Obyčejný let sovětského Aeroflotu z Moskvy do Prahy se před 50 lety, 19. února 1973, změnil v druhou nejhorší leteckou katastrofu na českém území. Po nepodařeném přistání stroje Tu-154 na pražském ruzyňském letišti tehdy zahynulo 66 pasažérů a členů posádky. Jen shoda náhod zachránila život populární zpěvačce Evě Pilarové, v letadle ale zahynulo několik hudebníků z její kapely.
Koncem roku 1942 se otevřely brány sovětských pracovních táborů gulagu československým občanům z Podkarpatské Rusi, kteří v letech 1939-1941 padli na útěku před okupací do rukou Stalinovy státní bezpečnosti NKVD. Ačkoliv amnestii Moskva vyhlásila již v lednu, v lágrech gulagu v těžkých pracovních i existenčních podmínkách lidé z nejvýchodnějšího cípu meziválečné republiky živořili téměř rok.
Bratislavský rodák Karel Köcher byl jediným agentem východního bloku, který pronikl do americké CIA. Pravděpodobně byl navíc jediným zahraničním špionem, jemuž se to podařilo. Absolvent matfyzu nastoupil na jedno z jejích nejtajnějších oddělení v roce 1973. K jeho odhalení došlo až po dlouhých 11 letech. Sledujte jeden z dílů série Stíny o legendárním českém špionovi.
Na Nový rok 1993 skončilo svoji pouť dějinami Československo. Vznikly dvě nové republiky, jejichž samostatnou existenci ještě půl roku předtím nikdo nepředpokládal.
K více než 150 filmům včetně stěžejních děl Andreje Tarkovského, Nikity Michalkova nebo Andreje Končalovského vytvořil soundtrack Eduard Artěmjev. Ruský skladatel a průkopník tamní elektronické hudby tento týden zemřel ve věku 85 let. S odvoláním na jeho syna to oznámila ruská státní média.
Na jejích praktikách staví i dnešní ruské tajné služby. První sovětská tajná policie Čeka vznikla před 105 lety a má na svědomí nejméně 250 tisíc obětí. Čekisté mučili a popravovali "nepřátele státu" a nepotřebovali k tomu žádné soudy.
Ukrajinské dělostřelecké jednotky v bojích využívají houfnice sovětské výroby. Jednou z nich je i Gvozdika, ruská samohybná houfnice ráže 122 milimetrů z konce 60. let, kterou Ukrajině dodali Češi a Poláci. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa z Doněckého regionu.
Sovětská Rudá armáda svedla v zimě na východní frontě během druhé světové války řadu bitev. Složité podmínky vojáků dokazují historické snímky, které obarvila amatérská umělkyně Olga Širninová, deník Aktuálně.cz je nyní - v době bojů na Ukrajině v mrazivém počasí - publikuje s jejím svolením.
SPD hlasovala proti výcviku Ukrajinců u nás. Cvičit ukrajinské vojáky je ale podobné jako si koupit dveře odolné vůči vypáčení, když v okolí řádí banda zlodějů.
Oběšené kočky, malé děti proplétající se mezi kopyty koní a samozřejmě i útrapy proletariátu, který kvůli buržoazii nemá co jíst. "Sto let starý film Stávka provokuje diváky i dnes," tvrdí kritik Mojmír Sedláček.
Ocitli jsme se v těžkých válečných časech a musíme se uskrovnit, abychom mohli pomoci uprchlíkům před smrtí. Je to jediná cesta k vítězství.
Říjen 1962 byl nejvypjatějším obdobím studené války mezi Západem a komunistickým blokem. Sověti chtěli tajně dostat na Kubu balistické rakety schopné nést jaderné hlavice a zasáhnout s nimi jakékoliv místo na území Spojených států. Američané šli do tvrdé konfrontace - a zvítězili. Od přelomového projevu prezidenta Johna F. Kennedyho, v němž oznámil námořní blokádu ostrova, uplynulo přesně 60 let.
Obrovské úsilí vynaložené komunistickým režimem v Československu při budování pomníku sovětskému vůdci Josifu Stalinovi v Praze přišlo vniveč za pouhých sedm let. Nedostatek předvídavosti a soudnosti stál za tím, že monstrózní dílo za 140 milionů korun bylo dokončeno až v době, kdy se kult Stalinovy osobnosti v Sovětském svazu již notně otřásal. V říjnu 1962 byl pomník odstřelen.
Když začala ruská invaze na Ukrajinu, šéfdirigent České filharmonie ji odsoudil jako jeden z prvních ruských umělců na světě. „Nositelé smrti a ničení musí být hnáni k odpovědnosti,“ napsal Semjon Byčkov hned 24. února ráno. A ještě ten den na budově Rudolfina zavlála ukrajinská vlajka.
Poprvé po šedesáti letech, od karibské krize z října 1962, z Moskvy znovu zaznívají výslovné výhrůžky jaderným zbraněmi a americké vedení ve Washingtonu promýšlí scénáře pro případ, že by se skutečně naplnily. Okolí ruského prezidenta Vladimira Putina je ale bezmocnější, než platilo o Kremlu za časů SSSR.
Lední hokej by dnes možná vypadal jinak, kdyby v září před 50 lety neproběhla Série století mezi Sovětským svazem, tehdejším hegemonem světové scény, a kanadskými profesionály z NHL, kteří jinak na mezinárodním poli hrát nemohli a měli být neporazitelní.
Akční film Rudé horko, kde hraje Arnold Schwarzenegger nekompromisního kapitána sovětské policie, se natáčel i v Moskvě. Štáb musel na povolení čekat šest měsíců. Představitel hlavního hrdiny se tři měsíce učil rusky a musel kvůli roli zhubnout. V jedné scéně se ve filmu objeví dokonce i „Otík“ ze snímku Vesničko má středisková. Více se dozvíte v novém dílu Historek z placu.
Tisíce lidí v sobotu přišly uctít památku bývalého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova do Domu odborů v Moskvě, kde se konalo veřejné poslední rozloučení. První a zároveň poslední prezident SSSR, jenž zahájil drastické reformy, které pomohly ukončit studenou válku a které také urychlily rozpad Sovětského svazu, zemřel v úterý ve věku 91 let. Vladimir Putin se nezúčastnil.
Bývalého sovětského lídra Michaila Gorbačova, který v úterý zemřel, zásadně ovlivnil jeho spolužák z moskevských studií a pozdější reformní komunista z dob Pražského jara Zdeněk Mlynář, připomíná Petr Pithart, někdejší český premiér a pozdější předseda Senátu.
„Myslím si, že se to v něm rvalo. Udělal sice velký čin pro svět, ale pro Sovětský svaz to znamenalo totální krach. Jednou jsem mu k jeho dílu, rozpadu SSSR, gratuloval a on se zatvářil jako šťovík,” vzpomíná někdejší politik Michael Kocáb na Michaila Gorbačova, posledního sovětského vůdce, který zemřel v úterý ve věku 91 let.
