, například do Polska nebo Sydney, dodává.
Policie podle ministra vnitra Jana Hamáčka dopadla člověka, který na sociálních sítích vyhrožoval střelbou na neurčených českých školách. Ministr na Twitteru uvedl, že pachatel tvrdí, že šlo o žert. Policie informovala, že autorem hrozby je šestnáctiletý mladík.
Svět okolo nás změny už dávno zaznamenal. Všichni naši sousedé proto informatiku zařadili mezi potřebné předměty a učí děti porozumět technologiím. Dobře ví, že se bez toho budoucí generace neobejdou. Zatímco Slováci a Poláci už dávno ve školách programují a komunikují s roboty, my stále učíme děti jen malovat a upravovat barvu textu. Děti dnešní informatika nudí, říká učitel informatiky Martin Lána.
V Kosmonosech proběhla už po pětadvacáté soutěž Autoopravář Junior. O titul bojují nejlepší automechanici, autotronici, karosáři a autolakýrníci z celé republiky. Hlavním organizátorem je Střední průmyslová škola automobilní z Brna. Školy spolu s firmami z autoprůmyslu chtějí podpořit studium technických oborů a spolupráci mezi vzdělávacími instituty a budoucími zaměstnavateli.
Ve středu 10. dubna proběhly na středních školách státní písemné maturity z českého jazyka. Studenti mohli volit mezi hororovým vyprávěním "Děsuplná noc", článkem o fake news, líčením zimní krajiny, úředním dopisem o charitativním projektu, recenzí na jednu z navržených knih či úvahou o tom, zda může účel světit prostředky. Zadání maturitní práce jsme poslali "mistrům slova", tedy profesionálům, kteří se psaním živí, ať už jde o spisovatele, publicisty či textaře, a požádali je, aby nám napsali svou volbu tématu a svůj nápad.
Sedmnáctiletá studentka kynologie Zuzana Jílková běhá se svými psy už od šesti let. V canicrossu, tedy běhu se psem v terénu, vyhrála několik evropských šampionátů a také získala stříbrnou medaili na mistrovství světa. Canicross může podle ní dělat každý, kdo se chce hýbat a má doma psa, a to už od dětského věku. Závodění pak ale vyžaduje tvrdé a pravidelné tréninky.
Na druhém stupni základních škol a na středních školách možná opět budou moct začít učit i lidé, kteří nevystudovali pedagogickou fakultu. Umožnit by to měla novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou připravilo ministerstvo školství a kterou by měla brzo projednat vláda. Na začínající učitele by podle návrhu měli dva roky dohlížet jejich zkušenější kolegové. Učitelské vzdělání by si nováčci museli doplnit do tří let. Pokud bude novela schválena, mohla by začít platit od září. Zástupci pedagogických fakult a odbory ale s návrhem nesouhlasí.
Každé z dětí na druhém stupni základní školy, které jsem potkala, už někdy porno vidělo. Velká část dětí z porna zjišťuje, jak vypadá sex, často je pro ně porno inspirací a vzdělávacím nástrojem. Když děti učíme jezdit na kole, dáváme jim helmu a učíme je základní pravidla silničního provozu. Chceme přeci, aby se jim nic nestalo. Na internet je ale pouštíme bez průpravy, říká Johanna Nejedlová ze spolku Konsent.
