Od chvíle, kdy československá armáda začala přijímat do svých řad i ženy, uplynulo osmdesát let. Čechoslovačky přitom za druhé světové války sehrály důležitou roli v armádách hned na několika frontách. Jejich příběhy jsou však většinou dosud téměř neznámé. Na východní frontě v SSSR se přitom často dostaly přímo k boji a svoji statečnost projevovaly třeba jako zdravotnice či dělostřelkyně.
Lídři zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) rozhodli, že do Kazachstánu zmítaného nepokoji pošlou na omezenou dobu mírové jednotky, které mají pomoci situaci v zemi stabilizovat. Ve středu večer to podle agentury Ria Novosti oznámil arménský premiér Nikol Pašinjan. O pomoc s potlačením nepokojů v Kazachstánu požádal jeho prezident Kasym-Žomart Tokajev.
Z okupované republiky prchaly desetitisíce Čechů, Slováků i Rusínů. Ti, kteří vstoupili do bolševického Sovětského svazu, zpravidla skončili nespravedlivě v trestaneckých táborech. Sověti 3. ledna 1942 rozhodli, že vězněné čs. státní příslušníky amnestují, aby se mohli zapojit do boje s nacistickým Německem, jehož vojsko tehdy Rudou armádu drtilo. Mnoho vězňů zemřelo na vysílení či padlo.
Poslední prosincový den roku 1968 se k nebi poprvé vznesl sovětský stroj Tupolev Tu-144. O pár měsíců později se stal prvním dopravním letounem, který překonal rychlost zvuku. Jeho nepříliš dlouhou kariéru provázelo soupeření s úspěšnějším Concordem, ale i technické problémy, které na pařížské přehlídce přesně před 50 lety skončily katastrofou.
Ruský nejvyšší soud rozhodl o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial, známé odhalováním zločinů komunismu v někdejším Sovětském svazu. Rozsudek odůvodnil porušením zákona o zahraničních agentech. Právní zástupkyně sdružení Maria Ejsmontová, podle níž byla žaloba politicky motivována, sdělila, že se odvolá. Verdikt vyvolal protesty v Rusku i ve světě.
Rusové se svojí pravoslavnou tradicí slaví Vánoce později než západní křesťanstvo, takže 25. prosince je v Rusku normální den. Před třiceti lety byl ale výjimečný. První a poslední prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov 25. prosince 1991 rezignoval na svoji funkci a dobrovolně odstoupil.
Spojeným státům dnes dělá těžkou hlavu Čína. Rusko se sice stále umísťuje na druhé příčce, ale těch 14 procent Američanů, kteří se Ruska bojí, to musí být pro Vladimira Putina potupa. Tak hrozně se snaží být silný a ukrutný, a tak málo lidí mu to věří.
Právě před třiceti lety o Vánocích, na Štěpána 1991, oficiálně zanikl Svaz sovětských socialistických republik. Zhroutil se režim, který po tři čtvrtě století ovládal Rusko a jeho přilehlé gubernie. Čtyřicet let ovládal také Československo, které se pod jeho nadvládou propadlo z předválečné vyspělé demokracie do "reálně-socialistického" marasmu s frontami na banány a toaletní papír.
Publicista Štěpán Černoušek shromažďuje informace o utrpení Čechoslováků v sovětských lágrech. Při takzvaném stalinském Velkém teroru z let 1937 a 1938 bylo zavražděno přes 1300 Čechů. "Jde o nové a neprobádané téma," popisuje Černoušek, předseda sdružení Gulag.cz i české pobočky ruské organizace Memorial. Rozhovorem deník Aktuálně.cz zakončuje seriál Češi a Velký teror.
Hokejová sborná skončila na domácím turnaji Channel One Cup v rámci seriálu Euro Hockey Tour druhá, ale za hranicemi Ruska spíš než její výkony rezonovaly dresy, v nichž hráči nastupovali. Retro uniformy z dob Sovětského svazu leckoho pobouřily, u legend českého, potažmo československého hokeje však našly pochopení.
Nikdo se v Rusku nezastává lidí a jejich práv déle než legendární nevládní sdružení, u jehož zrodu stál jaderný fyzik Andrej Sacharov. Teď však organizaci zvoní hrana. Putinův režim utahuje smyčku a pokouší se ji zničit. Ti, kteří pomáhají, dnes potřebují pomoc. Evropa jim ji dluží. Už proto, že se Memorial přes třicet let nepřestává snažit prosazovat i v Rusku její hodnoty.
Spolupracovnice českého vynálezce polarografie Jaroslava Heyrovského a talentovaná ruská vědkyně Jevgenija Varasovová studovala v Praze. Pak se ale i s manželem vrátila do Sovětského svazu, krátce před takzvaným Velkým terorem. Varasovovou zastřelili jako údajnou německou špionku v červnu 1938, manžel Jevgenij Vasilijev skončil v gulagu.
Jde o jednu ze starších fotografií Jaroslava Heyrovského. Lze ji vidět i v článku - vynálezce polarografie sedí uprostřed svého vědeckého týmu. O tři dekády později se stal prvním československým laureátem Nobelovy ceny. Jedinou ženou na snímku je Jevgenija Nikolajevna Varasovová, ruská vědkyně, která přijela studovat do Prahy. Po návratu do Sovětského svazu zemřela po vykonstruovaném procesu.
Prezident Vladimir Putin opět zalitoval rozpadu Sovětského svazu. "Byl to rozpad historického Ruska pod názvem Sovětský svaz," řekl Putin o události staré třicet let v dokumentu Rusko. Nové dějiny. Ten odvysílala v neděli státní televize.
Každý Polák si pamatuje, co dělal ráno v neděli 13. prosince 1981, když generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav a opoziční hnutí Solidarita se ocitlo mimo zákon. Zemi ochromil na rok a půl.
Bratislavský rodák Karel Köcher byl jediným agentem východního bloku, který pronikl do americké CIA. Pravděpodobně byl navíc jediným zahraničním špionem, jemuž se to podařilo. Absolvent matfyzu nastoupil na jedno z jejích nejtajnějších oddělení v roce 1973. Za jak dlouho došlo k jeho odhalení? A jak se poté vyhnul trestu? Sledujte šestý díl série o českých tajných službách Stíny.
Dosud téměř neprobádanou kapitolou z historie československých legií v Rusku jsou osudy legionářů, kteří v této zemi zůstali. Badatelé organizace Gulag.cz odhadují, že jich bylo kolem 2000. Mnoho z nich skončilo kvůli svému původu na popravišti anebo zahynuli v gulagu. Jedním z nich byl i Tomáš Hájek.
V socialistickém Československu nikdo nepotřeboval vysvětlit, kdo byl ruský básník a propagátor revoluce Vladimir Majakovskij. Gymnazisté se museli zpaměti učit jeho poezii, jejíž rozbor patřil k základním maturitním otázkám.
Obdivovatelka tehdy již nežijícího Josifa Vissarionoviče Stalina v roce 1962 pozoruje, jak sovětská moc drtí její dceru i dělnickou stávku. Nový film ruského režiséra Andreje Končalovského nazvaný Drazí soudruzi! vloni získal zvláštní cenu poroty na benátském festivalu, až teď ho promítají česká kina.
Sovětským svazem se koncem 30. let minulého století přelila vlna státního teroru proti vlastním občanům. Oběťmi byli i lidé "podezřelých" národností, včetně Čechů. V sibiřském Kolpaševu nedaleko Tomsku v roce 1938 vyšetřovatelé sovětské tajné služby NKVD nechali popravit 10 lidí. Čechů, kteří byli jen pět let předtím vyhnáni jako kulaci z úrodného Kavkazu do drsné Sibiře.
